Cheb - Za léky, které jsou v jedné lékárně k mání bez doplatku, zaplatíme jinde i stokoruny navíc. Nemocní se diví, jak je možné, že lékárny mohou nabízet jeden výrobek za tak rozdílné ceny, a mají dojem, že se na nich snaží někteří lékárníci vydělat.
„Už nejméně pět let bojujeme za to, aby se marže sjednotily,“ řekla předsedkyně Okresního sdružení lékárníků v Chebu Eugenie Chromá.
„Tím by se ceny ve všech lékárnách sjednotily a nedocházelo by ke zbytečným zmatkům.“
To, že lidé doplácejí na léky v každé lékárně jinak, je podle Chromé způsobeno hned několika faktory. Prvním je, že každý dodavatel si jinak účtuje marži a také se liší v cenách léčiv.
„Je pravda, že někde je možné koupit lék s nižším doplatkem. To je ale možné jen proto, že lékárna si sama snižuje marži,“ vysvětluje Chromá rozdílné ceny léků.
„Jindy si zase dodavatelské firmy vyberou lékárnu s určitou spádovou oblastí a té prodávají některé léky levněji. Naše komora se snaží proti takové nekalé soutěži vystupovat. Lékárny totiž nejsou obchodem v pravém slova smyslu. Neměly by si konkurovat cenami léků, ale zdravotní péčí a službami.“
Další komplikací, která může cenu léků ovlivnit, je skutečnost, že každého čtvrt roku pojišťovna mění úhradu, takže lékárny musí přeceňovat.
„Pacienti se však nemusí obávat, že by je snad lékárníci chtěli obrat. Ceny léčiv jsou totiž regulované a navýšit je lze jen o stanovená procenta. Jiné je to ovšem u potravinových doplňků. Tady žádná regulace neplatí,“ upozornila Chromá.
JITKA DOLANSKÁ, Chebský deník, 9.3.2002