Češi nejčastěji umírají na nemoci oběhové soustavy, konkrétně na nemoci srdce a cév. Kardiovaskulární choroby jsou příčinou úmrtí až u 50 % populace. „Stárnutí cév je spojeno s ukládáním aterosklerotických plátů, snižováním prostupnosti cév a zvyšováním jejich tuhosti. U některých jedinců ale cévy stárnou rychleji, než by odpovídalo jejich kalendářnímu věku. Často je to způsobeno nezdravou stravou, nedostatkem pohybu, kouřením či pitím alkoholu,” vysvětluje majitelka pražské Alphega lékárny a koordinátorka preventivní akce PharmDr. Hana Chudobová a doplňuje: „Čím vyšší má člověk cévní věk, tím vyšší je u něj riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění.“
Lékárníci v tzv. Poradnách pro cévní věk zkontrolovali stav cév už 17,5 tisícům návštěvníků po celé České republice. Největší zájem o měření doposud projevili lidé ve věku 50 až 60 let, více se o své zdraví zajímaly ženy – přišlo jich 2x více než mužů. Téměř polovině změřených museli lékárníci doporučit režimová opatření – upravit jídelníček, zvýšit pohyb, přestat kouřit. „Dalších 29 % klientů mělo cévní věk výrazně vyšší. Těm jsme kromě poradenství o změně životního stylu doporučili okamžitou návštěvu lékaře pro další ověření jejich zdravotního stavu,“ uvádí PharmDr. Chudobová. „Alarmující je, že 75 % lidí nemělo cévy v pořádku,“ dodává. Ve věkové kategorii 50 až 65 let mělo zvýšené hodnoty 73 % lidí, ve věku nad 65 let to bylo dokonce 90 %.
„Celkové výsledky měření odpovídají skutečnosti – úroveň primární prevence kardiovaskulárních příhod v ČR i jiných světových zemích je poměrně nízká, řada pacientů vůbec nemá vyšetřené své rizikové faktory a neví o tom, že má například vysoký cholesterol nebo krevní tlak,“ potvrzuje kardiolog doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC. „Včasná změna životního stylu přitom dokáže velmi výrazně zpomalit rozvoj kardiovaskulárních onemocnění a také zabránit části srdečních infarktů a cévních mozkových příhod,“ dodává doc. Václavík.
Přestože mají Češi ze zdravotního pojištění preventivní prohlídky u praktického lékaře jednou za dva roky hrazeny, jen 44 % z nich na ně pravidelně chodí, 23 % je dokonce neabsolvuje vůbec. Většinou se totiž mylně domnívají, že pokud nemají zjevné příznaky nemoci, jsou zdraví a lékaře nepotřebují. Druhým extrémem jsou lidé, kteří se naopak bojí vážné diagnózy. „Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že o preventivní prohlídky mají zájem většinou lidé, kteří to v uvozovkách nepotřebují. Jedinci z rizikových skupin, jako jsou kuřáci, lidé s nadváhou nebo obézní, obvykle prevenci zanedbávají, přitom právě u nich je riziko největší,“ říká praktický lékař Vladimír Marek z ordinace FamilyMed. „Potřeba preventivních programů je zjevná. Každý program, který přiměje lidi k většímu zájmu o jejich zdraví, je přínosný,“ uzavírá MUDr. Marek.
poznámka