Jak uvedl člen Výboru pro zdravotnictví poslanecké sněmovny PharmDr. Jiří Skalický, lékárníci byli v posledních dekádách degradováni pouze na výdejce léků a soutěžitele na lékárenském trhu. „Lékárníci by měli být opět vnímáni jako odborníci, jejichž úlohou je dispenzarizace a odborné poradenství,“ zdůraznil při zahájení semináře, který představil vize ČLnK o budoucnosti financování odborné lékárenské činnosti.
„Lékárny mají nezastupitelnou roli v přispívání ke stabilizaci zdravotního stavu pacientů formou racionální farmakoterapie, což by měly zdravotní pojišťovny v péči o své klienty zohledňovat. Úsilí komory spočívá v tom, aby se lékárny co nejvíce oddálily od financování závislého na ceně a farmaceuti byli odměňováni podle odborných služeb, které pacientům poskytnou, ať už půjde o screening diabetu, hypertenze či astmatu, individuální konzultace nebo odvykání kouření a snižování hmotnosti,“ uvedl prezident ČLnK Lubomír Chudoba a ukotvil roli lékárníků i v souvislosti s nedostatkem lékařů. „Zjednodušení specializací a další zvyšování platů lékařů není – zejména při regionálním nedostatku zdravotníků – převratným řešením. To spočívá v poskytování tzv. veřejných praktických služeb, kdy i v souvislosti se stárnutím populace bude stále větší poptávka po ambulantní a komunitní zdravotní péči. Měly by proto růst kompetence a odpovědnost nejen lékárníků, ale i klinických farmaceutů a sester. Takové trendy vidíme i jinde ve světě, “ dodal prezident Chudoba. V následováníhodných zemích se lékárníci soustřeďují na služby, které jsou tam již nyní propláceny zdravotními pojišťovnami. Patří sem např. poradenství v oblasti lékových interakcí nebo služby související s lepší adherencí a compliance pacientů.
Individuální konzultace
Jednou z vlaštovek takového přístupu je lékárna ve Cvikově. Individuální konzultace v oddělené místnosti zde provádí PharmDr. Jana Šolínová. „Odborné konzultace jsou součástí farmaceutické péče, kterou definuje zákon o zdravotních službách. Snažíme se o zvýšení účinnosti a bezpečnosti léčby, pacientovu vyšší adherenci k léčbě a s tím související optimalizaci nákladů na léčbu,“ uvedla PharmDr. Šolínová, která vyzdvihla zejména individuální přístup k pacientovi a jeho zpětnou vazbu, kterou navíc lékárníci často zaznamenají i od ošetřujícího lékaře. V kazuistice uvedla příklad pacienta, u nějž při dispenzarizaci zjistila nonadherenci k inzulinoterapii. „Po konzultaci jsme zjistili, že zaměňuje krátkodobý a dlouhodobý inzulin, což vedlo k výkyvům glykemií. Stav byl závažný, a proto jsem jej pozvala ke konzultaci. V lékové anamnéze jsem zjistila chybu u užívání omeprazolu, který byl užíván večer, pacient neměl k dispozici nitroglycerin a zaměňoval bazální a rychlý inzulin, který aplikoval ve špatnou denní dobu. Pacient byl poučen v užívání inzulinů, které jsem ověřila v pacientově dia průkazu, upravila jsem dávkování omeprazolu ráno na lačno a vysvětlila zásady selfmonitoringu hypoglykemie,“ popsala Jana Šolínová. Jak dodala, ČLnk má pro konzultace vytvořeny vlastní standardy, jejichž výstupem je konzultační formulář, dostupný lékárníkům na webu komory.
Komora se spolu s odborným zaštítěním ze strany sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP podílí na vzdělávacím projektu interaktivních dispenzačních seminářů. „Vzdělávací projekt trénuje farmaceuty v managementu lékových problémů u konkrétních pacientů, a to formou řešení kazuistik. Lektorem je zde vyškolený farmaceut a konzultantem lékař,“ vysvětlila vedoucí projektu PharmDr. Alena Linhartová.
Příprava výkonů
Od podzimu 2014 lékárníci ve standardním procesu připravují podmínky pro financování jejich činnosti formou výkonu hrazeného z veřejného zdravotního pojištění. Farmaceuti byli také přizváni do pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů. Změnu financování lékárenské péče požadují lékárníci zejména proto, že současnou degresivní obchodní přirážku, tzv. marži, považují za rigidní a nemotivační systém, který farmaceuty odměňuje nespravedlivě – ne dle jejich odborné činnosti, ale dle ceny vydávaných léků.
„Cenové a úhradové revize mají zásadní dopad na snížení koncové ceny léčivých přípravků, a tím pádem se snižuje i koncová odměna lékárníků. Naší ambicí je tento systém změnit,“ uvedl viceprezident ČLnK Mgr. Michal Hojný a připomněl, že vedle marže jsou lékárny financovány za individuální přípravu léčiv v lékárně formou tzv. taxy laborum. „Aktuál ně má komora ve fázi pokročilé přípravy kalkulaci výkonu aseptické přípravy cytostatik. Ten splňuje všechny parametry pro racionální ocenění a úhrady ze strany plátců zejména proto, že příprava cytostatik je nedílnou součástí lege artis poskytované onkologické péče. Druhým připravovaným výkonem je výkon klinickofarmaceutické péče poskytované v rámci hospitalizace. Jde o konziliární činnost v rámci ústavní péče,“ vysvětlil Michal Hojný.