S pojišťovnami bude komora jednat v pátek, pokud se nedohodnou, bude muset výši úhrad stanovit ministerstvo. Lékárny jsou jediným segmentem zdravotní péče, který dohodu s pojišťovnami neuzavřel. Příští rok se bude na veřejné zdravotní pojištění rozdělovat 320 miliard korun.
„Mám informaci, že se stále pracuje na nějakém návrhu. Nicméně myslím si, že dosavadní nabídky pojišťoven vůbec nereflektují současnou situaci,“ řekl Chudoba. Ministerstvo podle něj posílení lékárenské péče slíbilo. Všechny segmenty měly slíbený pětiprocentní nárůst, podle Chudoby pojišťovny ale nabídly lékárníkům jen asi 30 milionů korun.
Zisk lékáren je tvořen maržemi a takzvaným signálním výkonem za výdej receptu. Ten nahradil zrušené poplatky za recept, které platili pacienti. V současné době je 13 korun. „Za poslední tři roky vidíme, že z původně přislíbeného objemu dostávají lékárny prostřednictvím kódu výkonu asi o 12 až 14 procent méně, což je v řádu 100 až 120 milionů,“ řekl. Změny marží lékárníci nechtějí, protože by se podle nich snižovaly spolu s pravidelnými sníženími cen a úhrad nejčastějších léků.
Podle Chudoby je třeba celková změna financování lékárenské péče. „Chceme přejít z výlučně maržového systému, kde odměna závisí jen na ceně vydaného léku, na to, aby byla placená přímo práce lékárníka stejně jako lékaře,“ uvedl. Budeme také chtít do zákona o zdravotním pojištění dostat pevnou částku za výdej léku. Mohlo by se to podařit ale nejdříve od roku 2020.
Dohodovací řízení, v němž si pojišťovny mají se všemi segmenty péče dojednat výši úhrad pro příští rok, skončí 19. června. Ministerstvo opakovaně deklarovalo, že do jednání nebude vstupovat. Podle dřívějších slov mluvčí ministerstva Gabriely Štěpanyové úřad věří, že se lékárníci ještě pokusí s pojišťovnami dohodnout.
Systém veřejného zdravotního pojištění v Česku je založený na dohodě mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami o rozdělení peněz vybraných na zdravotním pojištění mezi jednotlivé segmenty péče. Pokud se nedohodnou, stanoví výše úhrad ministerstvo takzvanou úhradovou vyhláškou. Zástupci některých oborů si v posledních letech stěžovali na to, že jednání s pojišťovnami byla každoročně spíš formální a segmenty se snažily vyjednávat s ministerstvem samostatně.
Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění, ministerstvo počítá pro příští rok s růstem mezd o pět procent. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Za každého pojištěnce to bude příští rok 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.