„Poměrně stabilní a robustní systém českého zdravotnictví stále připomíná stabilitu ekosystému džungle. Je špatně propustný pro validní informace, bludný pro vstupy nových léků a technologií a pacienti, politici i média se v něm mnohdy ztrácejí. Segment lékové politiky nabízí trvale nutnost kultivace pravidel z hlediska dostupnosti i medicínské efektivity léčiv. Jde však o to, aby kultivační kroky byly racionální, kvalifikované, prospěšné a odbornou i laickou veřejností pochopené a přijímané,“ uvedl na semináři k otevření diskuse nad doplatky předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR prof. Jan Žaloudík.
Nejkomplikovanější systém v Evropě
„Posláním lékárníka je maximálně přispět ke kvalitní a bezpečné farmakoterapii pacienta. Velmi by nám k tomu pomohl předvídatelný a rychlý proces stanovení cen a úhrad léků, jistota dostatečného množství léků v distribuci a stejné doplatky na předepsané léky ve všech lékárnách. Místo nadbytečné administrativní zátěže bychom se tak – a mnohem raději – věnovali hlubšímu odbornému poradenství ve prospěch svých pacientů,“ řekl prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba a připomněl, že ČR je jedinou zemí v Evropské unii, která nemá pevnou cenu nebo pevný doplatek.
Jak prezident Chudoba připomněl, specifický typ správního řízení, kterým jsou stanoveny ceny, výše a podmínky úhrady léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění, byl zaveden počátkem roku 2008 a v průběhu času doznal řady legislativních úprav. Nadále ale zůstává velmi komplikovaným procesem s nepředvídatelným výsledkem a často vede ke zvýšené spoluúčasti pacientů a nemá obdobu v žádné evropské zemi. „Zvyšuje se například část doplatků, které nelze započíst do ochranného limitu,“ dodal prezident Chudoba. Není také řádně monitorována zákonem stanovená povinnost, aby pacient mohl v každé lékové skupině získat alespoň jeden lék plně hrazený zdravotní pojišťovnou.
Pacienti preferují stejnou výši úhrady
Jak ČLnK od svých členů zjišťuje, lékárníci se musí intenzivně věnovat zajištění léků kvůli přetrvávajícím výpadkům v jejich dodávkách. Častou příčinou jsou reexporty léčiv mimo území ČR. Většinu situací jsou lékárníci schopni (se souhlasem pacienta) vyřešit formou tzv. generické substituce. „Stále ale marně čekáme na flexibilní zákaz vývozu nedostatkových léků, který by mělo vydat ministerstvo zdravotnictví. Cílem takového opatření by mělo být zajištění nezbytných a velmi často životně důležitých léků pro naše pacienty,“ uvedl Lubomír Chudoba, který si slibuje změny od novely zákona o léčivech, jenž je nyní v připomínkovém řízení. Z diskusí s pacienty lékáren a z průzkumů veřejného mínění jednoznačně vyplývá, že obyvatelé preferují stejně vysoké doplatky na léky, a to ve všech lékárnách. Tedy systém, který je běžný v zemích Evropské unie. Stejný záměr, tj. zavedení pevných a předvídatelných doplatků na léky, má i ČLnK. „Vizí komory je, aby pacient už při předepsání léku v lékárně znal výši doplatku,“ vysvětlil prezident Chudoba. Rozdíly mezi cenami v jednotlivých lékárnách jsou nyní významné. „Set káváme se také s diskriminací ze strany výrobců, kteří do některých lékáren dodávají léky za plnou cenu, ale do jiných putuje stejný přípravek s padesátiprocentní slevou oproti ceně, která byla schválena ve správním řízení. Pojištěnci, pokud chtějí ušetřit, obcházejí lékárny, hledají nejlevnější variantu léku a zvyšují si náklady za dopravné, nemluvě o jejich mnohdy chronických chorobách,“ zdůraznil prezident ČLnK a vznesl tak dotaz směrem k autoritám, zda má ČR i nadále solidární systém i v přístupu k léčbě a lékům. Vedle role ministerstva zdravotnictví by podle něj měl ceny léků více monitorovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).