Do projektu s názvem Evidence based Pharmacy se zapojilo asi sto lékárníků, většina evidovaných úspor ale připadá na samotného Vaníčka, který zadává do evidence svoje zásahy nejpoctivěji. Jaký je v lékárnách celkový potenciál úspor, si netroufá odhadnout, ale prokázalo se, že to bude nezanedbatelná částka. Kdyby ovšem k úsporám byli lékárníci motivovaní i jinak než svým nadšenectvím. Zatím se totiž lékárníkovi vyplatí vydat co nejdražší lék, z něhož získá vyšší marži.
Pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví jsou zatím k odměňování lékárníků za úspory skeptické. „Dnes, kdy není plošně využíván elektronický recept, jsou úspory těžko prokazatelné, a je tedy prakticky vyloučené je odměňovat,“ uvádí mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
Stejně reaguje i Všeobecná zdravotní pojišťovna. „V současné době chybí i povinná evidence, že lékárna zaměnila pacientovi předepsaný lék, i když pojišťovna po takovém povinném reportování dlouhodobě volá,“ doplňuje její mluvčí Jiří Rod.
Česká lékárnická komora chce projekt po pilotní fázi rozšířit a pak jej využije v jednáních s pojišťovnami. Po změně odměňování lékáren totiž volá dlouhodobě.
Příklady žádoucích zásahů lékárníka:
* Pacientovi byl předepsán mezi jinými i lék na vysoký tlak, který už ale neužívá. Lékárník jej po dohodě s pacientem nevydal, pojišťovna ušetřila 91 korun, pacient 121 korun.
* Místo tří menších balení léku na tlak vydal lékárník jedno velké balení téhož přípravku, a pacient tak ušetřil 78 korun.
* Předepsaná antibiotika mohla ovlivnit účinnost léku, který pacient užívá na epilepsii. Lékárník po konzultaci s lékařem vydal jiná antibiotika, pacient si sice připlatil 6 korun, zdravotní pojišťovna ale ušetřila 62 korun.