PRAHA - „Jsme mezi zeměmi, které mají nižší cenovou úroveň léků, ale řada přípravků je po této stránce absolutně srovnatelná. Žádná ze studií, které mám, nepotvrzuje čtyřicetiprocentní rozdíl,“ zdůraznil včera pro HN ředitel odboru cenové politiky ministerstva Pavel Maštálka. Stát by podle něho cenovou politikou a regulacemi výrazné zvýšení ani nepřipustil.
Jedno je však zatím jisté: Němci a Rakušané jsou v pohraničí častými zákazníky českých lékáren. „Jezdí k nám nakupovat hodně německých občanů. Většina přijde i do lékárny. Berou především aspirin, wobenzym, geriavit. V Německu jsou tyto přípravky dvakrát až třikrát dražší,“ konstatoval Jiří Herink z domažlické lékárny U zlatého jelena. „Lékárna je po památkách a veřejném záchodku třetí místo, kam Němci nejčastěji zamíří,“ uvedl prezident České lékárnické komory Jindřich Oswald. Někteří čeští lékárníci toho i zneužívají. „Jeden skončil až před naší disciplinární komisí. Dostal 20 tisíc pokuty za to, že v německých obcích rozvěsil letáky lákající k nákupu levnějších léků v ČR. Bavorští kolegové protestovali,“ uvedl sekretář komory Libor Ládek.
Z vlastní kapsy dnes hradí čeští pacienti 14 procent léků a na dalších šest si doplácejí. Celkově se vydá na léky kolem 30 miliard korun ročně. Daleko více sahají do peněženek při obstarávání léčiv ve svých zemích obyvatelé řady evropských států, ale i Maďaři a Poláci.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 17.5.2001