Česká lékárna holding (ČLH), která zmíněnou síť lékáren provozuje, je zastáncem otevřeného jednání, a proto se na stanovisko ČLnK rozhodla reagovat. Vedení ČLnK komentuje akci, v jejímž rámci jsou některým pacientům v síti Dr. Max poskytovány padesátiprocentní slevy z maximálního regulovaného doplatku. „Kampaň vynáší do popředí především výši slevy, kterou ale slibuje poskytnout pouze vybraným skupinám pacientů…“, konstatuje se v tiskové zprávě Komory.
Pomoc těm nejpotřebnějším
„Na samém počátku naší slevové akce jsme deklarovali, že se chceme orientovat na ty nejpotřebnější – tedy na děti a seniory s tím, že považujeme za účinnější poskytnout významnou slevu těmto dvěma skupinám pacientů než méně citelnou výhodu všem“, poznamenává k výtce vedení ČLnK generální ředitel ČLH Daniel Horák a dodává: „Ve svém prohlášení Komora mluví o reklamních aktivitách, které slibují nemožné. Tvrdíme opak a dokládají to zveřejněná pravidla. Je také zajímavé, že dosud úplně stejné aktivity u jiných lékáren přecházela mlčením.
Nemůžeme takový přístup vnímat jinak než jako selektivní. Komora tu znovu dává najevo, že nemíní zastupovat zájmy všech svých členů, ale jen některých. A v tuto chvíli nechávám zcela stranou, že marketingové metody jsou vlastní i členům nejužšího vedení ČLnK, kteří také provozují lékárny.“
Ve svém prohlášení vedení ČLnK označuje poslední reklamní kampaň lékáren Dr. Max za manipulativní a vytýká jí, že nezdůrazňuje, že se jedná o slevu z maximálních doplatků, které autoři zprávy ČLnK označili pouze za teoretické. Díky poslednímu vyjádření prezidenta ČLnK Lubomíra Chudoby ze 6. ledna má ČLH k dispozici informaci, že ČLnK se svými právními poradci marketingovou akci lékáren Dr. Max teprve posuzuje, těžko tedy říci, oč svůj ostrý názorvtuto chvíli opírá. ČLnK se používáním výrazů jako nekorektní či manipulativnost dopouští soudu, který přísluší úplně jiným autoritám.
„I další tvrzení vedení ČLnK vnímáme jako problematická. Informaci, že v rámci akce nebudeme uplatňovat maximální obchodní přirážku, od nás pacienti dostávají jak v rámci kampaně, tak i jinými cestami. A maximální regulovaný doplatek není žádná teoretická veličina, protože je v lékárnách běžně účtován.
Navíc je to pevná hodnota, kterou si mohou pacienti snadno ověřit na stránkách ministerstva zdravotnictví, a tudíž si mohou snadno vypočítat výši své slevy. Vtéto souvislosti se musíme ohradit proti tvrzení ČLnK, že v jiných lékárnách je běžná cena nižší než u nás i po padesátiprocentní slevě. Může se to sice velmi vzácně stát, ale v takovém případě jde o skutečně velmi ojedinělé výjimky“, doplňuje Daniel Horák.
Třicetikorunový bonus skončil
Komorou kritizovaná nabídka lékáren Dr. Max nahradila až třicetikorunový bonus „za recept“, který většina českých lékáren vracela pacientům jako vyrovnání regulačního poplatku.
K 1. 1. 2015 se ale tento poplatek přestal vybírat a třicetikorunový bonus tím ztratil smysl. Zároveň s tím přišly všechny lékárny v ČR o pevné příjmy za recept, jejichž výpadek jim má alespoň částečně nově nahradit úhrada formouvýkonu. „Tuto změnu původně vedení ČLnK vydávalo za svůj úspěch, ovšem poté, co se ukázalo, že nepůjde o kompenzace v plné výši, a objevila se řada nejasností, čelí vedení Komory silné kritice zevnitř, zvláště když se čeští lékárníci musejí vyrovnávat s dalším zhoršením ekonomické situace v důsledku eroze cen a úhrad.
Poslední vyjádření ČLnK tedy vnímáme i jako snahu o odvedení pozornosti od skutečných příčin problémů lékáren v ČR, které částečně způsobil i neúspěch vyjednávacího týmu ČLnK při dojednávání kompenzací za zrušené regulační poplatky.
V takové situaci dokážeme do jisté míry pochopit strategii hledání vnitřního nepřítele. Není to poprvé, co ho vedení ČLnK nachází v lékárnách Dr. Max“, poznamenává Daniel Horák a dodává: „Kultivaci lékárenského prostředí by prospělo víc, kdyby se ČLnK věnovala svému skutečnému poslání – jak sama uvádí, především dohledu nad tím, že členové Komory vykonávají své povolání odborně a v souladu s jeho etikou. Tady zmiňme například vážný problém s nelegálním oběhem léčiv, tzv. batohy. Obecně se při čtení tiskové zprávy vedení ČLnK nemůžeme ubránit dojmu, že její autoři zneužívají instituce o několika tisících členů ke konkurenčnímu boji a prosazování osobních zájmů.“