Jediné, co by ministryni a systému zdravotnictví nyní mohlo pomoci je finanční injekce ze státního rozpočtu. „Pokud ministryně získá od vlády pět miliard odvrátí kolaps a vznikne prostor pro diskusi. Zásadní chyby ministryně tím však nezaniknou,“ doplnil D. Rath.
Podle ČLK není ministryně schopná řešit současnou „hlubokou finanční krizi“: Zadluženost pojišťoven vede k opožďování jejich plateb zdravotnickým zařízením, které se tak dostávají do druhotné platební neschopnosti a hrozí jim bankrot. Rychle roste zadluženost nemocnic a stoupá zároveň počet nemocnic, které se dostávají do negativní hospodářské bilance.
Dluhy nemocnic ohrožují kvalitu a dostupnost jimi poskytované zdravotní péče. Ministerstvo pod vedením M. Součkové nepřipravilo žádné kroky, které by dokázaly finanční situaci nemocnic zlepšit. „MZ je o této situaci informováno řadu měsíců a nemá příliš jasnou představu, co se systémem dělat,“ uvádí prezident ČLK David Rath.
Poukazuje na situaci z léta letošního roku, kdy na společném jednání s ČLK ministryně slíbila oddlužení nemocnic a pojišťoven ve výši 8 miliard: „Z těchto slibů nebylo realizováno vůbec nic a máme vážné obavy, zda tyto sliby byly vyřčeny kompetentně,“ tvrdí D. Rath a doplňuje, že ministryně nemá na prosazení svých návrhů dostatečnou politickou sílu: „Pozice ministryně ve vládě je špatná, není schopná argumentovat tak, aby ji vláda podržela a u svých kolegů nemá autoritu.“
Rušení lůžek je neekonomické
Představenstvo ČLK dále nesouhlasí se záměrem ministryně plošně redukovat počty nemocnic na polovinu jejich současného stavu. Domnívá se, že úprava sítě lůžkových zařízení je nutná, ale navrhovaný rozsah považuje za naprostou destrukci sítě nemocnic se všemi důsledky pro občany.
„Transformace většího množství nemocnic na doléčovací ústavy je z ekonomického pohledu utopie, protože lůžko zde stojí zdravotní pojišťovnu víc, než lůžko v nemocnici. Pokud by plán paní ministryni realizován tak, jak ho avízovala, došlo by k dalšímu finančnímu zatížení zdravotního pojištění, které je již dnes v dluzích,“ podotýká D. Rath.
Pokud by podle něj tyto nemocnice ministryni vyhověly, zákonitě by si snížily příjmy od pojišťoven, protože jsou financovány podle počtu hospitalizovaných pacientů.
V nestabilní a nepředvídatelné situaci krajů, je podle ČLK nemožné, aby ministryně požadovala také snižování počtu lůžek ve fakultních nemocnicích, které podle Rathových slov již dostaly dopisy s doporučeným omezením počtu lůžek.
„Snižování těchto lůžek považujeme za hazard s minimem zdravotní péče, kterou má v současnosti stát možnost garantovat. Dokud nedojde ke stabilizaci sítě nemocnic na krajské úrovni, nelze taková omezení ve fakultních nemocnicích provádět.“
Znamená zrušení souběhu vyvlastnění?
Komoru podle Ratha velmi šokovalo, když ministryně do návrhu zákona o zdravotnických zařízeních včlenila zrušení ambulantní praxe lékařů, kteří současně pracují v dalším zaměstnaneckém poměru.
Zrušení tzv. souběhu praxí je podle představenstva ČLK nebezpečný pro stovky lékařů a jejich pacientů. „Tisíce pacientů zůstanou bez svého lékaře a zásadně se zhorší dostupnost ambulantních zdravotních služeb,“ říká D. Rath a dodává:
„Zákon neřeší, kdo převezme hypotéky, leasingy, smluvní vztahy těchto ordinací. Připomíná nám to něco jako vyvlastnění, kdy je ze zákona zasahováno do fungujících obchodních vztahů.“
Hrozí zavedením DRG kolaps nemocnic?
Další „nebezpečí“ je podle Ratha v prosazování DRG již od 1. ledna 2004. „Zavedení DRG i jako dílčího systému financování chodu jednotlivých zdravotnických zařízení je krajně nebezpečné, protože už tak vážnou ekonomickou bilanci nemocnic může ještě zhoršit. Zdá se, že ceny nepokývají náklady nemocnic na léčbu dané diagnózy.
Každá nemocnice má jiné náklady na svůj chod, přitom podle DRG ministryně tvrdí, že by všechny nemocnice měly za léčbu stejné diagnózy získat stejné peníze,“ tvrdí D. Rath. Zavedení DRG je podle D. Ratha reálné až po dvou až čtyřech letech zkušebního provozu.
(klu), www.Zdravi.Euro.cz, 14.10. 2003