Odboráři v nemocnicích jich využijí při sjednání kolektivní smlouvy na příští rok.
„Směnný provoz může narušit kontinuitu péče, protože u pacienta se budou střídat ve směnách různí lékaři,“ vysvětlil. Za současného stavu, kdy lékaři slouží přesčasy i pohotovosti, sledují pacienty na oddělení dlouhodobě. „Nejde jen o výsledky jednoho vyšetření, ale o změny a vývoj zdravotního stavu. Jen tak se utváří vzájemný vztah pacienta a lékaře založený na důvěře,“ uvedl Velev.
Zákoník práce od ledna přináší novou definici pracovní doby tak, aby odpovídala směrnicím EU. Nyní lékař v nemocnici dostává více, když pracuje, než když takzvaně čeká na práci, za což má poloviční odměnu.
Nová norma už čekání na práci nezná. Nemocnice dosud dělením hodin na ty, kdy lékař pracuje a kdy čeká, opticky snižovaly počty přesčasů tak, aby se blížily povolenému limitu. Normy nyní povolují 416 hodin práce a 400 hodin čekání na práci ročně. Řada nemocničních lékařů má za rok i více než 1000 hodin přesčasů.
„My si myslíme, že když jsme v práci, pracujeme, je dobře, že se už nebude kalkulovat polovina času jako čekání na práci,“ řekl ČTK předseda LOK Martin Engel. Nový zákoník práce povoluje osm hodin přesčasů týdne, to je za rok 416 hodin. Podle Engela nízký limit na přesčasy ale způsobí nemocnicím problémy.
Ani za nynější situace, kdy mohou lékaři mít dalších 400 hodin čekání na práci, není řada nemocnic s nepřetržitým provozem schopna zajistit služby v rámci povoleného množství hodin.
Zatímco ředitelé nemocnic vidí řešení omezeného počtu přesčasů ve směnném provozu, odboráři by dali přednost například dohodě o práci konané mimo pracovní poměr. Nemocniční lékař by uzavřel s nemocnicí druhou smlouvu. „Jako hlavní poměr by měl práci a jako vedlejší pohotovostní službu, náplň služby je jiná než běžná denní práce,“ vysvětlil Velev. Tím by podle něj lékaři nepřekročili povolený limit a legálně by obešli přísná ustanovení zákoníku práce.
ČTK