Čtyřicetistupňová vedra nebo taky mrazy, déšť a sněžení. Bez ohledu na počasí i na terén musejí lékaři záchranné služby podávat stoprocentní výkon. V kraji jich navíc ubývá. Lékařů věnujících se urgentní medicíně je nedostatek, proto je často čekají přesčasy.
S jihomoravskou záchrannou službou nyní vyjíždí k případům šestaosmdesát lékařů. Vypomáhá jim téměř padesát externistů.
Přesto stále šestadvacet doktorů chybí. Nejvíc jich postrádají na Vyškovsku, Hodonínsku a Blanensku.
„Pokud bychom vycházeli z nejvyššího možného limitu přesčasové práce, kterou můžeme lékařům nařídit, potřebovali bychom k pokrytí veškerých služeb přijmout alespoň dvanáct kmenových lékařů,“ uvedla mluvčí jihomoravské záchranné služby Barbora Zuchová. Doktoři sloužící u záchranky navíc stárnou. Jejich průměrný věk je téměř padesát let. Nejstaršímu kmenovému lékaři záchranáři je pětasedmdesát. Podle Zuchové je největší problém v tom, že o obor urgentní medicína a medicína katastrof není u mediků velký zájem. „Déle než rok už je sice základním oborem, jenže není k němu vypracovaný systém postgraduálního vzdělávání. To samozřejmě vede k menšímu zájmu čerstvých absolventů lékařských fakult,“ informovala Zuchová.
Zvýšit zájem o práci u záchranné služby chce také kraj. „Ve spolupráci s vedením Zdravotní záchranné služby Jihomoravského kraje připravujeme motivační program na nábor nových zaměstnanců,“ upozornil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Marek Šlapal.
Ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus problém v klesajících počtech lékařů záchranářů nevidí. „Odpovídá to trendu ve vyspělých západních zemích. Například ve Spojených státech amerických už lékaři v záchrankách vůbec nejezdí,“ poznamenal Kraus.
Nedostatek doktorů pro záchrannou službu byl také jeden z důvodů, proč loni fakultní nemocnice za jedenačtyřicet milionů korun vystavěla centralizovaný urgentní příjem. „Nízkoprahový příjem akutních pacientů nám umožňuje efektivnější spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou,“ dodal Kraus.
Velký zájem studentů je naopak o nově otevřený bakalářský obor na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Prvních dvanáct absolventů oboru zdravotnický záchranář vyšlo loni. Dalších osmačtyřicet nyní na záchranáře studuje. „Registrujeme velký zájem. Kdybychom měli kapacity, mohli bychom klidně přijmout i dvojnásobný počet studentů,“ sdělila mluvčí Masarykovy univerzity Martina Fojtů.
Zdravotničtí záchranáři bývají většinou pravou rukou lékařů, nemají však ani zdaleka takové kompetence. Nemohou například podávat léky. „Přestože jsou naši absolventi velice šikovní, někteří teď pomáhají v Nepálu nebo na Antarktidě, nedostává se jim kvůli bakalářskému titulu dostatek uznání,“ myslí si mluvčí Lékařské fakulty Irena Wernerová. Problém je podle ní v legislativě, která neumožňuje v oboru získat magisterský titul. S ním by podle Wernerové vzrostla prestiž a přibyly kompetence záchranářů, kteří by mohli častěji zastupovat lékaře.