Pouze asi třetina pacientů, kte-ří trpí chorobou věnčitých tepen (coronary artery disease, CAD) a kteří by měli užívat léky snižující hladinu tuků v organizmu, je skutečně užívají. Dr. Sou-merai z lékařské fakulty Harvard-ské univerzity a z Harvard Pilgrim Health Care v Bostonu spolu se svými kolegy vyhodnotili lékařské záznamy 2 938 pacientů ze 37 nemocnic amerického státu Minnesota v letech 1995 až 1996. Z těchto pacientů trpělo chorobou věnčitých tepen a hyperlipidémií 622, kteří by měli užívat léky snižující hladinu tuků v organizmu, uvádí americký National Cholesterol Education Program II Guidelines. Ve skutečnosti jich ovšem tyto léky, jak se píše v článku, užívalo pouhých 37 %.
Pacienti užívali léky méně, pokud jim bylo 74 a více let (korigovaný koeficient pravděpodobnosti - adjusted odds ratio: 0,55) anebo pokud trpěli nějakou závažnou komorbiditou (korigovaný koefi-cient pravděpodobnosti: 0,60). Naproti tomu spíše více léků užívali pacienti, kteří se zapojili do řízeného programu zdravotní péče (korigovaný koeficient pravděpodobnosti: 1,72) anebo kteří přestali kouřit (korigovaný koeficient pravděpodobnosti: 1,72) či kteří prodělali revaskularizaci (korigovaný koeficient pravděpodobnosti: 2,31), dále ti, kteří užívali aspirin (korigovaný koeficient pravděpodobnosti: 1,59) a konečně ti, kteří užívali více než čtyři medikamenty (korigovaný koeficient pravděpodobnosti: 2,89).
Jenomže i ti pacienti, kteří skutečně léky na snížení hladiny tuků v organizmu užívali, málokdy skutečně dosáhli určených léčebných cílů. Ze 149 pacientů, kteří tyto léky užívali a pak si nechali změřit hladinu lipidů v těle, jich pouze 15 % celkovou hladinu cholesterolu snížilo pod 160 mg/dl a 18 % pacientů k tomu potřebovalo více než jeden lék. Při snižování celkové hladiny cholesterolu pod 200 mg/dl uspěla asi polovina pacientů.
Autoři se domnívají, že zahájení léčby (pomocí medikamentů snižujících hladinu tuků v organizmu) ještě před propuštěním pacienta z nemocnice může být - spolu s přísnou dietou a se změnami chování pacienta - prostou a účinnou intervencí, která může podstatně snížit kardiovaskulární morbiditu a mortalitu. Spoluautor článku dr. Majumdar však v interview pro agenturu Reuters dodal, že pacienti dávají přednost užívání léků, po nichž se cítí subjektivně lépe, což se však léků, které snižují hladinu tuků v organizmu, netýká.
Část toho problému je, že pacienti navštěvují lékaře, až když jsou nemocní, a tyto návrhy dlouhodobých preventivních terapií jsou záležitosti, které si plánujete, podobně jako mamografický screening anebo užívání aspirinu, abyste předešli infarktu, doplnil dr. Majumdar. Jinými slovy, i léčebné plány může stihnout často tristní osud mnohých novoročních předsevzetí.
J Gen Intern Med, 14, 1999:
711-717
Statiny mohou vést ke snížení incidence Alzheimerovy choroby
Americký farmaceutický koncern Nymox Pharmaceutial Corp. oznámil, že existuje metoda, které je možno použít při léčení Alzheimerovy choroby a která je slibná, alespoň podle předběžné studie, kterou provedl dr. Wolozin z lékařské fakulty University Loyola v Chicagu. Dr. Wolozin udělil licenci na komerční práva na své objevy v této oblasti firmě Nymox.
Ve svém referátu, předneseném na výročním sjezdu americké společnosti pro neurovědy (Society of Neuroscience) v Miami na Floridě dr. Wolozin uvedl výsledky, kterých dosáhl ve snížení výskytu Alzheimerovy choroby u zhruba 50 tisíc pacientů ve třech velkých amerických lékařských střediscích. Autoři zjistili, že počet případů Alzheimerovy choroby u pacientů, kteří užívali dva typy léků snižujících hladinu cholesterolu v organizmu a známých jako statiny - lovastatin (Mevacor) a pravastatin (Pravachol), se snížil o 60 až 73 % ve srovnání s celkovou populací pacientů či ve srovnání s pacienty, kteří užívali jiné léky, typicky předepisované k léčbě kardiovas-kulárních onemocnění či hypertenze. Studie tedy naznačuje, že tyto dva léky mohou chránit i proti Alzheimerově chorobě.
Dr. Munzar, lékařský ředitel firmy Nymox, řekl, že ačkoliv je tyto poznatky třeba dále ověřovat, mohou nám nabídnout potenciálně nový a vzrušující přístup k léčbě této choroby, která je nyní u starších pacientů ve Spojených státech čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí.
Zdá se, že je to poprvé, kdy rozsáhlá studie názorně demonstrovala, že statiny mohou snižovat výskyt Alzheimerovy choroby. Snížení výskytu této choroby u pacientů, kteří užívali výše zmiňované léky, je výraznější než u jakýchkoli jiných léků, které byly až dodnes vymyšleny a navrženy jako terapeutika proti Alzheimerově chorobě. Další pozitivní rysy jsou, že oba uvedené léky již americký Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA) schválil, že se už běžně v klinické praxi používají a že pacienti je dobře snášejí.
Interakce diltiazemu s lovastatinem a pravastatinem
Lovastatin je oxidován cytochromem P4503A na aktivní metabolity, zatímco pravastatin je aktivní sám o sobě a není metabolizován cytochromem P450. Diltiazem, substrát a silný inhibitor enzymů cytochromu P4503A, bývá běžně podáván společně s léky snižujícími hladinu cholesterolu.
Metody: Randomizovaná, otevřená čtyřnásobně zkřížená studie, provedena na 10 zdravých dobrovolnících, s dvoutýdenním vyplavovacím obdobím bez nasazení jakýchkoli léků mezi jednotlivými fázemi. Léky aplikované v rámci této studie byly následující:
1) jediná dávka 20 mg lovastatinu,
2) jediná dávka 20 mg pravastatinu,
3) jediná dávka lovastatinu po po-dání 120 mg diltiazemu dvakrát denně po dobu dvou týdnů,
4) jediná dávka pravastatinu po podání 120 mg diltiazemu dvakrát denně po dobu dvou týdnů.
Výsledky: Diltiazem statisticky významně (P ) lovastatinu, a to od 3607 +/- 1525 ng/ml/min (průměr +/- směr. odchylka) až do 12 886 +/- 6558 ng/ml/min. Maxi-mální koncentraci séra (Cmax) zvýšil ze 6 +/- 2 až do 26 +/- 9 ng/ml, neovlivnil však poločas vylučování této látky z organizmu.
Diltiazem neovlivnil křivku AUC, Cmax, ani poločas vylučování pravastatinu. Průměrné rovnovážné koncentrace diltiazemu v séru se jak po aplikaci lovastatinu (130 +/- 58 ng/ml), tak pravastatinu (110 +/- 30 ng/ml) statisticky vý-znamně nelišily.
Závěr: Diltiazem zvýšil velmi významně koncentrace lovastatinu v plazmě, avšak rozsah tohoto efektu byl mnohem vyšší, než by se dal očekávat podle systémových koncentrací v séru. To by naznačovalo, že tato interakce je spíše typem first pass efektu než systémovou reakcí. Rozsah tohoto účinku, vezmeme-li v úvahu četnost koadministrace, naznačuje, že při společném podávání diltiazemu a lovastatinu je ne-zbytná zvýšená opatrnost.
Další studie by měly objasnit, zda tato interakce brání účinnosti lovastatinu nebo zvyšuje toxicitu a také zda se objevuje i u dalších cytochromem P4503A4 - metabolizovaných inhibitorů reduktázy 3-hydroxy-3 metylglutaryl-ko-enzymu A, jako jsou simvastatin, fluvastatin a atorvastatin.
Clin Pharmacol Ther, 64, 1998: 369-377
Potransplantační hyperlipidémie: lovastatin v nízkých dávkách snižuje množství aterogenních lipidů
Cíl: Účel studie byl dvojí. Za prvé, určit četnost výskytu hyperlipidémie po transplantaci srdce (Tx) ve vztahu k hodnotám naměřeným před Tx. Za druhé, zjistit účinek nízkých dávek lovastatinu na možné antiaterogenní mechanizmy a ověřit hypotézu o tom, že nežádoucí účinky jsou v tomto případě závislé na velikosti dávky.
Typ a návrh studie: Retrospektivní sledování četnosti hyperlipidemických poruch u pacientů s transplantovaným srdcem. V prospektivní studii byla navíc zkoumána bezpečnost a účinnost zvyšujících se nízkých dá-vek lovastatinu až do 20 mg/den, přičemž jeho koncentrace v plazmě byly měřeny celkem u 24 účastníků studie, kteří byli léčeni cyklosporinem A, z toho 14 po Tx srdce a 10 po Tx ledviny, kteří měli celkovou hladinu cholesterolu vyšší než 7,5 mmol/l.
Výsledky: Po transplantaci srd-ce markantně stoupla hladina cholesterolu, a to z pretransplantačních hodnot 5,3 (5,0 až 5,6) mmol/l na 6,7 (6,4 až 7,0). Došlo k tomu během jednoho roku po transplantaci a později již hladina cholesterolu zůstala konstantní. Zmíněný nárůst byl však do značné míry důsledkem normalizace zdravotního stavu pacientů, jelikož při vzrůstajícím počtu selhání srdce před transplantací hladina cholesterolu naopak statisticky významně klesala.
Léčba lovastatinem snížila celkovou hladinu cholesterolu o 19 % (P U pacientů po transplantaci srdce je hyperlipidémie běž-ná. Léčba nízkými dávkami lova-statinu byla pacienty dobře snášena a léčba má i příznivý vliv na aterogenní lipidy.
J Intern Med, 6, 1997: 483-49
Starší antikoncepční pilulky mohou vést spolu s kouřením k obtížím se srdcem
Kuřačky, které užívají orální antikoncepční prostředky, se vystavují zvýšenému riziku kardiovaskulárních chorob. Nová studie navíc ukazuje, že podle typu hormonů obsažených v antikoncepčních pilulkách se toto riziko může ještě zvýšit.
Skupina z University of North Carolina Chapel Hill zjistila, že pokud ženy užívají starší verze antikoncepčních pilulek označované jako pilulky druhé generace, vede to ke zvýšení krevního tlaku a ke zvýšené rezistenci cév vůči průtoku krve při stresových situacích oproti pilulkám třetí generace. Typ progesteronu, kte-rý je obsažen v antikoncepčních pilulkách druhé generace, vyvolává zvýšený androgenní efekt, což znamená mj. také to, že cévy mají sklon se smršťovat. Co víc, kuřačky, které užívají starší typ pilulek, mají ve stresových situacích nejvyšší TK a nejvýraznější cévní rezistenci ve srovnání jak s nekuřačkami, tak i se ženami, které užívají novější typ pilulek.
Byla vyšetřena skupina celkem 46 žen ve věku mezi 20 a 30 lety. Z nich bylo 23 kuřaček a 23 nekuřaček a všechny byly vyšetřeny při odpočinku, při fyzickém a mentálním stresu. Mentální stres byl navozen tak, že pokusné osoby musely provést matematické výpočty, pak si o tom připravit krátkou řeč a pronést ji. Fyzický stres byl navozen tím, že ženy po dobu dvou minut musely na svých hlavách držet sáček s vodou a ledem. Všechny ženy byly zdravé a v klidu měly normální TK.
Kuřačky měly méně výkonné srdce, které přečerpávalo méně krve, zato měly vyšší cévní rezistenci. To znamenalo i vyšší tenzi ve stěnách cév. Pokud uvážíme všechny škodlivé vlivy kouření na srdce, tak to ani nepřekvapuje. Pokud ženy kuřačky zůstávají kuřačkami i nadále, měly by se poradit se svým lékařem o případných nežádoucích účincích antikoncepčních pilulek, které užívají.
Již dřívější studie prokázaly zvýšené riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby po kombinaci kouření s orálními antikoncepčními prostředky. Proto je důležité, aby se jak lékaři, tak samotné ženy vzdělávali o účincích různých orálních antikoncepčních prostředků a ta-ké, a to zvlášť podrobně, by se měli informovat o tom, co by které léky mohly způsobit svými nežádoucími účinky, pokud se, ženy samy či jejich lékaři, rozhodnou použít určitý konkrétní přípravek.
Stejná skupina již dříve zkoumala, jak kouření snižuje ochranný vliv estrogenu na srdce. Estrogen umožňuje srdci, aby čerpalo více krve, a zároveň zmírňuje rezistenci cév. Obojí vede k vyššímu průtoku krve cévami, zatímco kouření má v těchto případech přesně opačné účinky.
Studie byla dotována americkým National Institutes of Health a UNC Chapel Hill Women’s Health Re-search Grants Committee. Příští studie se zaměří na substituční hormonální terapii (hormone re-placement therapy, HRT) a bude zkoumat, zda je ve smyslu snížení TK a hladiny cholesterolu u žen-kuřaček efektivní, či nikoliv.
Obstetrics and Gynecology, 95, 2000: 78-83
Nový test na diagnostiku rakoviny děložního hrdla vyvolává obavy
Levný test, který umožňuje že-nám ve věku nad 35 let detekovat časné příznaky rakoviny děložního hrdla, aniž by musely navštívit lékaře, dělá onkologům i ženským lékařům starosti vzhledem k tomu, že ženy pak mohou začít vynechávat preventivní roční prohlídky u svých gynekologů.
Bez ohledu na výhodnost tohoto testu i na jeho nízkou cenu (17 až 30 USD) lékaři tvrdí, že nový test určený k detekci lidského papilloma viru (human papilloma virus, HPV) by neměl nahradit rutinní preventivní test Pap smear (podle Papanicolaua). A pokud žena vynechá svou roční preventivní prohlídku u gynekologa, přichází tím zároveň i o výhodu vyšetření prsů, pánve a pochvy, které se v rámci této prohlídky, jejíž cena se v USA pohybuje mezi 75 až 125 USD, rovněž provádí.
Žena by si úplné preventivní gy-nekologické vyšetření měla ne-chat provést i tehdy, pokud podstoupila tento test, upozorňuje dr. McGonigleová z lékařské fakulty losangeleské university (UCLA). Je to důrazné varování, že ne-chceme, aby pacientky od preventivních vyšetření ustupovaly.
Test HPV, který vyrábí firma Di-gene Corp. se sídlem ve státě Maryland, umožňuje ženám odebrat si vlastní vzorky poševních buněk k laboratorní analýze. Pří-padná přítomnost viru HPV ještě automaticky neznamená, že žena má rakovinu. Pokud je detekován virus HPV, z laboratoře ženě vzkáží, že by měla navštívit gynekologa a tam podstoupit další vyšetření a případnou léčbu.
Při formulaci výsledků studie vy-soce rizikových populací v Jiho-africké republice, které byly publikovány na přelomu roku 1999 a 2000 v časopise Journal of the American Medical Association, se došlo k závěru, že test HPV je méně specifický, avšak k detekci onemocnění děložního hrdla ve vysokém stupni u žen ve věku 35 let a více je stejně citlivý jako vyšetření podle Papanicolaua, takže testování HPV testem nabízí důležitý způsob, jak zintenzívnit screening v prostředí, kde se běžně cytologické vyšetření neprovádí.
U dr. Wilczynské tento optimisticky znějící posudek však vyvolal spíše skepsi. Výsledky jsou sice zajímavé, ale jako primární vyšetření nejsou vhodné.
Lékaři ve Spojených státech mo-hou v současnosti provádět HPV testy pouze jako pomocnou me-todu při diagnostikování rakoviny děložního hrdla u žen s abnormálními výsledky testu dle Papa-nicolaua (Pap smear). Tento test v USA nebyl (zatím) schválen k provádění všeobecného screeningu u zdravých žen, ať už by ho prováděl lékař, anebo by se jím vyšetřila samotná žena. Představitelé firmy Digene však přesto očekávají, že tento test bude k samovyšetření v USA dostupný za jeden až tři roky a v Evropě ještě dříve.
Pakliže by test už byl schválen k domácímu používání, což vyžaduje schválení amerického Food and Drug Administration (FDA), lékaři říkají, že HPV test může gynekologickou zdravotní péči zpřístupnit i ženám, které nemají zdravotní pojištění, a dále ženám, které žijí v oblastech, kde životní úroveň je pod celkovou standardní úrovní rozvoje americké zdravotní péče, a konečně také ženám, které odmítají návštěvu gynekologa. Procedura by vzhledem ke své nízké ceně, která zřejmě nedosáhne ani 30 USD, neměla být dražší než test podle Papanicolaua, jak to alespoň tvrdí prezident firmy Digene Charles Fleischmann, který očekává, že americké zdravotní po-jišťovny budou náklady na test HPV plně krýt.
Každoroční gynekologická prohlídka je podle Waltera Zelmana, prezidenta California Association of Health Plans, považována za preventivní lékařskou službu, a tudíž je plně hrazena téměř všemi americkými zdravotními pojišťovnami.
Bude však třeba ještě určit, zda ženy tento koncept domácí péče o sebe spočívající v provádění některých důležitých klinických testů doma přijmou natolik, že si budou v budoucnu samy provádět i vyšetření prsů a těhotenské testy. Lékaři jsou toho názoru, že spokojenost žen s touto domácí zdravotní samoobsluhou nebude velká, pokud ženy získají výsledky svých testů, ale již ne příslušné informace k nim nebo alespoň ne v přiměřeném rozsahu.
Tamoxifen působí proti rakovině prsu i preventivně
Lék je slibný, ale pokud se pro něj rozhodneme, vyžaduje to podstoupit kalkulované riziko.
Lék Tamoxifen (Nolvadex) se již po více než 20 let úspěšně používá při léčbě rakoviny prsu. V roce 1998 nadšení pro Tamoxifen ještě vzrostlo, neboť studie, kterou provedl americký National Cancer Institute, NCI, zjistila, že lék může u některých žen rovněž preventivně předcházet vzniku rakoviny, přičemž sníží riziko vzniku této choroby skoro o polovinu. Výsledkem je, že lékaři v současnosti nabízejí Tamo-xifen sice zdravým, avšak z hlediska prevence onkologie potenciálně vysoce rizikovým ženám.
Tato prevence ale vyžaduje zaplatit určitou cenu. Ukázalo se totiž, že Tamoxifen má četné nežádoucí účinky, a to i takové, které mohou potenciálně ohrozit život. A tak se při rozhodování, zda žena má užít Tamoxifen, nebo nikoliv, musí na jedné straně zvažovat riziko rakoviny prsu a na straně druhé riziko možných škod, vyplývající z působení samotné medikace.
Pro: Estrogen může podporovat růst rakovinných buněk v prsu tím, že aktivuje estrogenové receptory, lokalizované v citlivé tkáni prsu. Tamoxifen, který v mnoha způsobech napodobuje estrogen, s ním v tomto ohledu soupeří o ovládnutí stejných receptorů. Když se Tamoxifen naváže na estrogenové receptory v prsu, nejenže preventivně zabrání jejich aktivaci estrogenem, ale účinným způsobem tyto receptory rovněž vypne, a tak brání růstu rakovinných buněk.
Právě tento hormonům podobný účinek Tamoxifenu z něj dělá tak cenný lék i preventivní prostředek. U žen s rakovinou prsu se ukázalo, že Tamoxifen preventivně pomáhá návratu původního tumoru a zároveň brání i vzniku nové rakoviny ve druhém, dosud nezasaženém prsu.
U žen, které jsou zdravé, ale co do možnosti vzniku rakoviny prsu jsou potenciálně vysoce rizikové, může Tamoxifen rovněž ztlumit růst rakovinných buněk. Ve významné studii o prevenci rakoviny prsu z roku 1998, které se zúčastnilo více než 13 tisíc vysoce rizikových žen, se ukázalo, že u těch z nich, které užívaly Tamoxifen, docházelo jen asi k polovičnímu růstu rakovinných buněk oproti těm, které tento lék neužívaly. Ať už tyto výsledky posuzujeme podle jakýchkoli kritérií, jsou působivé a ukazují, že Tamoxifen je v současnosti jedním z nejsilnějších a nejúčinnějších dostupných léků pro prevenci rakoviny.
Tamoxifen má, kromě toho, že účinkuje proti rakovině prsu, i další přednosti. Podobně jako estrogen i Tamoxifen pomáhá preventivně předcházet vzniku osteoporózy a snižuje hladinu cholesterolu v organizmu. Zřejmě působí preventivně i proti infarktu myokardu, ale to nebylo dosud jasně prokázáno.
Proti: Každá terapie může mít nežádoucí účinky a ani Tamo-xifen není zjevně výjimkou. Tytéž hormonu podobné vlastnosti, které z něho dělají cenný lék proti rakovině prsu,způsobují, že ně-kterým ženám může být potenciálně nebezpečný.
Nejvyšším z rizik vzniklých užíváním Tamoxifenu je zvýšená pravděpodobnost rakoviny endometria. Estrogenové receptory v děloze se totiž liší od estrogenových receptorů v prsu. To způsobuje, že ačkoli Tamoxifen v prsu tyto receptory vypíná, v děloze je spíše aktivuje, což může vést k růstu rakovinných buněk.
Tamoxifen má rovněž stejné účinky na cévní systém jako estrogen a to mírně zvyšuje riziko potenciálně osudového iktu, případně vzniku trombů v plicích (plicní embolie) a žilních kmenech (hluboká žilní trombóza). Žádná že-na, která má v anamnéze některou z uvedených chorob, by proto neměla riskovat jeho preventivní užívání. Jiné nežádoucí účinky Tamoxifenu jsou méně závažné. Například dodnes nevíme, proč tento lék zvyšuje riziko vzniku šedého zákalu. A jak Tamoxifen v ženském těle nahrazuje estrogen, může spustit řadu příznaků podobných menopauze, což u malého počtu žen vede k tomu, že lék přestanou užívat. K těmto příznakům mohou patřit návaly horka, bolesti hlavy, výtok z pochvy, sucho v pochvě, únava, nauzea a nepravidelná menstruace. Vzhledem k tomu, že většina těchto relativně nevýznamných nežádoucích účinků do osmi až dvanácti týdnů obvykle odezní, doporučuje se ženám vydržet a užívat lék alespoň tři měsíce, než se rozhodnou od něj upustit.
Všechna zmíněná rizika a ne-žádoucí účinky užívání Tamoxifenu se zhoršují po menopauze. Možná je tomu tak proto, že ženy před menopauzou mají ještě v organizmu vyšší hladinu přirozeného estrogenu, který s Tamo-xifenem soupeří. U žen mladších než 45 let jsou mnohá z těchto rizik skutečně tak malá, že je můžeme opomenout. Z uvedených důvodů by mladé ženy, které jsou potenciálně vysoce rizikovými pacientkami co do možného vzniku rakoviny prsu, měly užívat Tamoxifen raději dříve než později, protože případné riziko nežádoucích účinků skončí, jakmile se skončí s uvedenou terapií, ale blahodárný preventivní účinek léku proti rakovině prsu ještě nějakou dobu pokračuje.
Ženám, které se rozhodnou užívat Tamoxifen, se v současnosti doporučuje, aby ho nebraly déle než 5 let. Po 8 až 10 letech si organizmus totiž zvykne na stálý přísun Tamoxifenu a začne na něj reagovat tak, jako by reagoval na přírodní estrogen, což mj. znamená, že estrogenové receptory v prsou se pak mohou aktivovat místo dezaktivovat. Příliš dlouho užívaný Tamoxifen by tak mohl některé druhy rakoviny prsu do-konce podpořit. Pět let je zřejmě dost dlouhá doba na dosažení celoživotní ochrany proti rakovině prsu, ale na druhé straně ještě natolik krátká, že se estrogenové receptory v prsou ještě nepřeorientují.
Zjistěte si vlastní riziko
Až donedávna si lékaři nebyli jisti, jak predikovat, které ženy jsou vystaveny zvýšenému riziku rakoviny prsu. Postupem času, jak vycházelo najevo stále více a více rizikových faktorů, si v americkém National Cancer Institute vytvořili tzv. Gailův model rizik (pojmenovaný podle vedoucího výzkumného týmu). Tato statistická pomůcka určuje míru rizika možného vzniku rakoviny prsu u žen na bázi jejich rodinné a osobní anamnézy. Nyní je v USA možné patřičné informace zadat do počítačového programu a ženě z něho vyjde míra jejího celoživotního rizika vzniku rakoviny prsu i rizika, že ji dostane (či nedostane) do pěti let.
Důležitých rizikových faktorů je v tomto modelu několik. Obecně platí, že čím více se jich na vás hodí, tím vyššímu riziku jste vystaveny.
a) Věk. Riziko rakoviny prsu stoupá s věkem. Nejohroženější jsou ženy ve věkové skupině 60 let a více.
b) Věk prvních menses. Čím dříve žena menstruuje, tím vyššímu riziku rakoviny prsu je vystavena, neboť je v celoživotním měřítku déle vystavena vlivu estrogenů. Jako ženy s vyšším rizikem se v tomto případě označují ty, které začaly menstruovat již před 12. rokem života.
c) Věk při prvním porodu. Čím později porodí žena své první dítě, tím vyššímu riziku rakoviny prsu je vystavena, a to proto, že tkáň prsu je vůči menstruačním cyklům před prvním těhotenstvím citlivější než po něm. Za rizikové se zde považují ženy, které měly první dítě až po třicítce a ženy, které neměly dítě vůbec.
d) Počet blízkých příbuzných s rakovinou prsu. Čím více jich je mezi příbuznými prvního stupně, tím vyšší je riziko.
e) Počet biopsií, které žena prodělala. Bez ohledu na výsledek biopsie platí, že čím více jich bylo, tím hůře - tato invazívní metoda stimuluje v prsou jako obrannou reakci zvýšenou tvorbu estrogenů - což může zvýšit i riziko rakoviny.
f) Prekancerózní stavy. Zde se jedná o atypickou hyperplázii v anamnéze diagnostikovanou na základě biopsie prsu, která zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Každá žena by se měla poradit se svým lékařem, aby individuálně posoudil, do jaké míry je vystavena riziku rakoviny prsu, aby s ní prodiskutoval možnost užívání Tamoxifenu. A pokud je míra vysoká, aby jí objasnil i další preventivně léčebné kroky, které je možné podniknout.
V USA je Gailův model rizika (The Gail Risk Model) volně dostupný a americká žena či její lékař si mohou od NCI objednat kopii. Příslušné texty jsou i na webové stránce NCI pod heslem Breast Cancer Risk Disk Software Tool.
Překlad: PhDr. Jakub Florian
