Podle údajů ministerstva zdravotnictví zaplatili pacienti v prvním čtvrtletí na regulačních poplatcích přes miliardu korun. Tento výnos odpovídá přibližně polovině částky, o kterou připravila zdravotnictví vláda zvýšením DPH na léky z 5 na 9 procent, osvobozením příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy od placení pojistného a zmrazením platby za takzvané státní pojištěnce. To jsou důchodci, děti a nezaměstnaní, tedy 58 procent obyvatel, kteří spotřebovávají 80 procent zdravotní péče, přičemž platba státu za ně nedosahuje ani 24 procent příjmů pojišťoven.
Poplatky by však měly především omezit zneužívání péče a plýtvání s léky, za které utrácíme 28 procent výdajů na zdravotnictví, tedy mnohem více v porovnání s třeba 16,5 procenta v Německu. Ministerská propaganda hlásá do světa obrovský úspěch: „Počet receptů se snížil o 40 procent.“ Zbývá podotknout, že kvůli nesmyslně nastaveným poplatkům jsou místo jednoho či dvou předepsána na většině receptů hned tři balení léků, a to hned co největší, aby pacienti ušetřili.
Přesvědčivější by tedy mohla být další část ministerské sebechvály: „Celkové náklady na léky z veřejného zdravotního pojištění poklesly o 20 %, což představuje úsporu 1,75 miliardy Kč.“
Ani v tomto případě však bohužel nejde o seriózní informaci. Není přece možné porovnávat čtvrté čtvrtletí loňského roku, kdy se pacienti snažili předzásobovat léky, s prvním čtvrtletím roku letošního, kdy lidé nakupují léky méně z prostého důvodu, že se jimi předzásobili před Vánoci.
Pokud neseriózní ministerskou propagandu konfrontujeme s objektivními daty z nezávislých zdrojů a porovnáme počátek letošního roku s prvním čtvrtletím roku předcházejícího, pak zjistíme, že množství prodaných léků se sice opravdu snížilo, ale jen o 8 procent. A navíc. Kvůli zdražování léků se celkové výdaje za ně naopak zvýšily o 2,3 procenta. Kde tedy zůstala ministerská úspora?
Největší důvod ke spokojenosti mají výrobci drahých zahraničních léků. Co se počtu balení týče, také jich se sice prodalo o 8 procent méně, ale růst cen zvýšil jejich tržby o 6,5 procenta. Kde skončily sliby, že stát bude podporovat používání levnějších generik?
V zájmu objektivity je třeba dodat, že velké množství levných léků nebo třeba i drahých léků, u kterých je úhrada od pojišťovny nízká, si v lékárnách kupujeme za hotové z prostého důvodu, že se nám kvůli poplatkům recept nevyplatí. Kvůli rostoucím cenám tedy výdaje za léky stoupají i nadále, ale pojišťovny skutečně něco ušetří.
V této souvislosti je dobře připomenout, že zatímco v roce 1999 celkem 69 procent výdajů za léky platily zdravotní pojišťovny, tak do roku 2006 se tento podíl snížil na 57 procent. Pojišťovny tak spořily peníze i dříve, bez regulačních poplatků, díky ministrem Julínkem zrušené kategorizační komisi odborníků, která dohlížela na to, aby se u nás léky nenakupovaly za vyšší ceny než v zahraničí.
Je smutné, že místo seriózních informací zahlcuje ministerstvo veřejnost lživou propagandou a snaží se tak z občanů dělat hlupáky.
Milan Kubek, prezident České lékařské komory, Právo
