Letecká záchranná služba - systém či zlaté tele?

17. 7. 2001 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Co vše je skryto pod palbou dezinformační kampaně, která je předem organizována dle scénáře a probíhá od roku 1996? Odpověď je prostá: peníze. V Denících Bohemia jsme se 26. června mohli dočíst, že letecká záchranná služba (LZS) přechází, podle "moudrého názoru" výboru pro obranu a bezpečnost, pod soukromé provozovatele. I to, jak je životně důležité pro občana, aby LZS prováděl jedině privátní provozovatel vrtulníku...


Občanovi je úplně lhostejné, jaký vrtulník k němu přiletí v situaci, kdy jeho život bude bezprostředně ohrožen. Systém poskytování přednemocniční neodkladné péče, jehož pouze jednou složkou je LZS, je státem garantovaná péče, na kterou si ostatně téměř každý platí zdravotní pojištění. Občan je však také daňový poplatník a nemůže mu být jedno, jak je s jeho daní nakládáno, neboť provoz vrtulníku ze zdravotního pojištění placen není. Co vše je skryto pod neustálou palbou dezinformační kampaně, která je předem organizována dle scénáře a probíhá prakticky od roku 1996? Odpověď je prostá peníze.

Pracuji v záchranné službě více než 21 let a jsem přesvědčen o tom, že neodkladná péče, kterou zná občan spíše pod názvem záchranná služba, je díky ministerstvu zdravotnictví od roku 1992 a zejména nás, záchranářů, poskytována na velmi dobré odborné úrovni a tento systém dává občanovi šanci na přežití v situaci, kdy jeho život visí skutečně na vlásku. Není to však pouze zásluhou LZS, která je nesmírně drahá právě tím, že většina středisek (přesně 7), je provozována nestátními provozovateli podle smluv, které byly uzavřeny nevýhodně pro stát. Bez LZS by v žádném případě ke zhroucení systému nedošlo. Občan je neustále strašen, že vypršením smluv s privátními provozovateli bude ohrožen jeho život.

Žádné obavy mít občan nemusí, protože tomu tak není. Jde zase jen o peníze, nic víc. Nemohu však již déle mlčet a smiřovat se s tím, jak vedoucí pracovníci privátních provozovatelů vrtulníků LZS občanům lžou a snaží se získat si podporu veřejného mínění, že jejich provoz je levnější a dokonce i snad odborně kvalitnější. Jaká je skutečnost?

Podle údajů, které zatím nikdo veřejně neuvedl, hovoří se pouze o neprůhlednosti financování LZS, je soukromý provozovatel zcela evidentně a prokazatelně dva a půl až třikrát dražší než provozovatel státní, neboť v paušálu, který obdrží od státu, a navíc jedna třetina musí být smluvně zaplacena do poloviny měsíce ledna tohoto roku, je zahrnuto: nákup vrtulníku, provozní náklady a dokonce každoroční inflační nárůst! Letová hodina u privátního provozovatele se pohybuje v rozmezí 52 až 58 tisíc korun údaj z roku 1999, samozřejmě to bude nyní podstatně vyšší. Letová hodina Policie ČR v Hradci Králové je trvale kolem 20 tisíc. Pokud jde o odbornost pilotů, není třeba hovořit jenom o počtu nalétaných hodin, ale také pravidelné přezkušování na simulátorech je zárukou maximální bezpečnosti během záchranných letů. Děsí mne skutečnost, že do zdravotnictví zasahuje výbor pro obranu a bezpečnost. A Ministerstvo zdravotnictví ČR, případně vláda, jsou jakýmsi rukojmím.

Pacient a zdraví, to je skutečně zaklínadlo, na které musí každý občan státu slyšet. Překvapuje mne, že někteří ústavní činitelé neumí počítat i přesto, že ode mne osobně obdrželi finanční náklady za Hradec Králové. V tomto městě byl v roce 2000 ze státních prostředků (35 mil. Kč) vybudován moderní heliport, který bude sloužit nejenom pro LZS, ale pro celý integrovaný záchranný systém IZS. Tato stavba nebyla tedy určena pro podnikání, které je ještě založeno na naprosto neetickém principu živit se, a velmi dobře, na utrpení nebo přímo ohrožení života. Argument, že ve většině západních zemích je LZS provozována nestátními provozovateli, je sice částečně pravdivý, ale již nikdo neví, za jakých podmínek. Já to tedy sdělím jde o financování z pojištění, případně nadací a nikoliv ze státního rozpočtu jako u nás. Všechny tyto organizace jsou neziskové, tedy stát jim neplatí nákup vrtulníku, provoz a inflační nárůst.

Je s podivem, že zdravotnictví má peněz čím dál tím méně, ale privátní firmy provozující LZS dostávají každoročně více právě o tento inflační nárůst. Kéž by tomu tak bylo i ve financování ztrátovosti provozu záchranné služby obecně. Není jistě problém tato čísla zveřejnit, neboť ministerstvo zdravotnictví tato čísla má, počínaje rokem 1990, kdy LZS stála 108 miliů korun, v roce 2000 již tato částka byla 220 miliónů, na tento rok je plánováno již 235 miliónů korun. V Hradci Králové bylo zaplaceno za 6 let necelých 48 miliónů Kč, za které bylo nalétáno 2229 hodin a poskytnuta neodkladná péče 3577 pacientům. O něco více (52 až 60 mil. Kč) obdrží nestátní provozovatel na dvě střediska v jednom roce a dohromady ošetří 1323 pacientů při 1082 letových hodinách. Jednoduché počty, že? Čtenář si jistě položí otázku, proč jsou mu předkládány tyto informace z druhé strany až nyní.

Odpověď je velmi prostá pokud dezinformuje osoba fyzická, lze si o tom myslet své, pokud však se do této kampaně zamíchá ústavní činitel, který má jistě jako jednu ze základních povinností starat se o blaho občana a dbát na efektivní hospodaření s jeho penězi, nelze být k tomuto nečinný. I já spoléhám na moudrost vlády a věřím, že již nikdy nepodepíše takový obchod s leteckou záchrannou službou, jako byl ten minulý, a původní usnesení bude jenom odborně a ekonomicky vylepšovat. Očekávám bouřlivé reakce, možná i něco jiného, ale jsem připraven, podle svých vědomostí, argumentovat. Není to však pouze věc odborná, vyžaduje to i notnou dávku odvahy, neboť v čem jsou peníze, a hodně velké, dějí se různé věci, diskreditace nepohodlné osoby, zastrašování, vyhrožování i něco dalšího?

MUDr. JIŘÍ ŠTĚTINA, ředitel ÚSZS, Hradec Králové, Hradecké noviny, 17.7.2001

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?