Světová zdravotnická organizace (WHO) odtamtud hlásí 22 případů, u nichž je podezření na obrnu.
Do sousedních zemí prchá před boji v Sýrii denně asi 4000 Syřanů. Stovky jich míří do Libanonu, kde žijí většinou v pohraničních městech nebo stanových táborech, v nichž nejsou dobré hygienické podmínky.
V Libanonu zatím nikdo se symptomy obrny identifikován nebyl, avšak úřady chtějí zabránit tomu, aby se nemoc do Libanonu rozšířila. „Zaměříme se na 700.000 dětí z Libanonu i odjinud,“ řekl libanonský ministr zdravotnictví Alí Hasan Chalíl. Místní zdravotníci prý budou spolu s pracovníky Dětského fondu OSN (UNICEF) a WHO obcházet domácnosti a děti očkovat. Tyto skupiny budou očkovat i děti, které do Libanonu čerstvě přicestují, a to i letecky. Vakcinace se bude týkat všech dětí do pěti let bez ohledu na to, zda byly už očkovány dříve.
Sýrie před konfliktem, který začal v roce 2011, populaci spolehlivě očkovala a obrna se tam nevyskytovala. Teď ale vláda nemá celé území pod kontrolou a v mnoha oblastech chybí prostředky pro vakcinaci.
Zdravotní potíže jiného druhu hrozí kvůli bojům také obyvatelstvu syrského města Homs. Agentura AFP oznámila, že armáda obléhá zóny ovládané opozicí, takže tamním obyvatelům došly potraviny. Jde prý o zhruba 3000 civilistů, z nichž asi 500 je starších 70 let. „Jedí z mizejících zásob, které jsou v obležených čtvrtích. Je toho tak málo, že to sotva stačí na přežití,“ řekl Ramí Abdar Rahmán z exilové opoziční organizace. Obléhání trvá už 500 dní a od zdrojů potravin je odříznuto několik set rodin.
Homs je dlouhodobě dějištěm velmi tvrdých bojů. Armáda sice některé povstalecké čtvrti osvobodila, avšak jejich obyvatelé uprchli do jiných, které jsou v obležení teď. Povstalci situaci řešili tunely, kterými civilistům dopravovali zásoby zvenčí. Vojáci ale poslední z těchto chodeb před několika týdny objevili a zničili.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).