Úhradu poplatků za pacienty prosadila ČSSD po vítězných krajských volbách, od začátku se ale nelíbí opozičním Starostům pro Liberecký kraj ani ODS. Podle nich je nespravedlivá a diskriminační vůči obyvatelům Jablonecka a Semilska, kde krajská zdravotnická zařízení nejsou a lidé tam poplatky hradit musí. Třeba starostové proto další navýšení peněz na poplatky nepodpoří. „Raději bych ty peníze dal na podporu tělovýchovných organizací, hasičů nebo kulturních akcí, na které peníze chybí,“ řekl dnes ČTK opoziční zastupitel a starosta Desné Marek Pieter.
Liberecký kraj vlastní jen tři zdravotnická zařízení - nemocnice v Liberci a České Lípě a Léčebnu respiračních nemocí ve Cvikově na Českolipsku. Poplatky hradí také v lékárnách krajských nemocnic a od loňského dubna mají na úhradu nárok také pacienti, kteří si léky kupují v nemocniční lékárně ve Frýdlantu, která rovněž patří liberecké nemocnici. Možnosti nechat za sebe zaplatit kraj využívá méně než polovina pacientů. „Nejčastěji za sebe lidé nechávají hradit poplatky v lékárnách a při hospitalizaci,“ řekl Novák. V ambulancích a na pohotovosti platí drtivá většina pacientů sama, úhradu krajem využívá jen každý osmý pacient.
Při přípravě rozpočtu počítal letos kraj s úhradou poplatků za pacienty jen do sněmovních voleb, proto vyčlenil deset milionů, když loni musel od února vydat 22 milionů korun. Sociálně demokratické vedení kraje předpokládá, že pokud ve volbách do Poslanecké sněmovny ČSSD vyhraje, poplatky zruší. „Když (volby) nevyhrajeme, budeme to chápat jako vyjádření svobodné vůle voličů,“ vysvětlil v lednu hejtman Stanislav Eichler. V takovém případě bude podle něj jasné, že voliči o zrušení poplatků nestojí, a kraj pak nebude mít důvod je dál hradit.
Liberecký kraj letos hospodaří s úsporným rozpočtem. Počítá se zhruba čtyřprocentním propadem daňových příjmů. Zatímco loni získal zhruba 2,057 miliardy korun, rozpočet na rok 2010 počítá s příjmy z daní 1,975 miliardy. Přesto je rozpočet stejně jako v minulých letech nastaven jako vyrovnaný s příjmy a výdaji 2,144 miliardy korun. Méně peněz je ale také na investice, na spolufinancování projektů z EU a šetřit musí i příspěvkové organizace. Méně je i ve fondech a grantových programech. Zatímco loni rozdělily 184 milionů korun, letos je v nich jen 50 milionů.