Libuše Budská - Akreditace Na Homolce

15. 7. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
O akreditaci JCI (Joint Commission International) v pražské Nemocnici Na Homolce jsme si povídali s hlavní sestrou Libuší Budskou.


* Jaké jsou konkrétní zkušenosti se zaváděním akreditace a jak se tyto změny odrazily v práci sester?

Nemocnice Na Homolce se nyní připravuje na závěrečný audit akreditačního procesu. Akreditace je proces, při kterém externí organizace hodnotí zdravotnické zařízení a posuzuje, do jaké míry toto zařízení postupuje ve shodě s požadavky na zvyšování kvality péče. Akreditace slouží hodnocenému zařízení k tomu, aby jasně projevilo svůj závazek zvyšovat kvalitu péče o pacienty. Zajistit bezpečné prostředí, ve kterém je péče poskytována, a systematicky se snažit snižovat množství rizik pro pacienty i zaměstnance. Akreditace také znamená formální uznání toho, že nemocnice odpovídá stanoveným standardům kvality, a to ve všech oblastech péče o pacienty i v komplexnosti poskytovaných služeb. V naší nemocnici byl vydán plán zvyšování kvality péče a bezpečnosti pacientů. V tomto plánu je stanoven základní princip řízení kvality -identifi kace klíčových činností v nemocnici, stanovení jasných priorit pro monitoring a zlepšování procesů na základě sledovaných indikátorů. Kvalita a bezpečnost jsou nedílnou součástí každodenní práce jednotlivých zdravotnických pracovníků a dalšího personálu. Lékařům a zdravotním sestrám by výsledky a závěry měly posloužit k pochopení, jak dosáhnout zlepšení při vyhodnocování pacientových potřeb a při poskytování péče a jak snižovat rizika. Obdobně i vedoucím pracovníkům, pomocnému a dalšímu personálu mohou uvedené výsledky sloužit k zefektivnění procesů, co nejrozumnějšímu využití zdrojů a minimalizaci nemocničních rizik. Celý systém zvyšování kvality je založen na uvědomění si nedostatků - činností, se kterými nejsme spokojeni a ve kterých vidíme možnost zlepšení - a postupném zavádění programů k jejich odstraňování či zlepšování. V odborné práci sester se změny týkající se zavádění akreditace výrazně neprojevily. Měnil se přístup a myšlení k plnění běžných pracovních povinností a organizace práce.

* Jaké nastaly pro sestry změny v dalším vzdělávání?

Organizace poskytující zdravotní péči potřebuje k zajištění svého poslání a k naplnění potřeb pacientů příslušnou škálu odborně kvalifi kovaných osob. Vedoucí pracovníci z klinické i manažerské oblasti nemocnice, na základě doporučení od vedení jednotlivých pracovišť, společně stanovují počty a profesní složení požadovaných pracovníků. Nábor, posuzování a přijímání personálu se provádí nejlépe jednotným, účelným a koordinovaným postupem. Nezanedbatelná je také otázka průkaznosti dovedností, znalostí a vzdělání uchazeče a předcházející praxe. Zvláštní pozornost si zasluhuje pečlivé vyhodnocení dokladů o kvalifi kaci zdravotnického personálu, protože ten poskytuje zdravotní péči a je v přímém kontaktu s pacienty. A nemocnice také umožňuje personálu vzdělávání a osobnostní i odborný růst.

* V jakých oblastech ošetřovatelství se akreditační proces projevil nejvýrazněji?

Předně byla zavedena samostatná a jednotná ošetřovatelská dokumentace, která se dělí na ošetřovatelskou dokumentaci standardního oddělení - 5denní a ošetřovatelskou dokumentaci intenzívní péče - 1denní. Obě dokumentace obsahují ošetřovatelské činnosti podle individuálního plánu péče o pacienty, vzhledem k jejich potřebám a závažnosti zdravotního stavu. Jsou zde defi novány ošetřovatelské diagnózy, příčiny vzniku a charakteristické projevy, které jsou důležité pro stanovení ošetřovatelské anamnézy. Dále jsou zde popisovány očekávané výsledky pro stanovení cíle ošetřovatelské péče a intervence. Dostupnost zdravotnické dokumentace byla zajištěna po dobu 24 hodin. Za další se změny projevily v přístupu informovanosti a práv pacientů a jejich blízkých. Pro většinu důležitých diagnostických nebo léčebných výkonů byby v písemné podobě vypracovány nezbytné informace v přiměřeném rozsahu a srozumitelné podobě. Nedílnou součástí se též staly ,,informované souhlasy“, neboť zdravotní péči můžeme poskytovat pouze se souhlasem pacienta. Dále byly zavedeny medikační listy, které jsou též rozděleny na standardní oddělení a jednotky intenzívní péče. A v neposlední řadě byl vypracován ,,Záznam o edukaci“, jehož součástí je například oblast týkající se výživy, sebepéče, pohybového režimu, medikace, možnost péče v terénu. Důležitá je též metoda edukace a sledování reakce pacienta. Nesmíme zapomenou na eventuální komunikační bariéry.

* Inspirovali jste se u Ústřední vojenské nemocnice, která prošla akreditací před vámi? Jsou nějaká specifika?

Rozdíl v akreditaci mezi těmito nemocnicemi nevidím žádný. Každá nemocnice měla těžký úkol přesvědčit zaměstnance, aby pochopili smysl akreditace. Důležité je podívat se na naši práci z pohledu pacienta. Pokud v roli pacienta budeme spokojeni s péčí, kterou poskytujeme, tak i náš pacient bude spokojen.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?