PRAHA 20. srpna (ČTK) - Vypít doporučené dva až tři litry tekutin denně zvládne jen necelá čtvrtina lidí mezi 12 a 79 lety. Zhruba každý třetí člověk vypije alespoň jeden a půl až dva litry, ostatní pijí ještě méně. Vyplynulo to z výzkumu Market & Media & Lifestyle - TGI společnosti Median.
Mezi tekutiny však zpracovatelé zahrnuli i kávu a čaj, jejichž vypitím naopak organismus o tekutiny přichází. To se týká všech nápojů s kofeinem nebo látkami jemu podobnými.
„Když se jich napijeme, tak díky tomu obsahu kofeinu ztrácíme tekutiny. Buď je to tak, že co jsme přijali, to zase ztratíme, nebo je to i mírně deficitní,“ řekla Tamara Starnovská, vrchní dietní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice. Podobně jako kofein působí alkohol, i když například nízkostupňové pivo se ještě za zdroj tekutin považovat dá.
Lidé by si měli dávat pozor, co vlastně přes den pijí, jak často a v jakém množství. Zhruba jeden litr by měla tvořit obyčejná voda, další litr minerálky a zbytek ostatní nápoje. Mezi ně patří například bylinkové čaje nebo limonády. Je také potřeba pít průběžně po celý den a ne nárazově velké množství, upozorňuje Starnovská. „Jednak takový nárazový příjem tekutin nevyužiji a jednak je to zátěž pro oběhový systém.“ Nejvhodnější je vypít najednou maximálně dva decilitry a za nějaký čas znovu.
Kdo si myslí, že tělo si o vodu samo řekne pocitem žízně, tak se mýlí. Člověk si musí množství vypitých tekutin hlídat sám. „Většina z nás je bohužel postižena tím, že v dětství se nepilo tak, jak člověk chtěl,“ poznamenala zdravotnice. Rodiče například zakazovali pití před jídlem, ve škole zas měly děti možnost napít se jen o přestávkách. Signalizace žízně tak postupně přestala fungovat. Doslovně pak platí rčení, že hlad je převlečená žízeň.
„Organismus, když se nedočká žádné reakce na hlášení pocitu žízně, tak začne signalizovat pocit hladu jako zástupné řešení,“ vysvětlila Starnovská. Na kručení v břiše tak mnohdy platí sklenka vody.
Je třeba si také uvědomit, upozornila dietní sestra, že to nemusí být jen tekutina, co nápojem získáváme. Typickým příkladem je mléko. „Protože mléko obsahuje bílkoviny a tuky. Je to prostě vzhledem ke skladbě živin, které obsahuje, spíše pokrm.“ Také lidé, kteří si oblíbili hodně slazené nápoje, musejí počítat s tím, že spolu s hašením žízně zároveň „jedí“.
Zrádné jsou i perlivé nápoje. „Máte pocit, že lépe uhasily žízeň a jsou více osvěžující,“ říká Starnovská. „Ale objemově jich vypijete menší množství, protože jakoby 'rostou v puse',“ dodává v zápětí. Lidé, kteří pijí obecně málo, by měli dát přednost nápojům bez bublinek. Jinak ať každý pije, co mu chutná, uzavřela zdravotnice.
ČTK