České kontrolní a potravinářské orgány se domnívají, že obavy konzumentů z potravinářských aditiv jsou větší, než jaké je jejich skutečné riziko.
Mnohem nebezpečnější jsou takzvané kontaminanty a toxiny, které se do potravin dostanou nekontrolovaně. Česká republika má navíc v některých ohledech přísnější normy než Evropská unie.
Kódem E a následujícím trojmístným nebo čtyřmístným číslem se označují přídatné látky (aditiva), používaná při výrobě potravin. Tím je spotřebitel upozorněn, že uvedená přísada je evidována Evropskou komisí pro zdravé potraviny a je zařazena jako látka zdravotně nezávadná.
„Na veřejnosti se nedávno objevily letáky o školivosti těch kterých přídavných látek,“ říká Ctibor Perlín z Výzkumného ústavu potravinářského.
„Pro větší věrohodnost byl letáček předkládán jako varování Kliniky dětské onkologie Univerzity v Dusseldorfu. Žádná podobná klinika přitom neexistuje. Na seznamu se objevily i látky, které jsou naprosto bezpečné – jako například medicinální uhlí, kyselina citronová, apod. Poplašná zpráva vyvolala odezvu u spotřebitelů. Zareagovali i výrobci – přestali kód E používat a místo toho uvádějí přísady celým názvem. Volí ale takové písmo, že je bez lupy špatně čitelné,“ dodává Perlín.
Tradiční obavy z uzenin
„Příkladem obávaných potravin kvůli obsahu přídavných látek jsou uzeniny,“ poznamenává Bohumil Turek ze Státního zdravotního ústavu. „Aby obsažené dusičnany byly zdraví nebezpečné, musel by konzument sníst každý den 630 gramů uzenin.“
Ovlivní vstup do EU přísnost dosavadních norem?
Normy pro kontaminující látky jsou v Evropské unii liberálnější než je tomu v ČR. Zatímco u nás je na seznamu čtyřect takových látek, v EU pouze osm.
„Podobný případ řešilo před lety Rakousko. To bylo donuceno Evropskou unií upravit svou bezpečnější normu na liberálnější, aby se tak odstranily bariéry v mezinárodním obchodu,“ uvedl Vratislav Schreiber, předseda Rady pro popularizaci.
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 14.5. 2003