V délce trvání jedné pracovní neschopnosti kraj dominuje tabulkám už déle. Oproti loňskému údaji za stejné období se však nemocenská zkrátila, loni činila 57,49 dne.
Letos však od ledna do září v kraji přibylo nemocenských i prostonaných dnů. ČSSZ evidovala 63.040 ukončených případů pracovní neschopnosti, loni jich za stejnou dobu bylo 49.144. Prostonaných dnů bylo letos za devět měsíců 3,17 milionu, loni jich byla o asi 345.000 méně.
Za Zlínským krajem se v délce trvání nemocenské nyní umístil Moravskoslezský kraj, kde lidé stonali průměrně 50,12 dne. Naopak nejkratší dobu strávili na nemocenské lidé v Praze, a to 33,28 dne. V celé zemi evidovala ČSSZ do září 1,1 milionu nemocenských a přes 48 milionů prostonaných dnů.
„Za nejvíce případů dočasné pracovní neschopnosti mohou nemoci dýchací soustavy. Přesně 451.375 takzvaných neschopenek totiž ukončili lékaři ve třetím čtvrtletí roku 2015 z této diagnostické skupiny onemocnění,“ uvedla pracovnice ČSSZ Renáta Provazníková. Druhým nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti pojištěnců byly potíže s pohybovou soustavou.
ČSSZ v kraji do září kontrolovala dodržování takzvané neschopenky v 5249 případech, udělila 162 postihů. Loni za stejnou dobu padlo 217 postihů, kontrol bylo 5618. V celé zemi se letos za devět měsíců počet kontrol snížil, bylo jich 118.434, loni 128.927. Postihů však mírně přibylo, letos jich bylo uděleno 2671, loni 2433.