Čeští pacienti se do několika měsíců dozvědí více informací o tom, jak kvalitně se léčí v jednotlivých nemocnicích. Zdravotní pojišťovny chtějí zveřejnit údaje o kvalitě oddělení, která vyměňují kloubní náhrady či léčí pacienty po infarktu.
Česká onkologická společnost plánuje do konce příštího roku zveřejnit informace o tom, kolik pacientů s rakovinou projde jednotlivými onkologickými pracovišti.
Údaje o špatných lékařích
„Chceme, aby naši klienti měli dost informací, na jejichž základě by si mohli vybírat. Rádi bychom, aby se údaje o tom, kam raději nechodit, dostaly i mimo lékařské kruhy.
Lékaři nyní vědí, komu se vyhnout, ale my chceme, aby se to dozvěděli i pacienti,“ uvedla generální ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková.
Již letos v březnu se pojišťovny sdružené pod hlavičkou Národního referenčního centra odhodlaly jako první v Evropě k tomu, že na internetu zveřejnily data o porodech v jednotlivých nemocnicích.
Lidé se tak dostanou k žebříčku nemocnic seřazených podle počtu dětí, které se v nich narodily v letech 2002 a 2003, kolik dní v nich ženy zůstaly při porodu a kolik dětí přišlo na svět císařským řezem.
A z těchto dat se dá podle expertů vyvodit, které nemocnice jsou dobré a které horší. Česká gynekologická a porodnická společnost totiž tvrdí, že by porodnice měla ročně přivést na svět minimálně čtyři stovky dětí. Pokud je to méně, lékaři nemohou mít potřebnou zkušenost.
Údaje o porodnicích jsou ale teprve první z řady informací, které se v příštích měsících objeví na internetu. Následovat mají data z kardiologie, ortopedie, pediatrie.
S rakovinou jen k dobrým
Pojišťovny chtějí ve spolupráci s Českou onkologickou společností zveřejnit i data o léčbě rakoviny. Předseda onkologické společnosti Jiří Vorlíček včera účastníkům fóra na statistikách ukázal, že šance na vyléčení pacienta s rakovinou je závislá na tom, do jaké nemocnice se dostane.
Čím méně případů pracoviště zkoumá, tím menší je šance na přežití. A naopak: čím větší pracoviště (ve kterém lékaři prověřují více případů, a jsou tak zkušenější), tím větší šance na vyléčení.
„Čím méně pacientů je léčeno, tím horší jsou výsledky. V onkologii je tak naprosto zásadní, kam se s diagnózou dostanete,“ vysvětlil Vorlíček.
Proto by rád, aby i při léčbě rakoviny existovaly žebříčky kvality pracovišť, které již zdravotní pojišťovny zveřejnily u porodnic.
„Veřejnost by měla mít přístup k datům o výsledcích léčení, aby si i občan mohl pracoviště vybrat,“ dodal Vorlíček. Během příštího roku chce proto dát na stůl informace o počtech pacientů v jednotlivých onkologických zařízeních.
S umírněným dávkováním údajů o kvalitě péče (ale s podrobným vysvětlením) souhlasí i ministryně Milada Emmerová. Zveřejňování dat navrhuje v rámci stabilizačních opatření českého zdravotnictví, které projedná s premiérem Jiřím Paroubkem a do dvou týdnů by je měla předložit na vládu.
Nespokojení pacienti
Češi přitom nejsou podle evropského šetření Populus s množstvím údajů o kvalitě péče spokojeni: jen 28 procent tvrdí, že má dostatek informací; pouze čtvrtina je spokojená s čekacími dobami; a jen třetina se domnívá, že by se dostala k moderní medicíně, pokud by ji potřebovala.
Problém českého zdravotnictví je podle Pavla Vepřeka ze sdružení Občan v tom, že stát nadále řídí většinu péče a občané se nepodílejí na rozhodování: „Lidé by se měli stát z pasívních konzumentů aktivními zákazníky. K tomu ale potřebují informace o kvalitě péče.“
A co po lékařích požadují čeští pacienti? Názory kolegů shrnula Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, která zastřešuje pacientské organizace. Většina lidí požaduje, aby jim lékaři říkali mnohem více informací o léčbě, aby se k nim chovali jako k partnerům a „nevyhazovali“ je po vyšetření z ordinací.
Pacientům vadí opakovaná vyšetření a dlouhé čekací doby na vyšetření a zákroky.
„Nelíbí se jim ani drzé a strohé chování některých zdravotních sester,“ tlumočila Jana Petrenko.
Lékaři ale oponují: když už máme mít víc času na pacienty, nesmějí k nám chodit i kvůli zbytečnostem. A zdravotní pojišťovny by nám měly proplácet čas, kdy neléčíme a jen vysvětlujeme, co se s jejich nemocí dá dělat.
HN: Souhlasíte s tím, aby byl pacient svéprávnější? Co konkrétně pro to uděláte nebo co by se pro to udělat mělo?
Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti
Jednoznačně jsem pro. Sami chceme do konce příštího roku zveřejnit údaje, kolik pacientů léčí jednotlivá onkologická pracoviště. Pokud by se nám to nepodařilo, považoval bych to za osobní selhání.
Jiřina Musílková, generální ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny
Jsme pro to, aby se pacienti zajímali o kvalitu péče. Chceme sami zveřejňovat více údajů - podobně jako jsme s ostatními pojišťovnami představili žebříček nemocnic podle počtu porodů. Nyní zvažujeme podobné informace u kloubních náhrad, infarktů a rakoviny.
Milan Kubek, předseda Lékařského odborového klubu
Pacienti by se měli dozvědět více, ale musí to být informace v nezkreslené podobě. A zdali podle přístupu k pacientům hodnotit i lékaře? Ono ještě nemusí znamenat, že lékař, který dobře komunikuje, i dobře léčí. A naopak.
Jana Petrenko, Koalice pro zdraví
Pacienti by určitě měli být svéprávnější. Sami již nyní požadují, aby se k ni lékaři chovali jako k partnerům.
Pavel Vepřek, sdružení Občan
Samozřejmě musí být pacienti svéprávnější. Aby k tomu došlo, měly by se zveřejnit informace o kvalitě péče, zdravotní pojišťovny by si měly začít skutečně konkurovat, nutné je zavést i spoluúčast, aby se zbytečně neplýtvalo. O informace o kvalitě péče jsem zažaloval zdravotní pojišťovny, zatím čekám na začátek soudu.
Hospodářské noviny
REAKCE ČTENÁŔŮ Zdraví.Euro.cz
MUDr. Ningerová, neurolog
Posuzovat kvalitu ZZ v LPP oboru onkologie podle statistiky „vyléčených“ a „zemřelých“ onkologických pacientů a z ní potom podle počtu zemřelých dovozovat, že ZZ je špatné a odborně nekompetentní, považuji jako lékař nejenom za nesmyslné a pobuřující, ale hlavně pro laikapacienta jako informaci záměrně zavádějící. Každý lékař pracující v okresní nemocnici ví, že velká specializovaná onkologická pracoviště spolu s větou: „onkologická léčba vyčerpána, v případě nutnosti hospitalizace, prosím v místě bydliště…“ předávají v terminálním stadiu onkologického pacienta do péče spádových ambulancí a nemocničních ZZ. Dodávám, že pracuji jako neurolog a onkologické lůžkové oddělení v naší nemocnici není.