Hlavním nedostatkem je podle úřadu obecné vymezení databáze. „Nemění se nic podstatného na dosud platném centrálním shromažďování osobních údajů ve zdravotnictví, které bylo založeno již v 60. letech minulého století,“ uvedl úřad.
Ochránci soukromí ministerstvu zdravotnictví vytýkají, že v zákoně neřeší zpracování citlivých údajů, nezdůvodnilo účelnost jejich shromažďování, potřebnost dlouhodobého uchovávání nebo sdílení citlivých dat napříč zdravotnickými registry.
„Příkladem je nově navrhovaný Národní registr reprodukčního zdraví, který slučuje pět stávajících registrů: Národní registr rodiček, Národní registr novorozenců, Národní registr vrozených vad, Národní registr potratů a Národní registr asistované reprodukce,“ uvedl úřad na svém webu s tím, že doba uchovávání údajů má být bez bližšího zdůvodnění prodloužena na 30 let.
Předseda úřadu Igor Němec počátkem září uvedl, že se s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09) dohodl, že k uvedení registru do provozu musí do dvou let k novému předpisu vzniknout upřesňující vyhláška. Pokud nebude stačit, slíbilo ministerstvo normu novelizovat, řekl Němec.
Heger při dnešním projednávání zákona v Senátu potvrdil jak výhrady úřadu, tak dohodu na dodatečných úpravách. „Zákon, jak je napsán, není aplikovatelný na ty registry. Je potřeba vytvořit ještě prováděcí předpisy, v nichž bude lépe specifikována účelnost registrů, potřeba budování dohledu nad medicínskou prací,“ uvedl ministr. Zdůraznil, že registry budou oddělené, nikoli provázané s nějakou velkou databází.
Lidovci ústy Hovorky označili za nepřípustné, aby ministerstvo vytvářelo databázi podle svého uvážení, podle nich je to na hranici ústavnosti. Zákon podle Hovorky navíc bere lidem právo na svobodnou volbu lékaře a na bezplatnou kvalitní péči. „Za všechno se bude platit a bude se platit hodně,“ varoval Hovorka. Lékařům pak zákon přináší nové administrativní povinnosti a nahrává velkým zdravotnickým koncernům.