Vzorky jejího mozku nyní testují odborníci v Národním referenčním centru v pražské Thomayerově nemocnici - jedná se o jediné místo v celém Česku, které je na zkoumání této choroby vybaveno. Výsledky testů nebudou známy dříve než koncem měsíce.
Primář centra František Koukolík je ovšem skeptický, že experti skutečně po této době oznámí: šlo o lidskou obdobu nemoci šílených krav. „Jedná se už o pětatřicáté podezření. Z toho se Creutzfeld-Jakobova choroba potvrdila v osmnácti případech. Ale nikdy nešlo o novou variantu,“ uvedl Koukolík.
Právě novou variantou této nemoci může člověk onemocnět po požití masa z dobytčete nemocného BSE.
Čeští veterináři doposud objevili šest případů BSE u českého skotu - naposledy v Šestajovicích vloni na podzim. Veterináři museli nechat utratit pětadvacet dobytčat. Telefonní ústředny v nemocnicích byly tehdy zavalené dotazy lidí, co je a není vhodné jíst, obchody hlásily velký pokles zájmu o hovězí maso.
Navzdory tomu, že lékaři o svém podezření na lidskou obdobu BSE u šestačtyřicetileté ženy ze Sedlčan informovali už na konci minulého týdne, podobná panika se zatím neopakuje.
„Nikdo nám sem nevolá, žádné obavy mezi pacienty jsme nezaznamenali,“ uvedla například pracovnice sedlčanské nemocnice. Ani velké obchody zatím nezájem o hovězí nehlásí.
Ani ministryně zdravotnictví Marie Součková nevidí důvod k obavám. „Věřím, že opatření, která jsou zavedena, jsou dostatečně účinná,“ uvedla ministryně.
Hovězí maso, které jde na trh, se od roku 1997 pečlivě testuje. „Infikované hovězí maso se tak do obchodu díky důkladnému testování nemůže dostat,“ tvrdí šéf Státní veterinární správy Josef Holejšovský.
Ani pokud experti z referenčního centra potvrdí, že žena zemřela na lidskou obdobu BSE, není podle odborníků důvod k obavám: podle dosavadních znalostí lékařů není nemoc nakažlivá. Nedá se například srovnávat s virovými nákazami typu SARS.
„Tady nemoc způsobují patogenní aminokyseliny, tak zvané priony, které se nekontrolovatelně klonují,“ uvedl Koukolík. U pacienta se pak nemoc projevuje nekontrolovatelnými motorickými pohyby a mentálními poruchami.
Příčiny vzniku nemoci lékaři neznají, a proto se v současnosti nedá choroba léčit. Každý, kdo jí onemocněl, této chorobě do devíti měsíců podlehl. Dá se navíc těžko podchytit - inkubační doba běžně trvá přes deset let.
Pokud se podezření potvrdí, odešlou Koukolíkovi lidé vzorek do Edinburghu, kde zřídila Světová zdravotnická organizace speciální laboratoř. Zde se výsledky testu ověří a teprve poté lékaři zváží, jaké kroky v Česku podniknou.
Od roku 1996, kdy se nová podoba Creutzfeld-Jakobovy nemoci objevila, na ni ve světě zemřelo 120 lidí. Nejvíce případů bylo v Anglii a ve Skotsku.
Viktor Meca, Simona Holecová, Hospodářské noviny, 14.07.2003