Deprese dnes postihují až pětinu populace. Přitom jejich četnost narůstá. Z toho důvodu byl Českou psychiatrickou společností vy-hlášen 13. prosinec Dnem proti depresi.
Pro období vánočních svátků, kdy do-chází k velmi silnému výskytu tzv. sezónní deprese, byla zřízena Psychiatrickou klinikou pražské VFN Vánoční linka proti depresi. Na této bezplatné lince, která byla k dispozici od 13. prosince 1999 do 9. ledna 2000, zaznamenávali odborníci až 300 hovorů denně. Všechny hovory byly hodnoceny a zde jsou výsledky.
Na Vánoční lince proti depresi bylo zaznamenáno celkem 3932 telefonátů, z nichž 1551 hovorů bylo skutečně závažných. Přitom volajícími byly častěji ženy - 62 procent. Lidé na Vánoční linku proti depresi volali zejména v případě partnerských i mezigeneračních konfliktů, při zhoršení již dříve léčených depresívních stavů. Závažným důvodem byla osamělost, potíže s hledáním zaměstnání a bolest v důsledku smrti blízkého člověka. Časté byly také telefonáty dětí, které se v rodinách a ve škole cítily osamoceny.
Počet volajících s afektivními poruchami je velmi vysoký a tato problematika patří na lince důvěry mezi nejčastější. Proto by jí měla být i nadále věnována pozornost.
V rámci Dne proti depresi jsme byli dotazováni i my novináři - na předvánoční shon a pocity. Výsledky by- ly příjemným překvapením. Z odpovědí na otázky, které by signalizovaly předpoklady pro rozvoj deprese, se nedalo vyčíst nic, co by jí nasvědčovalo. Malé náznaky časové tísně a předvánočního shonu se objevily, a to ve formě větší únavy, menší schopnosti soustředit se a v úbytku radosti z běžných věcí.
Vyhodnocení Vánoční linky proti depresi
Připravila prim. MUDr. Irena Zrzavecká, zástupce přednosty Psychiatrické kliniky VFN, Praha
1. Problematika mezilidských vztahů (440 hovorů - 28,3 %): Tvořila nejpočetnější skupinu. Hovory se týkaly především problémů ve vztazích partnerských, manželských a rozvodové problematiky. Také byla hojně zastoupena problematika vztahů mezi rodiči a dětmi. Jde o klienty, u kterých nebyla předpokládána potřeba další psychiatrické péče, v krajním případě byla doporučována návštěva poradny pro rodinu a mezilidské vztahy.
2. Deprese (238 hovorů - 15,3 %): Zau-jímá v žebříčku druhé místo. U této skupiny volajících byla přítomna ve větší či menší míře depresívní symptomatika, často šlo o osoby již léčené v psychiatrických ambulancích či lůžkových zařízeních. Častou tematikou byly dotazy týkající se medikace.
3. Osamělost (121 hovorů - 7,8 %): Typickými představiteli této skupiny volajících byly starší osoby žijící na venkově či v menších obcích.
4. Závislosti (96 hovorů - 6,1 %): Valnou většinu volajících tvořili příbuzní osob závislých na alkoholu, v menší míře pak na ostatních psychoaktivních látkách (nejvíce heroin, pervitin). Do této kategorie byly zařazovány též sporadické hovory týkající se patologického hráčství či závislosti na sektách.
5. Somatická problematika (96 hovorů - 6,1 %): Nejčastěji volali pacienti s nemocemi pohybového aparátu, dále pak kardiaci, on-kologicky nemocní a pacienti trpící epilepsií.
6. Neurotické poruchy (78 hovorů - 5,2 %): Do této skupiny byli zařazováni volající, kteří by splňovali kritéria pro neurotické poruchy. Nejčastěji šlo o úzkostnou poruchu, panickou poruchu.
7. Sociální problematika (70 hovorů - 4,6 %): Hojně se vyskytujícím problémem byla nezaměstnanost (hodně volajících bylo ze severomoravského regionu), dále pak finanční tíseň nebo bytová problematika.
8. Psychotické poruchy (65 hovorů - 4,2 %): Spíše volali rodinní příslušníci než psychotičtí pacienti sami. Relativně vysoký počet této problematiky se dá vysvětlit tím, že několik volajících volalo opakovaně.
9. Vánoce, Silvestr, rok 2000 (62 hovorů - 4 %): Šlo v naprosté většině o nepříliš závažné hovory typu: jaké koupit dárky, jak prožít Silvestr atd.
10. Reakce na závažný stres (50 hovorů - 3,2 %): Nejčastěji šlo o bezprostřední reakci na smrt blízkých osob.
11. Sexuální problematika (41 hovorů - 2,6 %): Volající z této kategorie byli většinou muži. Šlo většinou o nejrůznější typy sexuálních dysfunkcí, dále pak problémů s antikoncepcí, těhotenstvím či sexuální orientací.
12. Problematika výkonu (37 hovorů - 2,4 %): Do této skupiny byli zařazeni volající selhávající ve škole nebo v zaměstnání.
13. Násilí (34 hovorů - 2,2 %): Problematika násilí se velmi často a velmi úzce dotýkala mezilidských vztahů. Do této skupiny byli zařazeni pouze ti volající, u kterých docházelo k jasné fyzické agresi, nikoli pouze k agresi na verbální úrovni.
14. Suicidiální problematika (25 hovorů - 1,6 %): Šlo o volající s vážně míněnými sebevražednými proklamacemi.
15. Nespavost (23 hovorů - 1,5 %): Nespavost jako příznak udávalo více volajících. Avšak do této kategorie byli zařazeni pouze ti volající, u kterých byla nespavost dominantním prvkem.
16. Poruchy příjmu potravy (7 hovorů - 0,5 %): Nejčastěji volajícími byly matky pacientek trpících těmito poruchami.
17. Ostatní (68 hovorů - 4,8 %): Do této skupiny patří hovory, u kterých byla tematika obtížně definovatelná, hovory spontánně předčasně ukončené volajícími, přání k vánocům apod.
Připravila Hana Černá - Šípková
Foto Vladimír Brada
