Lynne Shore Garcia, ASM (American Society for Microbiology) Press: Washington, DC, 2001, XIX + 1092 stran, čtvrté vydání, formát 215x275mm, tuhá vazba, USD 124,95. ISBN 1-55581-200-7
Autorka je vedoucí pracovnicí Oddělení pro patologii a laboratorní medicínu lékařského střediska UCLA v Los Angeles. V předmluvě autorka konsta tuje, że v posledních letech prošla lékařská parazitologie dramatickými změ nami, v to čítaje poznání nových patogenů, alternativní diagnostické metody, nové testy založené na molekulární biologii i všeobecný vzestup infekčních nemocí.
Publikace se skládá ze dvou částí uspořádaných ve 35 kapitolách. Každá kapitola je opatřena seznamem literatury, někde přesahujícím až 200 citovaných titulů. Pro toto vydání bylo revidováno asi 2000 vědeckých publikací.
„Část 1“ o klinicky významných parazitech člověka probírá jednotlivé druhy parazitů a jejich uskupení. Úvodních 17kapitol představuje hlavní skupiny parazitů či parazitózy: protozoa ze střeva nebo jiných tělních lokalit, tkáňová protozoa, malárii a babesiózu, leishmaniózy a trypanosomózy, střevní a tkáňové nematodózy a filariózy, střevní a tkáňové cestodózy, střevní trematodózy, jaterní a plicní trematodózy, krevní trematodózy (schistosomózy). Tyto kapitoly jsou sestaveny podle jednotného rámce zahrnujícího biologické a přenosové cykly, morfologii, diagnózu, klinické onemocnění, léčbu a prevenci. Každá kapitola zahrnuje plejádu diagnostických bodů (key points). Kapitola 18 zasahuje do oblasti nálezů parazitů u člověka nezvyklých. Kapitoly 19 a 20 analyzují parazitární nákazy u kompromitovaných hostitelů a u nozokomiálních a laboratorních parazitárních nákaz. Kapitoly 21 a 22 informují o imunologii a o reakcích antigen-protilátka. Kapitola 23 podává přehled o histologické identifikaci parazitů, jmenovitě o morfologii, o potenciální tělní lokalizaci a o doporučeném laboratorním zpracování a barvení. Kapitola 24 se soustřeďuje na lékařsky významné členovce – hmyz, roztoče a příbuzné třídy, na jejich vztah k onemocnění a kontrolu. Je tu zahrnut seznam infekcí člověka přenášených členovci, přehled potenciálního vlivu členovců na člověka, všeobecné entomologické termíny a klíče k určování zdravotnicky významných členovců. Kapitola 25 je zaměřena na terapii parazitárních nákaz – charakterizuje nejvýznamnější léčiva, zejména jejich přípravu, toxicitu, kontraindikace, je tu také stat’ obsahující doplňkové informace o uvedených léčivech.
V „části 2“ (kapitoly 26 až 35) o diagnostických metodách je popsána metodika vyšetřování fekálních a jiných vzorků z trávicího a urogenitálního systému, sputa, aspirátů a bioptického materiálu. Jsou tu probrány podrobné návody pro fixaci a barvení. Kapitola 31 o metodách detekce krevních parazitů pojednává o přípravě a barvení krevních roztěrů a o diagnostice malárie, dále je tu probrán přehled alternativ konvenční mikroskopie, koncentračních metod a speciálního barvení pochvy mikrofilárií. Kapitola 32 se zabývá průkazem parazitů a xenodiagnózou, podrobně jsou tu popsány specifické kultivační metody a pokusy na zvířeti. Kapitola 33 je věnována fixaci a přípravě roztoků pro relaxaci dospělých helmintů, dále zpracování různých ektoparazitů pro určování. Kapitola 34 je soustředěna na artefakty, které mohou být zaměněny za parazitární organismy. Závěrečná kapitola 35 se zabývá popisem laboratorního zařízení, jmenovitě mikroskopu a jiných laboratorních přístrojů, laboratorního skla a dalších pomůcek, též bezpečnostními opatřeními a systémy kontroly kvality v parazitologické la boratoři.
Ke konci textové části je umístěno 8 dodatků (apendixů). Dodatek 1 obsahuje 19 informačních tabulek představujících přehledy lidských parazitů, zeměpisné rozšíření vybraných parazitárních nákaz, tělní lokality jako cíle parazitární invaze a další diagnostické as pekty. Dodatek 2 předkládá boxová sché mata a barvicí tabulky. Dodatek 3 má za námět obecné problémy identifikace parazitů, jmenovitě vyobrazení párů podobných parazitárních forem, např. Entamoeba histolytica/E. dispar, a poměrné velikosti vajíček a larev hlístic. Následující doplňky zahrnují různé informace: záznamy pro kontrolu kvality vyšetření, komerční diagnostické sestavy a jejich dodavatele, referenční zdroje, barevné tabulky a významné časopisecké publikace z druhé poloviny roku 2000. Ke konci se tu nachází významový slovník profesionálních termínů týkajících se parazitologické diagnostiky.
Textová část je hojně ilustrována schematickými kresbami, fotografiemi a mikrofotografiemi znázorňujícími protozoa, helminty a členovce, vnější i vnitřní strukturální části, biologické a přenosové cykly, histopatologické změny, klinickopatologické aspekty a léze, radiologické obrazy, nálezy na očním pozadí, laboratorní postupy aj. Následuje 12 celobarevných tabulek zobrazujících diagnostické formy parazitů.
Toto vydání soustřeďuje podstatné množství informací a představuje nejmodernější příručku diagnostiky lékařské parazitologie. Podobná monografie téže autorky Practical Guide to Diagnostic Medical Parasitology (ASM) byla uveřejněna v roce 1999 (recenzi viz Remedia – Klin. Mikrobiol., 10, 2000, s. 299).