Mezi ženami, které žádaly o miniinterrupci, bylo nejvíc svobodných, středoškolaček a žen se dvěma dětmi. Ze všech potratů tvořily 6,6 procenta potraty u cizinek.
Umělých přerušení dlouhodobě ubývá díky širší nabídce a větší dostupnosti antikoncepce. V roce 1990 bylo 109.361 umělých přerušení. Nejméně, 23.998, jich bylo v roce 2010. Obdobně klesaly i celkové počty potratů, které zahrnují vedle umělých přerušení také samovolné potraty, mimoděložní těhotenství a ostatní potraty včetně nelegálních - loni nebyl nelegální potrat ani jeden.
Trend vysokého počtu samovolných potratů dávají statistici do souvislosti s nárůstem chtěných či plánovaných těhotenství. Stoupá také věk rodiček, víc než polovinu tvoří ženy třicetileté a starší, kdy už podle gynekologů nejsou ideální biologické podmínky pro bezproblémové těhotenství.
V roce 1990 bylo 14.772 samovolných potratů, ubývalo jich až do roku 1996, kdy jich bylo 10.296. V dalších letech byl nárůst, loni a předloni opět pokles.
S přibývajícím počtem nesezdaných soužití a zvyšujícím se podílem dětí narozených mimo manželství roste zastoupení svobodných žen mezi těmi, které prodělaly potrat. Loni poprvé jich bylo nejvíc právě mezi svobodnými ženami, 44 procent. Nejvíc samovolných potratů, téměř 50 procent, připadá na ženy vdané.
Struktura potratů podle vzdělání ženy se příliš nemění, souvisí s rozložením žen podle vzdělání v populaci. Většina potratů, 61 procent, je u středoškolaček. Největší podíl, téměř 50 procent, dosahují samovolné potraty u vysokoškolaček, vliv na to má podle statistiků jejich vyšší věk.
Naopak u žen se základním vzděláním tvoří samovolné potraty jen kolem 20 procent. Opačná situace je v případě interrupcí. U žen se základním vzděláním tvoří 78 procent, u vysokoškolaček jen 48 procent potratů.
Loni bylo v Česku také 2571 potratů u cizinek, to je pokles o 88 oproti roku předchozímu. Téměř tři čtvrtiny představují interrupce. Nejvíc potratů cizinek bylo v Praze a Středočeském kraji, což jsou kraje s nejvyššími počty cizinců.