Vážený pane senátore,
dovoluji si Vás svým dopisem veřejně oslovit v souvislosti s Vaším úterním (4. 2. 2014) vystoupením ve večerní zpravodajské relaci Události, komentáře vysílané na ČT24 od 22 hodin.
Dovolte mi, abych Vám, jako zdravotnickému expertu, vysvětlil rozdíl mezi výdejem léků, individuální přípravou léčivých přípravků v lékárnách (včetně parenterálních pro onkologické pacienty) a Vámi zmiňovaným prodejem rohlíků. Kdybyste se nechal provést lékárnou Vašeho domovského Masarykova onkologického ústavu, pochopil byste rozdíl mezi prodejnou rohlíků a lékárnou sám již dříve.
Lékárna je zdravotnické zařízení s velmi přísně nastavenými a kontrolovanými pravidly provozu. Jejím úkolem je mimo jiné zajišťování hromadně vyráběných i individuálně připravovaných léčiv pro pacienty, lékové konzultace s pacienty i lékaři. Těmto a mnoha dalším činnostem vedoucím především k zajištění kvalitní a bezpečné léčby pacientů se věnují univerzitně vzdělaní lékárníci a kliničtí farmaceuti, bez nichž byste ani Vy, ani ostatní lékaři nemohli být tak úspěšní v léčbě pacientů. Základem úspěšné léčby pacientů je spolupráce všech zdravotnických odborníků, nikoli jejich veřejná dehonestace, která ve svém důsledku snižuje i důvěru pacientů ve zdravotnictví.
Ubezpečuji Vás, vážený pane senátore, že poskytovaná lékárenská péče je kvalitní a přes značnou komercionalizaci zdravotnictví se české lékárny dostaly na evropskou špičku. Nejen svým vzhledem a prostředím, ale především rozšiřující se paletou svých odborných aktivit. Stále více lékáren poskytuje svým pacientům nadstandardní odborné služby a to přesto, že nejsou dosud hrazené zdravotními pojišťovnami.
Rozšiřuje se také konzultační činnost zaměřená na zdravý životní styl či eliminaci škodlivých návyků (příkladem může být program pro odvykání kouření). V rámci účelné farmakoterapie pak lékárny svým pacientům nabízí vedení tzv. lékových záznamů, které umožňují lékárníkům vyhodnocovat správnost kombinací a dávkovací schémata léčiv na lékařský předpis i volně prodejných. Důkazem vývoje českého lékárenství mohou dále být např. pracoviště pro centralizovanou přípravu cytostatik, jejichž odborná úroveň je uznávána i kolegy ze „starých“ zemí EU.
Nemůže Vás proto překvapit, že stejně jako ostatní segmenty poskytovatelů zdravotní péče požadujeme kompenzovat předpokládaný výpadek příjmů ze zrušení regulačních poplatků za recept. Ty totiž představují pro lékárny, nemocniční nevyjímaje, vzhledem ke stále se zvyšujícím nákladům na provoz podstatnou příjmovou položku.
Zásadně odmítám demagogická tvrzení, že tento poplatek lékárny nepotřebují, když prý mohou pacientům poskytovat „bonusy“. Je pravda, že s touto praxí a s posvěcením politiků začali někteří provozovatelé obcházet platný zákon a ostatní se pak v některých lokalitách museli v reakci na agresivní marketing přidat. To však současně znamená, že omezili investice do provozu lékáren na minimum. To je ale v dlouhodobějším horizontu zcela neudržitelné řešení.
Opakovaně také poukazujete na, podle Vašeho mínění, vysoké ceny léků. Bohužel se i v tomto zásadně mýlíte. V České republice jsou ve skutečnosti prokazatelně jedny z nejnižších cen léků v zemích EU, to je také důvodem masivních reexportů s následným nedostatkem některých léčiv na našem trhu. Je třeba rozlišovat mezi spoluúčastí pacienta, která je dána rozdílem mezi celkovou cenou léku a jeho úhradou a celkovou cenou léku. Ve skutečnosti tedy nejde o vysoké ceny léků, jak je velmi často účelově tvrzeno z různých stran, ale o neustálé snižování úhrad zdravotních pojišťoven a naprosto nefunkční nastavení tzv. ochranného limitu pro spoluúčast pacientů.
Vážený pane senátore, vše výše uvedené jsem připraven Vám dokladovat na osobní schůzce. Rád přispěji k hledání skutečných a systémových řešení, která povedou k dalšímu zvýšení kvality poskytované lékárenské péče s jednoznačným benefitem pro naše pacienty.
V úctě,
PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory