Kardiovaskulárního oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě Mgr. Ludmila Klemsová, Ph.D. Podle Klemsové by zdravotní sestry měly mít bakalářské vzdělání. „Éra středních zdravotnických škol je již historií,“ řekla mimo jiné pro časopis Zdravotnictví a medicína.
Při převzetí ceny jste řekla, že ke kardiologii jste původně vůbec nechtěla. Jak jste se k ní tedy dostala a jak jste se dostala k práci sestry vůbec?
Velkou motivací pro práci zdravotní sestry pro mne byla moje teta, která byla dětskou sestrou. Po maturitě na Střední zdravotnické škole ve Frýdku Místku, jsem byla „přidělena“ na interní kliniku v té době ještě Krajské nemocnice v Ostravě Zábřehu. Snila jsem o chirurgii, operačních sálech, akčnosti oboru. Po několika málo měsících na interně byla v téže nemocnici otevřena I. Koronární jednotka, která mi otevřela bránu k poznávání kardiologie.
Kladete velký důraz na vzdělávání, věnujete se také akademické kariéře. Co vás osobně motivuje k dalšímu a dalšímu vzdělávání?
Motivace ke vzdělávání sebe sama si vyžaduje doba, rozvoj a progres kardiologie. Vzdělání je nejsilnější zbraň, kterou můžeme mnohé dokázat (N. Mandela), a mě pomohlo spoluvytvářet kardiologické oddělení, formovat a motivovat kolegyně.
Éra středních zdravotnických škol je již historií a je nutno zvolit evropský formát vzdělávání pro zdravotní sestry. Došlo k diferenciaci nelékařských pracovníků díky vzdělávacím úrovním, ale „plnohodnotná zdravotní sestra“ má mít bakalářský stupeň vzdělání.
Co se týče motivovanosti: změnila se za roky vaší praxe motivovanost sester ke průběžnému celoživotnímu vzdělávání?
Zájem o obor a motivace jdou ruku v ruce. Zájem o obor a nutnost kontinuálního vzdělávání je to, co může sestru naplňovat a profesně ji posouvat. Nebylo šťastné rozhodnutí, zrušit kreditní systém celoživotního vzdělávání pro sestry. Cílem toho rozhodnutí jistě bylo „fixovat“ sestry v pracovním procesu, ale tímto rozhodnutím došlo k dehonestaci v rámci vzdělávání sester. Náš zdravotnický systém nepotřebuje sestry, které sledují novinky ve svém oboru a ošetřovatelství? Sestry, které mají zájem o obor, nepodléhají tomuto systému, jdou dále. Vidím to na účasti sester na kongresech, které pořádáme v Ostravě, na sjezdech České kardiologické společnosti a jinde.
Mění se v posledních letech podle vás vnímání sester ze strany veřejnosti?
O práci zdravotní sestry, se hovoří jako o poslání. Je to ale práce, a těžká práce. Sestra je v dnešní době vzdělaná, odborně erudovaná, má své nezastupitelné místo v systému péče o pacienta. Vnímání profese zdravotní sestry z pohledu veřejnosti se pravděpodobně příliš nezměnilo. Sestra je stále považována za vykonavatele procesů, které předurčí lékař. Veřejnost nevnímá, že sestry mají kompetence a erudici pro samostatné rozhodování – např. sestry v domácí péči, sestry pro péči o stomické pacienty, sestry odborně zdatné pro péči o chronické rány atd. –, kdy naopak lékaři spoléhají na jejich odbornost a zkušenost. Laická veřejnost bohužel spíše vnímá profesi zdravotní sestry skrze seriály, které nám dělají „medvědí službu“.
Mohla byste zkusit odhadnout, v čem se bude profese sester a sestry samy v nadcházejících letech proměňovat?
Profese zdravotní sestry se bude do budoucna odvíjet od toho, jak bude zařazena a ohodnocena ve zdravotnickém systému a jaký bude její obraz ve společnosti. To závisí na vzdělávacím systému, na podpoře ze strany ministerstva zdravotnictví, ale i na osobním rozvoji každé zdravotní sestry.