Tolik povyku snad nebylo kolem žádné nemocnice. Stohy petičních archů, stávky a silná politická prohlášení. Úrazové nemocnici Brno šlo léta o krk - tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek ji chtěl před čtyřmi lety zrušit. Historické zdi měl nahradit nový areál v Bohunicích. Odvolal dokonce ředitele, který s ním nesouhlasil. Ovšem narazil.
Lékařský odborový klub zburcoval obyvatele i levicové politiky a dosáhl svého: v Brně jsou dnes dvě „úrazovky“. Tu novou si nechal stát, historickou vzalo pod svá křídla město. Jenomže teď jsou tu protesty znovu. Opět je vedou odboráři v bílých pláštích. Tentokrát ale opačným směrem: chtějí nemocnici vylidnit. Pokud se jim nezvedne plat, zvednou se oni. Na důkaz, že to myslí vážně, podalo v Úrazové nemocnici Brno výpověď čtyřiačtyřicet z pětašedesáti doktorů, tedy dvě třetiny.
„Pokud se podmínky k práci nezmění, odejdeme. Lékařů je málo a neudržíme provoz. Každý mladý lékař, kterého vyškolíme, záhy zmizí v cizině,“ vysvětluje šéfka místních odborů Lenka Doležalová. Prohra? Tu si absolutně nepřipouští. Na výhrůžky, že špitál zavřou, už prý „nikdo neskočí“, přestože zákon mluví jasně: pokud Brno své závazky nedodrží a péči v nemocnici nezajistí, musí ji vrátit státu. Bezplatně.
Výplaty šly "černým duším"
Podobných paradoxů se dnes v nemocnicích najde více. Takřka polovina lékařů chce pryč třeba ze zlínské nemocnice. Přitom i tam mohou být někteří rádi za místo. Loni tam hasili skandál s „černými dušemi“: výplaty prý dostávaly sestry, které ve špitále nikdy nepracovaly. Zjistil to hloubkový audit.
Kdo všechno o podvodu věděl a kam peníze putovaly, objasňuje policie. Jasná je jiná věc: v nemocnici se bude propouštět. Také kvůli oněm mzdám „navíc“. Dluh nemocnice totiž nabobtnal meziročně o dvanáct procent a dnes čítá 137 milionů korun.
„Pracujeme na podrobném rozboru. Už teď ale víme, že se budeme muset rozloučit s dalšími lidmi,“ avizoval v listopadu nový ředitel Bohuslav Škubal.
Protest se zřejmě vymstí porodníkům z Příbrami. „Nechali se napálit. Dva lídři protestů, kteří své kolegy nabádali k výpovědím, je nakonec sami nedali,“ prozradil po jednání s řediteli nemocnic středočeský hejtman David Rath. Až to ostatní lékaři zjistí, mnozí si podle něho svůj odchod rozmyslí. Všechny ale kraj zpět nevezme.
„Díky protestní akci jsme se dostali k datům, která jsme dříve neměli - třeba že rodičky z příbramské nemocnice utíkají,“ vysvětlil Rath. Vypsal už proto konkurs na nového primáře. Nábor řadových lékařů bude co nevidět následovat.
Lékaři prostě roztočili nebezpečnou ruletu, jenže nejen pro pacienty. Jen za posledních pět let přibylo v nemocničních sálech na dvanáct set doktorů. Výpověďmi dnes hrozí i ti z Jihomoravského a Východočeského kraje, kde se jejich řady rozrostly nejvíce. „Česko má dnes na sedmdesát osm okresů skoro dvě stě nemocnic. Nic se nestane, když se jejich počet sníží o třetinu,“ potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví a někdejší odborář Jiří Schlanger. Koalice by počty lůžek stejně krátila. Doktoři jí v tom vlastně jen pomohli.
Recept: přeskupíme lůžka
V Brně už ostatně s redukcí začali. „Stačí přeskupit pár lůžek a peněz na platy lékařů bude dost,“ vrhli se do práce tamní krajští radní. Některá oddělení prý omezí, jiná sloučí, další se změní na zařízení dlouhodobé péče. Kraj se do změn pustil už po krajských volbách. „Nic z toho nesouvisí s dnešním protestem lékařů,“ říká Oldřich Ryšavý, který má oblast zdravotnictví v kraji na starosti. Nemocniční péče v regionu je podle něho dlouhodobě neefektivní a je třeba s tím něco dělat.
„Není třeba mít všechny obory ve všech nemocnicích. Některé by se měly soustředit do specializovaných center. Ukázkovým příkladem je psychiatrie,“ naznačuje směr krajské reformy Ryšavý. Naopak jiné obory je podle něho nesmyslné a neekonomické držet ve fakultních nemocnicích. Kterýkoli výkon tam vyjde pojišťovnu dráže. „Mluvím například o kýle. Tu nemusí operovat lékař nemocnice fakultní, stačí zavést pacienta do nemocnice okresní,“ nastínil Ryšavý. Lépe se tak zorganizuje práce lékařů a sníží se počet lůžek.
Podobným způsobem by mohli postupovat i jinde, domnívá se premiér Petr Nečas. Úspory odhaduje na dvacet procent, právě tolik lůžek je podle statistik v českých nemocnicích dlouhodobě nevyužitých.
Pomohou ambulance
Pacienty místo nich převezmou ambulance - ať už ty stávající, které pomoc ministerstvu zdravotnictví slíbily, nebo nové. Něco podobného už se stalo v Novém Městě na Moravě. Kvůli nedostatku lékařů tam před dvěma lety zaniklo nemocniční oddělení ORL a zůstala ambulance.
„Moc práce a málo peněz. Lékaři si radši otevřeli soukromé ambulance,“ popisuje situaci doktorka Marta Hajná. Zatímco dříve mělo oddělení na dvacet lůžek, dnes jezdí pacienti za operacemi do Havlíčkova Brodu. „Část výkonů se tady dělá, ale jen těch jednodenních. Pacienti ráno přijdou nalačno, odoperují se a zůstanou jen do druhého dne,“ pokračuje. Starají se o ně tři lékaři - kromě ní ještě dvě důchodkyně. Záležet ale bude na zdravotních pojišťovnách. Ty totiž pro své klienty lékařskou péči nasmlouvávají.
Škrtat bude i Rakousko
„Je pravda, že protestní akce provedla tak trochu personální audit nemocnic,“ přiznává šéf České lékařské komory Milan Kubek. Úspory to rozhodně přinese. Přesto Kubek před překotným rušením a slučováním varuje. „Dnes je v módě všechnu péči stahovat do velkých center, jenomže jejich provoz je nesrovnatelně dražší,“ připomíná.
Zatímco v malé nemocnici stojí den na lůžku čtyři tisíce korun, ve fakultní nemocnici je to sedm tisíc. Česko by si podle něho mělo vzít příklad spíše ze sousedního Rakouska. Tam lidi léčí hlavně malé regionální nemocnice většinou s veřejnoprávní formou. Velká univerzitní centra mají Rakušané pouze tři. Jenomže i v Rakousku se bude škrtat. Zatímco lékaři se dožadují reforem, rakouská vláda vymýšlí, jak počet lůžek snížit. Vydatně jí s tím pomáhají pojišťovny.
Dokládají to akademické i vášnivé diskuse na webech Österreichischen Ärztekammer - Rakouské lékařské komory - a svazu rakouských pojišťoven. Nutí je k tomu nelichotivá čísla: výdaje na zdravotnictví se každoročně zvednou o čtyři procenta. Den pacienta na lůžku se přitom neustále zkracuje - naposledy ze 7,7 na 6,3 dne. Plán je proto jednoznačný: bílé pláště budou hlídat elektronické karty a drahá péče se přesune do center.
Česko ale může jít ještě dále: protestem se mohou omluvit doposud nechtěné privatizace. Zatímco totiž ve státních a krajských špitálech odboje jen kvetly, v soukromých nemocnicích lékaři odvahu nesebrali. „Doktoři odcházejí z šedesáti nemocnic. Většina z nich přitom patří těm krajům, které je neumějí efektivně řídit. V soukromých nemocnicích je často pořádek,“ všímá si ministrův náměstek Schlanger.
Třeba v nemocnici ve středočeském Mělníku je klid, spravuje ji soukromá společnost. Podobně se chovají lékaři na Karlovarsku: v krajských nemocnicích vrcholí sčítání výpovědí, ze sokolovské nemocnice, najaté společností Nemos, lékaři neodcházejí.
Charita pro chudé lékaře
Lékařští odboráři se přesto nevzdávají. Naopak. „Zahajujeme druhou fázi kampaně Děkujeme, odcházíme. Do konce ledna čekáme stovky dalších výpovědí,“ prohlásil v pátek vůdce odborů Martin Engel. Tentokrát prý doktoři vypovědí dohody o provedení práce. Na ty slouží většina lékařů v nemocnicích přesčasy. „Obchází se tím zákoník práce. Pokud tyto dohody vypovíme, systém se zhroutí,“ varuje Engel.
Pro lékaře, kteří nemají našetřeno dost peněz, prý také zřídí zvláštní konto. Peníze na něj mohou posílat mohovitější sympatizující kolegové i veřejnost. „Chceme tak podpořit všechny, kteří by se mohli dostat podáním výpovědí do finanční tísně. Je důležité, aby vytrvali. Když lékaři podají výpověď, nezůstanou bez podpory,“ slibuje kolegům Engel. Reaguje prý hlavně na neochotu ministra zdravotnictví Leoše Hegera situaci řešit. A na snahu protest „zastrašit“. „V souvislosti s protestem už podle našich informací padly některé hlavy - z nemocnic museli vynuceně odejít primáři, kteří akci podporovali,“ řekl.
Na šikanu si ovšem stěžuje i druhá strana. Ředitel Motola Miloslav Ludvík například reagoval na žádost časopisu TÝDEN o rozhovor slovy: „Nezlobte se, ale mně už to angažmá stačilo. Od mého prvního veřejného vystoupení proti protestu po mně jdou jako vzteklí,“ řekl. Rozhovor odmítla i lékařka z nemocnice v Novém Městě na Moravě, kde má akce obrovskou podporu. „Nechci mít problémy. Mám s tím špatné zkušenosti,“ vysvětlila odmítnutí žena, která si nepřála zveřejnit jméno. Právě její kolegové z Vysočiny se ozývají nejhlasitěji. Výpověď tam podalo dokonce šedesát procent doktorů.
Chceme peníze hned
Paradoxem celé situace je, že nabízená reforma ministra zdravotnictví Leoše Hegera by řadu problémů zřejmě uměla systémově vyřešit. Odborům ale jeho plány nestačí. „Čekali jsme vstřícné, konstruktivní a rychlé řešení. Po devíti měsících ignorování jsme ale žádné nedostali,“ tvrdí zarputile lékařský šéfodborář Engel. Je si jist v kramflecích.
Akce Děkujeme, odcházíme je totiž na rozdíl od řady odborářských tlaků jiných profesí, jež obvykle začnou i skončí demonstrací v ulicích, promyšlená a dobře plánovaná. Odboráři si dokonce několika miliony zaplatili agenturu Ewing PR, která akci spoluorganizuje. Zajímavé je, že k početné skupině odcházejících lékařů patří anesteziologové, tedy pro nemocnice klíčová profese - bez nich totiž nemohou nemocnice operovat.
Svým návrhem reformy vychází ministr Leoš Heger protestujícím lékařům naprosto vstříc. Výsledky ale slibuje až od roku 2012. Peníze chce hledat hlavně v „černých dírách zdravotnictví“: pod drobnohled chce postavit všechny nově příchozí technologie a léky. Přesně tak, jak odboráři chtěli.
„Nekontrolovaný vstup nových technologií skutečně spolykal polovinu všech peněz, o které se zvedly výdaje na zdravotnictví. Tyto peníze půjdou napříště do platů,“ slibuje Heger. U řady přístrojů, přestože stojí miliardy korun, se podle něho stejně neví, nakolik pacientům svědčí.
Náhubek pro pojišťovny
Stanovit chce konečně standardy a nadstandardy - tedy to, co bude ještě pojišťovna lidem hradit a na co už budou muset sáhnout do peněženky. To se ministři marně snaží prosadit už deset let. Podle Hegera mohou přinést úspory kolem pěti procent. Začít se ale musí zvolna: za standard prohlásí prakticky všechno, co už dnes pojišťovny platí. U některých výkonů jen doplní cenu, kterou smějí pojišťovny nejvýše uhradit.
„Nejprve se to bude týkat jednoduchých věcí, třeba očních čoček a kloubních náhrad,“ popsal začátky ministr. Chce také obnovit takzvanou „přístrojovou komisi“, která bude rozhodovat, zda, kam a kolik nových přístrojů Česko v budoucnu nakoupí. Bude také kontrolovat, do jaké míry jsou efektivní.
Všechny tyto kroky ovšem budou fungovat jen tehdy, pokud se podaří dostat pod kontrolu pojišťovny. Dnes mají možnost uzavírat smlouvy a platit libovolně vysoké ceny vybraným nemocnicím. Dávají přitom přednost specializovaným centrům - kardiologickým, onkologickým či traumatologickým.
Také pojišťovny dostanou náhubek, plánuje proto Heger. „Budou mít daleko více zákonných a vymáhatelných povinností vůči svým klientům,“ říká. Kromě toho se jim jinak přerozdělí peníze. „Dnes některé pojišťovny vydělávají hlavně na tom, že mají mladší a zdravější klienty. Ti jsou v produktivním věku, takže odvádějí daleko více. Tyto pojišťovny hromadí zisky na účtech. Další naopak ztrácejí,“ vysvětluje Heger. On prý tyto peníze „zaktivizuje“.
Stěhování národů
Pomoci mohou Česku také cizinci. Řada z nich už ostatně v českých špitálech pracuje. Nejčastěji sem proudí Slováci, Poláci a Ukrajinci. Najdou se ale i Izraelci, Albánci, Indové nebo Keňané. Podle aktuální statistiky České lékařské komory působí v českých nemocnicích 2129 zahraničních lékařů. A jejich řady se rozrůstají. Pro srovnání: v roce 2006 v Česku ordinovalo „jen“ 1619 lékařů jiné než české národnosti. „Bez Slováků už by se české nemocnice prakticky neobešly. Tvoří asi osmdesát procent všech cizích lékařů u nás. Léčí hlavně ve Zlínském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji,“ přiznává šéf komory Milan Kubek. Věnují se převážně dětským oborům, ale také chirurgii a ortopedii.
Do ciziny naopak každý rok zmizí na dvě stě českých lékařů. Ti pak chybějí nejvíce na internách, chirurgiích nebo ARO. Podle Kubka se množí případy, ve kterých jdou do ciziny lidé hned po promoci: „Je to trend posledních dvou tří let.“ Například loni do zahraničí odešlo 64 mladých lékařů z celkových 784 čerstvých absolventů lékařských fakult. Řada z nich se podle něho může „z cesty na zkušenou“ vrátit.
Úřady práce nyní nabízejí kolem sedmi set volných lékařských míst v nemocnicích, z toho čtyři stovky pozic jsou neobsazené déle než dvanáct měsíců. Jakákoli zmínka o tom, že by české pacienty léčil třeba Bulhar, ale na odboráře působí jako rudý prapor na býka: „To by bylo dobré. Zatímco pro nás peníze nejsou, Bulharům by stát kursy češtiny zaplatil,“ odmítá takové řešení členka brněnských odborů Lenka Doležalová.