Zvládání pracovních povinností sestry ovlivňuje množství faktorů, ať již osobnostních, zdravotních nebo odborných. Při „nezvládání“ těchto faktorů vzniká stav psychické a fyzické zátěže (Dimunová, Raková, 2008). Psychická zátěž sester je podmíněna dlouhodobým psychickým přetížením při poskytování ošetřovatelské péče. Při postupném prohlubování psychické zátěže může tento stav vyústit až do syndromu vyhoření. Z tohoto důvodu je nevyhnutelná efektivní prevence.
V roce 2009 jsme realizovali průzkum na vzorku 166 sester z 8 psychiatrických pracovišť na Slovensku. Na realizaci průzkumu jsme použili anonymní, nestandardizovaný dotazník.
Při analýze výsledků zaměřených na vědomosti sester v oblasti prevence psychické zátěže a jejich využívání v praxi vyplynulo, že 84 % respondentů zná možnosti prevence. Odpovědi respondentů, kteří uvedli negativní odpověď, jsme následně porovnali v souvislosti se vzděláním respondentů. Vzdělání sester nabízí předpoklad, že sestry se středoškolským vzděláním nemají porovnatelné vědomosti v oblasti prevence jako sestry se specializací nebo s vysokoškolským vzděláním. Z analýzy vyplynulo, že z celkového počtu 26 sester s negativní odpovědí bylo 20 dotázaných sester (77 %) se středoškolským vzděláním, což potvrzuje, že další vzdělávání tvoří důležitou úlohu v práci sestry.
V odpovědích na otázku, ve které jsme respondenty vyzvali, aby uvedli, jaké znají možnosti v prevenci psychické zátěže, uváděli nejčastěji relaxaci, sport, oddech, spánek, procházky v přírodě, turistiku, relaxační pobyty, setkávání s přáteli, práci na zahrádce, dovolenou, správnou životosprávu, ale i relaxační techniky a kulturní aktivity. Některé sestry uváděly v odpovědích dostatečné personální obsazení a materiálně-technické vybavení oddělení, což se shoduje s výsledky výzkumu Kilíkové (2006), že na psychiku sester negativně působí nedostatečné materiálně-technické a personální vybavení pracovišť.
Mezi odpověďmi sester figurovaly postoje, že na relaxaci a psychohygienu nemají dostatek času. Rychlé pracovní tempo v časové tísni způsobeve né nedostatečným personálním obsazením neumožňuje sestrám dodržovat základní zásady psychohygieny práce (Kilíková, 2006).
Z hlediska prevence vyplynulo, že sestry neznají, nezajímají se anebo nejsou dostatečně informovány o aktivitách zaměřených na odbourání psychické zátěže ze strany zaměstnavatele. Sestry, které odpověděly kladně (22 %), uváděly možnost navštívit kulturní akce, saunu, plavecký bazén, masáže, poukázky na nákup vitaminů, jízdu na koni a relaxační pobyty. Organizace by měla mít jasnou představu o úlohách, které se týkají péče o její pracovníky a měla by aktivně zabezpečovat preventivní aktivity, především pracovníkům na exponovaných pracovištích. Z dlouhodobého hlediska prevence psychické zátěže a stresu jsou nejefektivnější alternativní a doplňkové postupy. Zařadit k nim můžeme relaxační, regenerační postupy a různé techniky uvolňování.
Závěr
Ošetřovatelství svým zaměřením na zdraví a jeho podporu plní důležitou roli v oblasti prevence (Dimunová, 2009). Péče o duševní zdraví sester samotných je oblastí, která je často diskutovaná a je nutné neustále zdůrazňovat její potřebu v klinické praxi.
Dimunová, L.: Chránia si sestry zdravie? In: Sestra a lekár v praxi. 2009, č. 11–12, s. 17.
Dimunová, L., Raková, J.: Možnosti prevencie psychickej záťaže v práci sestry. In: Zdravotníctvo a sociálna práca. 2007, roč. 2, č. 3.
Kilíková, M.: Stres v profesii sestry. In: Zdravotníctvo a sociálna práca. 2006, roč. 1, č. 2, s. 9–15.
O autorovi: Mgr. Janette Krišandová, II. psychiatrická klinika, FNLP, Košice (janette_kusnir@yahoo.com)