„V malých nemocnicích je dopad horší, vzhledem k nižšímu množství personálu nemohou sestry podle potřeby přesouvat. Některá zdravotnická zařízení kvůli nedostatku lékařů a sester již zavírají oddělení. Postupně končí třeba interna v Semilech, Frýdlantu a Sušici, přičemž právě zavírání interních oddělení je krok k zániku celé nemocnice,“ hodnotí kritickou situaci Stanislav Fiala, ředitel Asociace českých a moravských nemocnic.
Řada zdravotnických zařízení navíc řádně funguje jen přes týden v pracovní době. Mimo ni a o svátcích pracují v krizovém režimu, což je nejen na úkor pohodlí, ale hlavně i bezpečnosti pacientů. Častou zástěrkou při zavírání oddělení bývá například malování.
„Stále více zaměstnanců odchází do ciziny a problém se vyostřuje. Zahraniční firmy inzerující u nás přijímají obrovské množství našich lékařů a sester, což nám postupně vylidňuje nemocnice,“ uvádí ředitel Fiala.
Situace se stále zhoršuje. „Naděje, že zdravotnictví posílí čerství absolventi, se ukázala mylnou. Přesná data, kolik personálu chybí, budou ke konci listopadu. Již dnes ale víme, že letos nastoupilo po studiu do praxe jen 28 procent zdravotnických asistentů. Část jich sice pokračuje ve vyšším studiu, ale velké množství odešlo úplně mimo obor,“ říká Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP).
Podstatným důvodem pro nedostatek sester jsou jejich nízké platy i personální obsazení jednotlivých oddělení,kdy je jejich počet na pracovištích podhodnocen a v důsledku toho jsou přetěžovány. „Problém je v systému vzdělávání a ve výši finančního ohodnocení. Ministerstvem zdravotnictví připravovaná novela, která by studium sester měla řešit, je stále v nedohlednu, platy pro sestry zatím není možné řešit,“ stěžuje si Stanislav Fiala. Peněz ve zdravotnictví je podle něho přitom dost.„Pojišťovny mají na svých účtech rezervy 18 miliard korun, roste výběr pojistného každý měsíc nad jednu miliardu. My na řešení problémů platů ve zdravotnictví potřebujeme tři miliardy,“říká.
Vedle nedostatku financí je zdrojem současných diskuzí státem zamýšlená změna systému vzdělávání sester. „Vysokoškolské, či vyšší odborné vzdělání všeobecných sester nelze nahradit jedním rokem odborné přípravy, jak je navrhováno. Nyní se sestry odborně připravují tři roky, aby získaly potřebnou dávku znalostí a mohly kvalifikovaně pracovat ve zdravotnických zařízeních. Zkrácení doby odborné přípravy je nesystematické, nelogické a plyne z něj pouze snížení kvality zdravotní péče,“ uvádí Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků.
V ČR také nyní vycházejí ze škol po čtyřech letech středoškolského studia zdravotničtí asistenti, kteří v nemocnicích smějí pracovat jen pod dohledem. V praxi ale často dochází k situacím, kdy například sestra zastává práci zdravotnického asistenta, ten vykonává práci sestry a jeho práci dělá sanitář. Vedle nedostatku sester tedy situaci komplikují i v praxi směšující se kompetence jednotlivých nelékařských zdravotnických povolání.
„Na základě našich zkušeností se domníváme, že absolventi (středoškolského) studia typu 4+1 rok nebudou dostatečně psychicky zralí pro náročnou profesi, což je odradí od práce ve zdravotnických zařízeních. Současný trend je takový, že mladí lidé se snaží studovat co nejdéle a řada anket potvrzuje, že využívají možnosti studovat jakoukoli další školu, než aby nastoupili do zaměstnání. Nedostatek zdravotníků v ošetřovatelské péči není způsoben typem jejich kvalifikačního studia, ale nepoměrem náročnosti povolání a výší finančního ohodnocení,“ uvádí v prohlášení Česká asociace sester, podle níž je tento návrh krokem do minulosti.