Malý růst ekonomiky by dopadl na zdravotnictví i sociální oblast

1. 11. 2011 7:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Očekávaný pomalejší růst české ekonomiky by mohl nepříznivě dopadnout na zdravotnictví i sociální oblast. Kvůli případnému nižšímu výběru pojistného by mohlo být méně peněz na zdravotní péči, v sociální oblasti by se mohlo dál škrtat. Vyplývá to z vyjádření představitelů příslušných resortů. Podle ministerstva financí bude české hospodářství příští rok růst zřejmě jen o procento. Jiné scénáře se zmiňují dokonce o poklesu. Původně se počítalo s růstem 2,5 procenta.


Ministerstvo zdravotnictví chystá nyní úhradovou vyhlášku, podle níž budou v roce 2012 platit zdravotní pojišťovny lékařům a nemocnicím za léčení. Kvůli očekávané horší kondici hospodářství by se mohlo méně vybrat na pojistném. Nemocnice přitom příští rok mají zvýšit platy lékařům a sestrám, jak si to odbory vymohly v memorandu.

„Příjem zdravotního pojištění, který je závislý na ekonomice státu, počítá dosud s určitým nárůstem výběru pojistného. Pokud by se naplnila negativní prognóza ministerstva financí, tak to znamená asi přímé ohrožení dnes plánovaných příjmů zdravotních pojišťoven. A z toho vyplývá určité ohrožení předpokládaných výší úhrad,“ řekl ČTK ekonomický náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.

Ministerstvo má vydat úhradovou vyhlášku do konce roku. Ministr Leoš Heger (TOP 09) už dříve řekl, že na péči by mělo putovat stejně peněz jako letos. Pět procent navíc by pak měla dostat centra specializované péče. „To je dnes k diskusi. Přiznávám, že čekáme, jak prognóza přesně bude, podle toho se budeme zabývat i tím, jak bude znít úhradová vyhláška,“ řekl Nosek.

Podle něj ale jasno o příjmech bude až v prvním čtvrtletí 2012. „Nechtěl bych předjímat, že už teď kvůli negativní prognóze budeme upravovat vyhlášku ve smyslu snížení,“ podotkl náměstek. Dodal, že slíbené navýšení platů stav komplikuje. Odbory už pohrozily, že pokud by zdravotníci nedostali přidáno, přikročí k protestům. „Je na místě apel vůči ultimátu, je potřeba, aby vzalo v úvahu reálnou ekonomickou situaci, která v ČR a okolní Evropě je,“ řekl náměstek.

Výdaje ministerstva práce představují skoro polovinu všech výdajů státního rozpočtu. Nižší růst ekonomiky s nižšími příjmy by se odrazil i na nich. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už dřív řekl, že pokud by vývoj hospodářství kvůli krizi byl horší, musela by nastat místo „politiky tupých škrtů politika škrtů velmi ostrých“.

Ministerstvo práce zatím nemá podle své mluvčí Viktorie Plívové přesnou představu, kde a jak by mohlo či mělo škrtat. Úředníci začnou na případných návrzích pracovat, jakmile Kalouskovo ministerstvo řekne, kolik by měly jednotlivé resorty ušetřit. „Jsme připraveni na úsporných opatřeních s ministerstvem financí spolupracovat. Čekáme ale na konkrétní čísla,“ uvedla mluvčí.

Ministerstvo práce počítalo pro příští rok v návrhu rozpočtu s výdaji zhruba o 25 miliard korun vyššími než letos. Dosáhnout měly téměř 505 miliard. Příjmy měly překročit 381 miliard. Méně peněz než letos mělo putovat na některé sociální dávky a na podpory v nezaměstnanosti, víc naopak na podporu zaměstnávání a na důchody.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?