Mám střízlivost rád, protože znamená realismus a dobrý úsudek

17. 1. 2013 9:32
přidejte názor
Autor: Redakce

MUDr. Karel Nešpor, CSc., působí jako primář na mužském oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice. V jeho práci se snoubí věda a umění relaxace inspirované východními přístupy. Po interview s ním jsem odcházela ve zvláštním vnitřním klidu a napadaly mě asociace jako lidskost, vlídnost, nenásilné působení a jasný úsudek… Tak nějak si představuji setkání s „mistrem“.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Autor: Leoš Chodura
 

prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
*24. srpna 1952 v Karlových Varech

Studium medicíny na Lékařské fakultě UK v Plzni absolvoval v roce 1976, krátce se zabýval vnitřním lékařstvím a výzkumem jógy na tehdejší Československé akademii věd. V roce 1981 složil atestaci z psychiatrie, v roce 1984 nástavbovou atestaci v oboru léčení návykových nemocí a v roce 1987 ukončil dlouhodobý výcvik v psychoterapii. Kandidaturu věd získal vzhledem k neochotě rozšířit řady KSČ až v roce 1992. V současnosti pracuje jak



OTÁZKA: Pane doktore, v souvislosti s vámi se mi vybaví dvě věci: léčba závislostí a praktikování jógy. Co bylo ve vašem životě dříve – alkoholici, nebo jóga?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Určitě jóga. S tou jsem začal v 17 letech. Žil jsem tehdy v Karlových Varech a tam přijela sedmdesátiletá americká jogínka českého původu, paní Ossius. Její cvičení jógy, inspirované navíc možná trochu i americkým Sokolem, mi imponovalo. Začal jsem jógu cvičit také. Později se ve mně probudil zájem zkoumat jógu vědecky. To se kupodivu podařilo v 70. letech. Tehdy jsem dostal místo u akademika Ctibora Dostálka, který se tomuto tématu věnoval v Ústavu fyziologických regulací ČSAV. Také jsem přemýšlel, jak bych mohl jógu uplatnit v klinické praxi. Napadlo mě, že by to mohla být právě oblast závislostí. Zašel jsem tedy za docentem Jaroslavem Skálou a řekl mu, že mám skvělou metodu, která vyléčí všechny závislé. Pochopitelně to ode mě byla naprostá drzost. Docent Skála mě kupodivu nevyhodil a navrhl, ať to zkusím. Takže jsem nejdříve cvičil s jeho pacienty a pak s našimi zde v Bohnicích.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Oslovila vás tato práce a pracoviště bohnické léčebny tolik, že jste u obojího zůstal?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

V době, kdy jsem zde začínal, léčit závislé nikdo moc nechtěl. To mělo jednu velkou výhodu: člověk byl politicky za větrem a nemusel se angažovat ve straně. Vedení léčebny vítalo, že se někdo oblasti závislostí vůbec věnuje, a tak jsem měl relativně klid. Byly tu i jiné odborné zájmy. S postupem let si však uvědomíte, že v daném oboru získáváte zkušenosti, které jiní nemají. Měnit obor by byl nerozum. Navíc myslím, že práce, kterou dělám, je poctivá a prospěšná.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Ale proč jste si vlastně zvolil pro uplatnění jógy zrovna závislé pacienty?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Tito lidé mi přišli relativně zdraví, takže jsem si říkal, že mohou bez problémů cvičit. Později se ukázalo, že to zdaleka není pravda. Návykové nemoci působí nebo napodobují téměř jakoukoli nemoc. Nicméně léčba závislostí je obor, ve kterém se nelze spoléhat jen na farmakoterapii. Těžiště léčby spočívá spíše v psychoterapii, změně životního stylu, schopnosti relaxovat a zvládat stres. Jóga, relaxační techniky, tradiční čínská cvičení a podobné postupy se zde díky tomu dají dobře uplatnit.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: K józe a jejímu pozdějšímu uplatnění v terapeutické oblasti vás tedy přivedla náhoda a ne hledání přesahu, jak by člověka mohlo napadnout?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Nevím, jestli si vzpomínáte, jaké to bylo, když vám bylo 17. Já v té době žádné puzení k hledání smyslu života nepociťoval. Tím podnětem opravdu bylo jen setkání s oslňující starou dámou, která navzdory svému věku předváděla neuvěřitelné věci.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Žijete opravdu zdravým životním stylem, což přináší zřetelné výhody. Proč podle vás takto nežijí všichni a volí místo toho návykové látky, které jim škodí?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Klíčovou roli zde sehrávají dva faktory – craving (bažení) a zhoršené sebeovládání. Craving je častým důvodem, proč lidé závislí na návykových látkách sahají k tomu, co se jim neosvědčilo. Craving také působí, že se jiní přejídají nebo se chovají nerozumně v dalších oblastech. Když to vysvětluji přátelům abstinentům, ptám se jich, jaký je rozdíl mezi inženýrem, který má bažení, a debilem, který baží. Oni vědí, že bažení oslabuje paměť, soustředění a schopnost správně se rozhodovat, takže odpovídají, že mezi nimi žádný rozdíl není. Na to odpovídám, že záleží na síle bažení. Silně bažící inženýr může přemýšlet hůře než slabě bažící debil. S tímto problémem se ale naštěstí dá pracovat. Bažení lze předcházet. Spouštěče je třeba odstranit nebo oslabit. Neodvratné spouštěče se učíme zvládat. Používá se třeba práce s motivací, mírnění stresu, klidné břišní dýchání, vhodná fyzická aktivita, jako je chůze, a podobně.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Z jakého důvodu někteří lidé baží a jiní ne? Jsou zde genetické dispozice pro to, že se někdo stane závislým, zatímco jiný odolá?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Pokud hovoříme o závislých na alkoholu, jsou zde dvě skupiny lidí. U první existuje genetický podklad závislosti – ta vzniká obvykle v mladém věku a mívá dramatičtější průběh. U druhé skupiny se genetická zátěž nevyskytuje. Alkoholová závislost však může vzniknout i bez ní. A proč vzniká? To je jednoduché. Alkohol je psychoaktivní látka. Působí v mozku na receptory dopaminové (jako kokain), GABA, opiátové (jako heroin) i glutamátové. Následnou euforii (ale už ne kocovinu a problémy) si člověk spojí s alkoholem. Po čase se při pohledu na alkohol objevuje ono bažení. To oslabuje schopnost předvídat následky a rizika. Příčiny závislosti na alkoholu jsou mnohovrstevnaté. Nacházejí se na úrovni individuální, rodinné a vztahové, ale i v zaměstnání – mezi naše časté pacienty patří například číšníci. Roli hraje i celospolečenská rovina. Výrobci a prodejci alkoholu aktivně nabízejí alkohol i na naprosto nevhodných místech (například fotbalových stadionech). Alkohol se bezohledně propaguje. Jde tedy o interakci různých vlivů. Můžeme si to představit jako šachovou partii, kde bílé figury představují ochranné činitele a černé figury rizikové činitele. Zda se vyvine závislost, záleží na tom, jestli u jedince převáží ochranné, nebo rizikové činitele. Vzniklá závislost na sebe nabaluje další rizikové činitele a vzniká bludný kruh. Zejména v mladém věku se toto rozvíjí velmi rychle.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Je to jako u kouření, kde dospívající začne kouřit „z blbosti“ a závislost mu už nedovolí přestat?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Já bych neřekl, že lidé začnou kouřit z blbosti. Kouří spousta inteligentních lidí, navíc v dospívání má člověk potřebu si testovat své hranice a možnosti. Kromě toho, vezměte si reklamy na kouření. Dnes je již tato reklama hodně omezena, ale dříve to byl všude samý kovboj a velbloud. Tato reklama byla zaměřená na mladé lidi, s cílem vytvořit závislost na tabáku. Která čtyřicetiletá dáma by chtěla spát pod širákem s koněm?

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Domníváte se, že výrobci vědomě vytvářejí u lidí závislost, aby měli zákazníky?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

To je sice dobrá otázka, ale pro někoho jiného. Já nikdy tabák ani alkohol nevyráběl. V zásadě však myslím, že ano. I když si patrně neříkají: „Vytvoříme co nejvíce závislých, abychom měli odbyt.“ Výrobci chtějí maximální zisk. Přitom je jim srdečně jedno, zda tím někomu uškodí.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Tady jsme pořád u vlivu vnějších faktorů. Moje představa byla spíše taková, že v člověku je nejprve jakási úzkost, kvůli které začne užívat psychoaktivní látky.

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Téměř jakýkoli duševní problém představuje ve vztahu k závislosti rizikový činitel, to ale není všechno. Jestliže půjde o číšnického učně, jehož kolegové i zákazníci denně zneužívají alkohol, bude asi vliv okolí významnější než míra jeho duševního zdraví. Laici si často myslí, že někdo přijde za terapeutem a ten mu sdělí, kde je příčina závislosti, závislý je osvícen a závislost zlikvidována. Tak jednoduché to není. Někdo začne pít kvůli rodinné krizi, ta se vyřeší, ale závislost trvá.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Kterou závislost nebo návykovou látku považujete za nejzrádnější?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Nejde jen o konkrétní látku a nejde ani jen o závislost. Vezměte si příklad: Nějaký chlapec pije v hospodě. Někdo mu ukáže svoji novou motorku a nechá ho svézt. Chlapec se zabije. To není důsledek závislosti, ale intoxikace. Alkohol pronikavě zvyšuje riziko úrazů, včetně těch smrtelných. Zde nebyl nejhorší pervitin ani heroin, ale „pouhá“ tři piva.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Jak se obecně díváte na užívání psychoaktivních látek? Neužívat je vůbec? Dělat větší osvětu o jejich rizicích? Nebo je užívat řízeně, jako při šamanských rituálech?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

O šamanech si nedělám iluze. Nedávno někdo dělal šamana na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK a otrávil tam frekventanty svého kurzu halucinogeny. Jak závislosti předcházet? Dobré by bylo dramaticky omezit reklamu na alkohol. A měl by se dodržovat zákon. Dospívajícím by nikdo alkohol prodávat neměl. Je také správné alkohol více zdanit. Do ceny alkoholu by se měly promítnout škody, které působí. Ty se týkají zejména snížené produktivity práce. Podle zahraničních propočtů je alkohol i při vydatném zdanění pro společnost prodělečný. Zdravotníci by měli soustavně zjišťovat, zde se u pacientů nejedná o škodlivé pití alkoholu nebo závislost, a provádět krátkou intervenci. U škodlivého užívání často stačí prostá rada alkohol omezit nebo od něj abstinovat.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Jaký je váš osobní vztah k psychoaktivním látkám? Jste jejich nepřítel, nebo je prostě nepotřebujete? Nemáte někdy chuť se opít nebo si zakouřit trávu?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Stavím se k tomu bez iluzí. Práce, kterou dělám, mě zbavila fantazií o poznání, kterého člověk dosahuje pomocí drog. Zatím jsem nepotkal nikoho osvíceného, kdo by tohoto stavu dosáhl pomocí psychoaktivních látek. Zato potkávám mnoho těch, kteří se kvůli drogám zbláznili. Jestli mám chuť dát si třeba pervitin… tak to mě ani nenapadne. Jen si představte, že by mě přivezli na vlastní oddělení a bláznil bych jako polednice! O drogách už leccos vím a vidím jejich negativní následky. Zneužívání alkoholu a jiných látek působí v české populaci velké zdravotní škody. V této souvislosti bych si dovolil kolegy lékaře varovat: Závislost na benzodiazepinech vzniká rychle, je svízelná a souvisí s jejich lehkomyslným předepisováním. Co se týče alkoholu, ten nepiju od roku 1984. Tehdy jsme otevírali ženské oddělení. Docent Skála tvrdil, že každý terapeut by měl cvičně zkusit rok abstinovat, aby věděl, jaké to je. Tak jsem rok abstinoval a zjistil, že alkohol nepotřebuju.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Mnoho lidí tráví čas s přáteli v hospodě nebo u sklenky vína. Co děláte ve volném čase vy?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Určitě potřebuji fyzickou aktivitu – mám rád procházky, praktikuji jógu a čínská cvičení, rád také poslouchám hudbu, občas něco napíšu. A samozřejmě se také scházím s přáteli, ale ne s hospodskými. Těm říkáme škůdci.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Na začátku rozhovoru jste se zmínil o výhodách neangažování se v politice za dob minulých. Jaký je váš dnešní postoj k politice?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Tohle za mě již kdysi vyřešil Jan Neruda, který řekl, že „když bude každý z nás z křemene, bude celý národ z kvádrů“. K józe patří spíš vyčistit si vlastní pozemek než kritizovat souseda, že mu na zahradě roste plevel. Myslím, že na mé zahrádce je stále co zlepšovat. Politické ambice jsem neměl a mít nebudu. Na oddělení u nás netolerujeme politickou agitaci. Každý člověk, který sem přijde, by měl cítit, že je respektován, bez ohledu na to, zda je komunista, nebo příznivec Václava Klause. Je zde ovšem jedna důležitá věc, o které bych se chtěl zmínit, a tou je mediální gramotnost. Média jsou založená na tom, že čím mají větší sledovanost, tím mají i větší zisk. Říká se tomu attention economy (ekonomie pozornosti). Jak tu pozornost získáte? Jistě ne tím, že napíšete, že významný politik trhal rybíz. Daleko více přitáhne pozornost zpráva o tom, že ten či onen něco spáchal. Dnes jsou média z velké části zaplavena šokujícími zprávami, obavami z budoucích hrozeb a detektivkami. Člověk pak jde ze stresu v práci do mediálního stresu. Nemyslím, že je nutné média zavrhnout, ale je dobré k nim přistupovat s rozumem. Je třeba vědět, že negativní zprávy a drastické filmy vyvolávají stres a že reklamy působí bažení.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Co je tedy váš návod na šťastný život?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

V životě by měla být rovnováha. Člověk, který pracuje duševně, by měl mít dostatek tělesné aktivity a naopak. Pomáhá mít záliby, které zaměstnají jiné části těla a mozku než jeho každodenní práce. Mnozí zanedbávají spánek. Někdo si myslí, že nejlevnější způsob jak se zbláznit je marihuana. To je omyl. Na to, aby měl i duševně zdravý člověk halucinace, stačí pár nocí nespat. Důležitá je pravidelnost v jídle včetně snídaně. To platí tím spíše pro naše pacienty, protože i hlad a žízeň vyvolávají bažení po alkoholu. Pro duševní zdraví je důležitá také síť sociálních vztahů. Fungující vztahy v rodině a blízcí přátelé mají prokazatelně ochranný efekt. Dále střední míra zátěže, čili ani se nepřepínat, ani se nenudit. Naučit se nějakou relaxační techniku, což pomáhá zvládat stres, naučit se pořádně dýchat. Prokazatelně prospěšná je i nějaká forma duchovního života.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Mezi vaše „záliby“ patří smích, o němž jste dokonce vydal knihu. Jak je to vlastně s tím smíchem a humorem v našem životě?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Rozlišujeme tři kategorie: První je veselost, což je emoční stav. Druhá kategorie je smích, fyzický pohyb, při němž se aktivují příslušné svaly v těle. Třetí kategorii představuje humor. Nejdůležitější je navození veselosti, ale toho není snadné dosáhnout přímo. Cesta k veselosti přes smích je nejsnazší. Nejčastější situací, kdy se lidé smějí, je drobný společenský styk: potkají se dvě kamarádky, vyprávějí si o životě a smějí se. A proč se lidé smějí? Protože smích působí jako holubice míru. Dávám tím druhému najevo přátelské úmysly a současně říkám vlastnímu tělu, že se nebude bojovat ani utíkat, protože situace je naprosto bezpečná. Smích je vlastně relaxační technika. Je to rychlý způsob jak odvolat poplach. Univerzální jazyk, který znají všechny kultury. Cesta k veselosti přes smích je opravdu ta nejschůdnější. Lidé mají smích rádi a dělá jim dobře. Moje kniha „Léčivá moc smíchu“ vyšla už ve čtyřech vydáních.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Jak se na vámi užívané metody v léčbě závislostí dívají kolegové z oboru? Nevnímají vás jako svérázného terapeuta?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Předně bych chtěl říci, že relaxační techniky nejsou žádná alternativní medicína. Ve světě i u nás jsou považovány za standardní léčebnou metodu. Tělesná aktivita se v léčbě závislostí v nějaké formě také užívá skoro všude na světě. Pomalý běh prokládaný chůzí používal i docent Skála. Mimochodem, bývá vnímán trochu jednostranně jako přísný terapeut, který jenom nařizoval abstinenci, málokdo si však uvědomuje, že Jaroslav Skála šel vždy s dobou. Kdykoli se ve světě něco šustlo, on to rychle vyzkoušel. Myslím, že také díky němu je dnes léčba závislostí u nás srovnatelná se světovými trendy.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Jak vás profese, jíž se celoživotně věnujete, ovlivnila? Jaký jste byl tehdy, v začátcích, a jaký jste dnes?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Zpočátku jsem byl naivní. Vůbec jsem nechápal, co obnáší závislost. Začátečnické nadšení je dobré, ale je třeba k němu přidat zkušenosti, absolvovat psychoterapeutický výcvik a tak dále. Kdybych se měl dnes rozhodovat, zda se do tohoto oboru pustit, řekl bych ano. Bylo by to ale rozhodnutí poučené a počínal bych si obezřetněji.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Máte nějaké plány do budoucna?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Nic velkého neplánuji. Snažím se jen využít ten který den co nejlépe. Kromě běžné práce na oddělení dáme občas dohromady nějaký odborný text. Docent Skála rozesílal jednou měsíčně „Zápisy z Apolináře“, což byl ve své době zajímavý časopis s informacemi pro pacienty a jejich rodiny, ale i pro lékaře a psychology. Dnes máme internet, takže většinou jednou týdně rozešlu přátelům bulletin s odkazy na videa a zajímavosti. Nemám potřebu ve svém životě nic dramaticky měnit. Spíš nechávám věci plynout.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Co byste dělal, kdyby najednou všichni přestali pít a nebylo by koho léčit?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Nejspíš bych pokračoval v tom, čemu se dlouhodobě věnuji, a zaměřil se na prevenci profesionálního stresu. Jaroslav Skála nás naučil jednu důležitou věc, a to najít si druhou kariéru. Poté, co přestal pracovat v Apolináři, se začal více věnovat vzdělávání v psychoterapii. A i v této oblasti udělal velký kus práce.

17.1.2013 09:41:32

 

OTÁZKA: Zapomněli jsme na něco?

ODPOVĚĎ:

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Z webu www.drnespor.eu si můžete zdarma stáhnout nahrávky relaxačních technik, svépomocné příručky pro lidi s různými návykovými nemocemi, materiály pro prevenci profesionálního stresu a mnoho dalšího. Na stránkách www.youtube.com/drnespor jsou navíc související videa, třeba to, které se jmenuje „33 způsobů jak zvládat stres“. Rozloučím s vašimi čtenáři svým oblíbeným pozdravem: „Střízlivosti zdar!“ Mám slovo střízlivost rád. Znamená mimo jiné realismus a dobrý úsudek. To prospívá každému.

17.1.2013 09:41:32

 

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?