SUMMARY
One of the most common activities of nurses and nursing assistants is handling patients’ personal clothes and linen. We learn how to handle them properly so as to prevent nosocomial infections and work related diseases. The decree no 195/2005 Coll. and act no 258/2000 Coll. list the hygienic-epidemiologic guidelines for prevention of nosocomial infections and work related diseases.
Zákonné normy hovoří o prádle jako majetku poskytovatele péče. V dnešní době je nutné myslet i na osobní prádlo klientů/pacientů, kteří do zdravotnických zařízení vstupují. Ne vždy se jedná, již na první pohled a při prvním kontaktu s tímto prádlem, o hygienicky nezávadné prádlo. Nelze zaručit, že při jeho uložení v prostorách pokojů se časem nevyskytne nozokomiální nákaza nejenom v podobě infekce, ale i přítomnosti parazitů.
Vyhláška MZ ČR 195/2005 Sb. v II. části hovoří o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, v § 9 se zabývá manipulací s prádlem. Tato vyhláška odkazuje na zákon MZ ČR 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, který v § 18 hovoří o povinnostech poskytovatele péče a provozovatele prádelny při ukládání prádla, převážení a zacházení s prádlem podle jeho povahy znečištění. Ambulantní provozy stojí v první linii při prevenci šíření infekčních či hromadně se vyskytujících nemocí. Některá zdravotnická zařízení mají vypracován standard na manipulaci s osobním prádlem klienta/pacienta (K/P).
Osobní prádlo klientů/pacientů
Aby nedocházelo ke sporům, máme v naší nemocnici v souvislosti s dlouholetou praxí vytvořen i informovaný souhlas s možností likvidace potenciálně kontaminovaného osobního prádla se souhlasem K/P. Možná se to bude zdát někomu zbytečné, ale osvědčil se. Se souhlasem pacienta provedeme likvidaci jeho osobního, hrubě znečištěného nebo tělními parazity osídleného oděvu. Zároveň také provádíme hygienickou očistu těla a K/P zapůjčíme nemocniční osobní prádlo na dobu pobytu v nemocnici. Podepsaný informovaný souhlas se zakládá do ošetřovatelské dokumentace.
Při propuštění K/P vybaví sociální sestra novým oděvem, případně i obuví. Zásobu oblečení si vytváříme sami. Personál nemocnice poskytuje vyřazené, ale čisté a ještě použitelné vlastní prádlo, oděv a obuv po domluvě předává sociální sestře. V případě neudělení souhlasu s likvidací se prádlo dává s podrobným popisem do černého PVC pytle, opatřeného štítkem K/P (příjmení, jméno, datum narození) a ukládá v nečisté manipulaci (v případě osídlení oděvu parazity se do PVC pytle vkládá i prostředek, jímž byla provedena deratizace). Při propuštění je K/P převezen v jednorázovém empíru a jednorázových návlecích nohou na místo určení. Pytel se znečištěným oděvem je mu předán proti podpisu propouštějící sestrou.
Prádlo zdravotnického zařízení
Vyhláška č. 195/2005 Sb., příloha č. 4, stanovuje podmínky zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Prádlo má charakter jako zdravotnický materiál pro opakované použití (nezapomínejme však, že kvalita materiálu je pouze dočasná). Vyprané prádlo má být prosté chemické a bakteriální kontaminace (kontrolu můžeme provést opakovaným mácháním v čisté vodě). Provozovatelé prádelen, které perou prádlo ze zdravotnických zařízení, musí zajistit, aby nedocházelo ke křížení zdravotnického prádla s nezdravotnickým.
Podle zdravotního rizika se dělí prádlo na: * infekční - kontaminované biologickým materiálem, z infekčních oddělení, oddělení TBC, veškeré laboratorní provozy, * operační - z operačních sálů, gynekologicko-porodních sálů, novorozeneckých oddělení, JIP a CHIP, * ostatní - všechno, které není uvedeno v předešlém textu.
Zacházení s použitým prádlem
Způsob zacházení s použitým prádlem záleží na dohodě mezi zařízením a prádelnou, tzn. systému třídění, značení obalů podle obsahu, množství, termíny, způsobu předávání prádla. Prádlo se počítá a třídí pouze ve vyčleněných prostorách, neroztřepává se na odděleních, nesmí obsahovat žádné cizí předměty (propisovací tužky, stříkačky, jehly, různé uzávěry atp.).
V případě převlékání lůžek u ležících pacientů doporučuji zkontrolovat pohledem a pohmatem v rukavicích celé lůžko, protože zejména starší pacienti mají ve zvyku ukládat si pod polštář například zubní protézy, sluchadla, doklady či rodinné šperky, které balí do různých papírků či hadříků a lze je tak snadno přehlédnout.
Kliknutím na náhled se zobrazí plná velikost obrázku!
Použité prádlo se skladuje ve vyčleněném větratelném prostoru, stěny musí být omyvatelné a dezinfikovatelné do výše 150 cm. Pro transport se ukládá do obalů, které minimalizují riziko kontaminace okolí. Personál při manipulaci s použitým prádlem a při převlékání lůžek nosí ochranné oděvy (například jednorázová zástěra), pomůcky (ústenka, rukavice) a dodržuje zásady hygieny.
Použité prádlo při převlékání lůžek neodkládáme na sousední lůžko, stůl nebo podlahu, ale přímo do PVC vaků na vozíku, který je dnes ve většině zdravotnických zařízeních standardem. Tímto způsobem se použité prádlo třídí podle druhu či zvyklostí daného zařízení a odpadá další přebírání se v něm. Personál si po skončení činnosti umyje a dezinfikuje ruce. Prádlo, které bylo v kontaktu s tělními parazity, se ošetřuje insekticidem - do prádelny se odesílá po 24 hodinách. Transportní kontejnery k přepravě do prádelny jsou uzavíratelné a dezinfikovatelné. Dále pak legislativa popisuje vybavení prádelny, podmínky pro praní prádla a manipulaci s čistým prádlem, které se ukládá do vydezinfikovaných skříní.
Výzkum
Splňujeme legislativní normy? Věřím, že ošetřovatelský personál ve zdravotnických zřízeních je plně seznámen s vyhláškou MZ ČR 195/2005 Sb., a proto k velkým odchylkám od předepsaného nedochází. Některá zdravotnická zařízení mají přímo zpracován standard nebo metodický pokyn. Některé prádelny mají vlastní přepravníky pro použité prádlo, jinde jsou majetkem zdravotnického zařízení, zejména pokud je prádelna v areálu zdravotnického zařízení.
Popisovat, jak vše probíhá v jedné nemocnici, by nebylo vypovídající. Proto jsem požádala některé náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a hlavní sestry o spolupráci při vyplnění dotazníku, který jsem vytvořila. Průzkumu se zúčastnilo 5 státních zdravotnických zařízení (z toho 3 FN) a 1 zdravotnické zařízení a. s.
Závěr výzkumu
Pokud bych vzala jako hypotézu úvodní větu této části, pak opravdu zdravotnická zařízení dodržují legislativu předepsanou pro manipulaci s prádlem podle platných hygienicko-epidemiologických norem. Vím, že 6 zdravotnických zařízení není pro statistiku z celkového počtu zdravotnických zařízení v ČR významné číslo, ale pro potvrzení hypotézy, že zdravotnický nelékařský personál bere prevenci vzniku možných nozokomiálních nákaz a hygienicko epidemiologická opatření vážně, pro mě dostačující je.
Zabývala jsem se hlavně osobním a lůžkovým prádlem, ale nesmíme zapomínat, že ve zdravotnických zařízeních je více typů prádla a manipulace s každým z nich je individuální nejen podle charakteru použití, ale také podle vnitřních norem a možností daného zařízení. Za spolupráci při průzkumu děkuji Mgr. Janě Zvěřinové - FN u sv. Anny, Pekařská, Brno, Bc. Erně Mičudové - FN Brno, Bc. Márii Dobešové - FN Ostrava, Mgr. Ludmile Jeřábkové - Nemocnice Břeclav, Ireně Beckové - SMN a. s. - o. z. Nemocnice Prostějov.
O autorovi: Eva Kvasnicová Hlavní sestra, Vojenská nemocnice Brno (ekvasnicova@vnbrno.cz)