E15: Jak se daří Fakultní nemocnici Královské Vinohrady? Můžete už zhodnotit letošní rok?
Zatím se nám daří. Nyní, na začátku prosince, mohu říct, že se nám podaří do konce letošního roku naplnit vyrovnaný rozpočet, pokud se nestane něco zcela mimořádného. Rozpočet bude v kladných číslech o malé procento z obratu. Neustále se snažíme hledat další a další rezervy.
E15: Pomohly vám v tom novinky, které letos přišly? Mám na mysli nadstandardy, které si mohou pacienti zaplatit, a připlácení za výběr lékaře.
Jen minimálně. Jejich cílem ani nebylo zásadně zlepšit ekonomiku zdravotnictví, alespoň ne v tom prvním kroku. Cílem spíše bylo umožnit pacientům legálně si za peníze koupit některé služby. Ať už to je získávání kontaktů na některé operatéry a další lékaře nebo lepší materiály, které byly prakticky nedostižné. Musím ale říct, že rozsah nadstandardů je zatím malý a není ani příliš využíván.
E15: Asi ani příplatek za výběr lékaře není moc využíván, nebo se pletu?
Pacienti se na to ptají, informují se, ale vážný zájem projevují jen v ojedinělých případech. Na kardiochirurgii například jedna pacientka projevila zájem o operaci profesorem Strakou, který je přednostou této kliniky. Nicméně jí vysvětlili, že by tu operaci tak jako tak prováděl on, protože je velice speciální. Takže jsme si to nenechali zaplatit, není to v souladu s tím, co deklarujeme.
E15: Kde hledáte rezervy?
V obchodních jednáních s dodavateli. Snažíme se snižovat náklady za zboží, které nakupujeme. Možnosti se ale neustále zmenšují. V oblasti osobních nákladů to jde ještě hůř. Platy jdou nahoru. A co se týče výdajů na pacienta, jsme limitovaní různými standardy akreditace kvality, medicínskými standardy a podobně.
E15: Co se týká nákupů vybavení, ministr Heger tlačí na elektronické aukce. Je v nich ještě prostor?
Ještě určitý prostor v elektronických aukcích máme. Ne všechny nákupy ale lze realizovat přes ně. Neumím si představit nakupovat přes elektronické aukce speciální věci jako kardiostimulátory a další výjimečné zdravotnické prostředky. I kdyby splnily zadávací kritéria, nemohl bych si být jistý, že jsme vybrali ty nejlepší. A to chceme.
E15: Kde se vám letos podařilo významně snížit cenu vstupů?
Například u elektřiny. Udělali jsme výběrové řízení do konce roku 2013 a podařilo se snížit cenu řádově o miliony korun za rok. Po výběrovém řízení na úklid dojde k úspoře za rok o zhruba deset milionů korun. V oblasti jednání s dodavateli léků a zdravotnického materiálu, za které v součtu dáváme ročně 800 nebo 900 milionů, se nám daří uspořit 20 procent. To jsou právě věci, které nám dovolují mít vyrovnaný rozpočet.
E15: Na druhé straně letos proběhl další nárůst platů zdravotníků, především lékařů. Jak se to projevilo?
Je to významná položka. Navíc nejde jen o prosté navýšení, ale také se kvůli tomu zvyšují náhrady za dovolené, práci přesčas a podobně. To nám generuje pro rok 2013 proti letošku asi 45 milionů korun navíc.
E15: Kolik u vás lékaři berou?
Mladí lékaři bez specializované způsobilosti mají teď v prosinci průměrný plat 35 700 korun. To pokud počítáme přesčasy na osm hodin týdně, což odpovídá tomu, jak svůj požadavek odbory formulovaly v akci Děkujeme, odcházíme. Tak je nárůst platů slibován i v memorandu lékařů s vládou. V kategorii lékařů se specializovanou způsobilostí je průměrný plat 48 700 korun a lékaři v nejvyšší platové třídě, ti největší specialisté, mají průměrně 71 100 korun měsíčně. Můžu tedy za naši nemocnici konstatovat, že memorandum plníme.
E15: Cítíte jako ředitel nemocnice potřebu ještě navyšovat platy lékařům?
Pokud myslíte plošně, tak takovou potřebu jsem nikdy neměl. Pokud ale mluvíme o tom, jestli se má průměrný plat lékaře zvyšovat, tak s tím souhlasím. Memorandum odborů s vládou plníme. I jiné fakultní nemocnice ho plní. Z tohoto pohledu by lékaři a odboráři mohli být spokojení.
E15: A vládne tady spokojenost?
Myslím, že rámcově tu spokojenost je. Každý zaměstnanec chce mít vyšší plat. To je legitimní přání nás všech. Výjimky se možná najdou.
E15: Někteří lidé chtějí raději méně pracovat.
Spojit to každopádně nejde. Pokud lékaři apelují na to, aby měli vyšší plat a zároveň méně přesčasů, tu možnost tam skutečně nevidím. Chápu ten zájem, samozřejmě.
E15: Počet přesčasů se ale během několika let bude muset kvůli evropským normám snižovat. Už myslíte na to, jak se to dá udělat?
Víme o tom. Řešit se to nyní nedá. Tedy teoreticky ano. Jediné řešení by bylo zavést směnný provoz a ten by si vyžádal přijetí další stovky lékařů v této nemocnici. Přesčasová práce by prakticky odpadla. Směnný provoz by ovšem znamenal, že by lékařům klesly mzdy. I kdyby takových sto lékařů na trhu práce bylo, znamenalo by to pro nás zhruba 80 milionů korun na platy navíc. Takže ano, za 80 milionů ročně můžeme přesčasy snížit na minimum. Opakuji ale, že by lékařům klesly mzdy. Zároveň navýšit mzdy a zkrátit práci v dohledné době nejde.
E15: Bude rok 2013 problematičtější než letošní rok?
Určitě ano. Do zdravotnictví přišla krize, která se v průmyslu začala projevovat v roce 2009, až v letech 2010 a 2011. Setrvačnost je ve zdravotnictví delší, a to vůbec nemluvím o tom, že by ekonomická krize ve společnosti už skončila. Už z toho samotného plyne, že ten příští rok bude náročnější. Podrobnosti ale nemůžu odhadnout, protože neznám definitivní znění úhradové vyhlášky, kterou ministerstvo připravuje.
E15: Návrh už ministerstvo představovalo novinářům a počítá u nemocnic se dvěma až sedmi procenty navíc za základní péči. To je přece o dost více, než navrhovaly zdravotní pojišťovny?
Vždycky to mívá nějaká ale. Kdyby se řeklo, že se celková suma peněz, které dostáváme od zdravotních pojišťoven, navýší o dvě až sedm procent, jistě by to bylo krásné. Vždy se ale někde navýší a jinde sníží, a to se pozná opravdu až z podrobné podoby návrhu úhradové vyhlášky. Vždy to má nějaký háček. Navíc mzdy dále rostou a zvedá se sazba DPH.
E15: Může být takový háček třeba v úhradách pro ambulance?
Ano, například. Navýší se úhrady za základní lůžkovou péči a sebere se v ambulancích. Pro nás je to zásadní, protože ambulance jsou u nás významným zdrojem prostředků. Další věc je snižování základní sazby. Jak se sbližují individuální sazby pro jednotlivé nemocnice, ta naše klesá. Bude hodně záležet na tom, jak moc se sníží v příštím roce.
E15: To asi není moc příjemné nevědět na začátku prosince základní ukazatele pro finanční výhled na příští rok?
Příjemné to skutečně není. Máme konec roku 2012, nemáme dosud hotové vyúčtování úhrad od Všeobecné zdravotní pojišťovny i dalších zdravotních pojišťoven za rok 2011, přitom uzávěrka hospodaření byla samozřejmě v prvním kvartále 2012. Nemáme ani úhradovou vyhlášku pro příští rok. Není na tom sice nic nového. Představte si ale, jak fungujeme z hlediska rozpočtu a plánu.
E15: Když jsem se v říjnu ptala tehdejšího ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka na zpožděné vyúčtování nemocnic, říkal, že to dříve nikomu nevadilo, až letos…
Jestli to tak řekl, je to nepravda. Všem to musí vadit. Čím dřív máte vyúčtování, tím lépe víte, jak na tom s penězi na daný rok jste. Někdo může při vyúčtování peníze získat, jiný je musí vracet. Z hlediska toku peněz je to zásadní.
E15: Další věc, která se vás příští rok dotkne, je zvyšování DPH na léky a hlavně zdravotnické prostředky.
Jsou to nárůsty v milionech korun, na druhou stranu díky slevám z obchodních jednání jsme schopni se s tím vyrovnat. Větší problém je nárůst platů a celkový nárůst řady cen, třeba energií. I když tam máme slevy, velmi pocítíme, když cena stoupne.
E15: Mluví se o zveřejňování úhrad pro jednotlivé nemocnice. Jste pro?
Není důvod, aby v úhradách nebyla transparentnost, za kolik kdo péči poskytuje, k tomu bych se klonil. Na rozdíl od řady dalších si ale nemyslím, že by ta cena měla být jednotná.
E15: K tomu ale v posledních dvou letech platby trochu směřují a malé nemocnice to chtějí.
Je tu tendence, aby základní sazba byla úplně jednotná, ale podle mě to není v pořádku. Zjednodušená představa, že operace slepého střeva stojí stejně ve fakultní nemocnici jako v nemocnici třeba v Sušici, není správná.
E15: Jinými slovy tvrdíte, že jednotná úhrada neznamená spravedlivá?
Ano, protože my máme ve službě čtyři až pět chirurgů, kteří čekají na pacienty v akutním stavu jen pro oblast chirurgie. V malé nemocnici stačí jeden nebo dva. Jenže my musíme počítat s tím, že nemusí vždy jít jen o slepé střevo, na které stačí jeden operatér. Může jít o daleko závažnější operaci, třeba o roztržení zvětšeného žlučníku se zasažením pobřišnice. U toho musí být operatéři tři a my musíme tu situaci zvládnout. Jde i o složitější věci jako průstřel břicha zároveň s průstřelem hrudníku a samozřejmě těch lékařů ve službě musí být víc. I to by se mělo promítnout do veškerých úhrad. Domnívám se, že úhrady pro diagnózu v Sušici a u nás na Vinohradech by neměly být stejné.
E15: To, co popisujete, ale nejsou ty důvody, proč má dnes nějaká nemocnice vyšší sazbu než jiná. Mezi nemocnicemi s nejvyššími sazbami od VZP jsou i malé ústavy, které provádějí jen jednoduché výkony?
O tom se mluví, ale nemohu se k tomu vyjádřit jinak než za svoji nemocnici. My jsme nikdy neměli protekčně nastavené úhrady.
E15: Jak by se podle vás mělo nemocnicím platit správně?
Základní společná sazba by měla být stanovená, ale při splnění jasně daných bonusových kritérií by se zvyšovala. Například páteřní nemocnice by dostávaly větší úhrady. Druhá cesta je zavést sice jednotnou sazbu za ty nejjednodušší operace, ale za ty, které dělají jen specializované ústavy, by se naopak výrazně zvýšila. U nás by šlo například o výkony traumacentra. Naše traumacentrum zajišťuje specializovanou péči v popáleninách pro celou republiku. Pro nás má ale přínos spíše odborný a prestižní než ekonomický.
E15: Skutečně?
Před časem jsme měli určité zvýhodnění, ale jak to bude dál, je ve hvězdách. Za rok 2012 hrozí, že za výkony v traumacentru dostaneme zaplaceno stejně jako každá jiná nemocnice.
E15: Sliboval jste si v tomto ohledu něco od reforem?
Vždy jsem si sliboval a dál slibuji. Reformy musí postupně směřovat k tomu, aby se do zdravotnictví dostávalo více peněz, ať už přímo přes zdravotní pojištění nebo nepřímo přes platby za nadstandardy a podobně. Ve srovnání se zeměmi, které jsou ekonomicky rozvinuté, dáváme na zdravotnictví nejmenší podíl peněz z HDP. Za tyto prostředky nelze poskytovat zároveň velmi kvalitní služby a zároveň vysoké platy pro zdravotnický personál.
E15: Zatím se to daří, ne?
Ten argument odborářů, že lékaři ze svých platů dotují vysokou kvalitu českého zdravotnictví, byl pravdivý a do určité míry stále je. Přese všechno naše zdravotnictví bylo a je jedno z nejlepších na světě. Za relativně nízkou cenu máme velmi dobře fungující zdravotnictví z hlediska rozsahu i dostupnosti. Věřím, že se to do budoucna nebude zásadně zhoršovat. I když budou nějaká nemocniční lůžka uzavřena, na dostupnosti ani kvalitě se to příliš neprojeví.
E15: Na co se v příštích letech těšíte?
Po třech letech příprav jsme na podzim získali stavební povolení a máme schválenou stavbu nového traumacentra. Čekáme, jestli a kdy na to stát uvolní prostředky. Soustředí se tam velké mezioborové JIP, traumatologie, urgentní příjem…
E15: Jak velká investice to je?
Celkem 3,6 miliardy korun rozložených do tří až čtyř let. Je to největší akce od vzniku nemocnice, která teď slavila 110 let. Z hlediska nové kapacity je to největší akce v České republice naplánovaná po revoluci. Žádná tak velká nová stavba se tu dosud nestavěla.
E15: Přinese nová budova traumacentra větší efektivitu?
Určitě. Budeme schopni provozovat lepší spektrum výkonů a více výkonů s menším množstvím personálu i přístrojů.
Co je HTA? HTA (health technology assessment) je definováno jako systematické hodnocení vlastností a účinků zdravotnických technologií. Zabývá se jak přímými účinky těchto technologií, tak i jejich nepřímými a nezamýšlenými důsledky, přičemž cílem je získání informací pro rozhodování o zdravotnických technologiích
Co je „zdravotnická technologie“?
Pod pojmem zdravotnické technologie jsou myšleny intervence, které mohou být využity při prevenci a podpoře zdraví, diagnostice a léčbě akutních a chronických onemocnění či při rehabilitaci. Mezi zdravotnické technologie se řadí: léky, lékařské přístroje, diagnostické a terapeutické metody, ale také systémy organizace zdravotnictví.