o 27,464 miliónu korun proti plánovanému rozpočtu. O téměř 5,5 milińu korun naopak vzrostly náklady na opravy starých lékařských přístrojů, v oblasti pronájmů pak nemocnice přišla o dalších 11,803 miliónu. Letošní vyrovnaný rozpočet nemocnice počítá s více než jednou miliardou korun. „Otázkou je, zda opravdu k 1. říjnu Masarykovu nemocnici vůbec převezmeme, protože dosud nejsou vyjasněné vztahy mezi námi a ministerstvem zdravotnictví, které na nás svým rozhodnutím chce nemocnici převést a přitom není vyřešena otázka financování tohoto zařízení,“ řekl Právu zástupce hejtmana Miroslav Řebíček, v jehož kompetenci je zdravotnictví ústeckého kraje. „Vždyť ani neznáme přesný rozsah závazků nemocnice a kraj se navíc bude bránit převzetí jakéhokoli zařízení s dluhy. Nebudeme mít finanční zdroje na jejich splacení, a tak v tuto chvíli je opravdu míč na polovině hřiště ministerstva,“ dodal Řebíček.
Černé svědomí má řada léčených cizinců
„Při hodnocení hospodaření Masarykovy nemocnice považuji za problematické například nárůst spotřeby energií a také nedobytné pohledávky za léčení cizinců,“ kriticky prohlásil člen její dozorčí rady a náměstek ústeckého primátora Tomáš Jelínek (US). Není divu. Vždyť celkový dluh cizinců za péči poskytovanou Masarykovou nemocnicí činí 6,671 miliónu korun. „Způsobují jej především Ukrajinci, Rusové, Slováci, Vietnamci a Afghánci, kteří pracují v ČR bez povolení,“ potvrdila Právu manažerka kvality ústecké nemocnice Kamila Němcová s tím, že vymáhání těchto pohledávek si nemocnice zabezpečuje vlastními silami. U cizinců ze západních států přenechává podklady společnosti zabývající se vymáháním těchto pohledávek. Dalších 20 miliónů pak dluží nemocnici po době spatnosti různé subjekty, mezi kterými však letos nejsou největší zdravotní pojišťovny, které loni dlužily 66 miliónů korun.
Přes miliardu si žádá dostavba nového areálu
Dodržení vyrovnaného rozpočtu a s tím souvisejícího kladného hospodářského výsledku je pro ústeckou nemocnici skutečnou prioritou, dostavění nového areálu na Bukově je pak ale doslova životní nezbytností. Vždyť první stavba již byla zahájena v roce 1985 a dokončena o osm let později otevřením dětské kliniky, energocentra a stravovacího provozu, to vše za 212 miliónů korun. Druhou stavbu pak tvořilo dalších 11 moderních objektů v hodnotě miliardy 599 miliónů korun, poslední stavba započala v roce 1996 a bude stát téměř 2 miliardy. Zahrnuje mimo jiné operační a diagnostický trakt a zatím bylo prostavěno asi 895 miliónů. K dokončení je potřeba více než miliarda korun. Ruku v ruce s moderní tváří areálu však jde také o nutné dovybavení nemocnice potřebnými přístroji. Podle ředitele Madara by přišlo jejich zakoupení na dalších 65 miliónů.
Žhavým tématem jsou i lékařské souběhy
Tak zvané souběhy lékařské praxe - jde o povolení ředitele nemocnice k provozování stejné činnosti lékařů - jsou velmi aktuálním problémem nejen v ústecké nemocnici, kde jich v minulosti její vedení povolilo přece jen příliš. „V současné době v Masarykově nemocnici pracuje 253 lékařů, souběh má povoleno 56 z nich a dalších pět žádostí posuzujeme. Jde zřejmě o největší počet v republice. Navíc víme o deseti lékařích, kteří to dělají bez povolení,“ přiznal Madar s tím, že tato čísla se také jemu zdají příliš vysoká. Na tento fakt se příliš příjemně netváří ani vedení Ústeckého kraje, pod jehož křídla Masarykova nemocnice přejde. „Zatím neexistují žádná přesná pravidla, ale stejně to chceme omezit,“ konstatoval zástupce hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD). „Nelíbí se mi, má-li například primář oddělení jen částečný úvazek a většinu času pak tráví ve své soukromé ordinaci,“ prohlásil rezolutně Foldyna.
Rudolf Prchal, Právo, 6.6.2001