Souběžně prezentovaná studie Světové zdravotnické organizace (WHO) s názvem „Globální příčiny mateřské úmrtnosti: systematická analýza WHO“, jejíž výsledky otiskl časopis The Lancet Global Health, se pak zaměřila na nejčastější příčiny mateřské úmrtnosti. Více než čtvrtina žen podle této práce umírá kvůli již existující nemoci, jako je diabetes, malárie, HIV/AIDS či obezita, přibližně stejné množství rodiček podléhá během těhotenství a porodu závažnému krvácení. „Tyto dvě zprávy společně ukazují, jak je důležité investovat do jednoduchých a osvědčených postupů, jako je například kvalitní péče o těhotné a rodící ženy, především pak ty, které navíc bojují s nějakou nemocí,“ zdůrazňuje dr. Flavia Bustreová ze sekce WHO pro zdraví žen a dětí.
O 33 žen více
Mezi nejdůležitější závěry studie OSN nazvané „Trendy v mateřské úmrtnosti 1990 až 2013“ patří již zmíněný pokles tohoto ukazatele ve světě o 45 %, dále pak skutečnost, že k 60 % případů mateřské úmrtnosti dochází v 10 zemích: v Indii (50 tisíc), Nigérii (40 tisíc), Demokratické republice Kongo (21 tisíc), Etiopii (13 tisíc), Indonésii (8800), Pákistánu (7900), Tanzanii (7900), Keni (6300), Číně (5900) a Ugandě (5900). Nejvyššímu riziku úmrtí v souvislosti s těhotenstvím a porodem pak čelí ženy v Somálsku (1 : 18) a Čadu (1 : 15). „Třiatřicet žen, jež ve světě každou hodinu umírají v souvislosti s těhotenstvím či porodem, je příliš mnoho – přesněji řečeno o 33 více,“ dodává Tim Evans z programu pro zdraví a výživu Skupiny Světové banky. „Je nutné, abychom každý takový tragický případ zdokumentovali, zjistili jeho pozadí a okamžitě začali pracovat na nápravě,“ je přesvědčen.
11 zemí, které měly v roce 1990 vysokou mateřskou úmrtnost (Bhútán, Kambodža, Kapverdy, Rovníková Guinea, Eritrea, Laos, Maledivy, Nepál, Rumunsko, Rwanda a Východní Timor), již dosáhlo splnění tzv. Rozvojového cíle tisíciletí (MDG), tedy snížení mateřské úmrtnosti o 75 % do roku 2015. Jak ale studie OSN zdůrazňuje, řada zemí s nízkými či středními příjmy tohoto úspěchu nedosáhla. Nejrizikovějším regionem z hlediska těhotenství a porodu i nadále zůstává subsaharská Afrika. „Pro představu – 15letá dívka žijící v subsaharské Africe má pravděpodobnost 1 ku 40, že zemře během gravidity či porodu. Stejně stará Evropanka má toto riziko v životě 1 ku 3300,“ upozorňuje výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Geeta Rao Guptová.
Měnící se příčiny
Navzdory všeobecnému pokroku, kterého bylo v oblasti péče o těhotnou a rodící ženu za posledních 20 let dosaženo, se v mnoha zemích stále nedaří předcházet ve větší míře těhotenství u dospívajících dívek, potratům, úmrtí během porodu, přenosu pohlavních chorob či HIV, navíc kromě velkých rozdílů v kvalitě zdravotní péče mezi jednotlivými státy existují i rozdíly mezi dostupností sexuální výchovy. „Každoročně ve světě rodí 15 milionů dívek mezi 15 a 19 lety věku, přičemž každá pátá dívka ještě před svými 18. narozeninami. Mnoho z těchto těhotenství je navíc důsledkem znásilnění,“ upřesňuje Kate Gilmoreová z Populačního fondu OSN (UNFPA).
Studie WHO se zaměřila především na příčiny mateřské úmrtnosti. Její autoři vycházeli z údajů o více než 60 tisících případů úmrtí těhotných či rodících žen získaných ze 115 zemí (nejčastější příčiny viz rámeček). „Naše závěry ukazují měnící se profil těchto příčin, především zvyšující se podíl nepřenosných chorob. Je tedy nutné zaměřit se nejen na snížení komplikací spojených se samotnou graviditou či porodem, ale také na choroby matky, jež s tímto stavem nesouvisí, například diabetes nebo obezita,“ říká jedna z autorek výzkumu dr. Marleen Temmermanová z WHO.
Dalším z problémů, na něž boj s mateřskou úmrtností naráží, je nedostatek přesných dat. Ačkoli se statistiky o počtu zemřelých žen zpřesňují, mnoho případů zůstane zcela nenahlášeno. Především v rozvojových zemích často nejsou zjišťovány nebo zdokumentovány například příčiny smrti těhotné či rodící ženy (týká se to především těch, jež zemřou mimo zdravotnické zařízení). WHO upozorňuje, že pro jednotlivé státy je pak těžké rozpoznat, do kterých oblastí je nejvíce nutné investovat.
USA: Opačný trend
Navzdory příznivému celosvětovému trendu se v některých regionech snížit mateřskou úmrtnost nedaří. Jednou z mála rozvinutých zemí, kde došlo dokonce k trendu opačnému, jsou i Spojené státy americké. Riziko úmrtí při porodu či během těhotenství se zde od roku 1990 zvýšilo o 136 % (v roce 2013 zemřelo 28 žen na 100 tisíc živých porodů, v roce 1990 to bylo 12 žen). Žádná další země tak výrazné navýšení nezaznamenala. K dalším bohatým státům, kde se mateřská úmrtnost zhoršila, patří i Kanada (ze 6 na 11 úmrtí/100 000 živých porodů).
Odborníci z WHO si nejsou jistí, zda za navýšením počtu zemřelých těhotných a rodících žen v USA stojí větší rizika spojená s obezitou, diabetem či vyšším věkem rodičky, nebo zda nedošlo ke statistické chybě. Marleen Temmermanová je přesvědčena, že je potřeba zaměřit se na tuto zemi v dalších analýzách. „Je těžké říci, kolik úmrtí rodiček je skutečně spojeno například s jejich vyšším věkem. Je ale pravda, že starší těhotné mají vyšší riziko komplikací,“ říká.
„Ve Spojených státech amerických navíc žije i velká skupina obyvatel bez zdravotního pojištění, což může být rovněž jedním z faktorů negativně ovlivňujících mateřskou úmrtnost,“ je přesvědčen Colin Mathers z WHO, podle něhož je nutné zlepšit sbírání a vyhodnocování podkladů pro stanovení příčin mateřské úmrtnosti.
Nejčastější příčiny mateřské úmrtnosti
• již existující choroba matky (diabetes, malárie, HIV/AIDS, obezita apod.): 28 % • závažné krvácení (především při a po porodu): 27 % • vysoký krevní tlak v důsledku těhotenství: 14 % • infekční choroby: 11 % • dystokie a další přímé příčiny: 9 % • komplikace v souvislosti s potratem: 8 % • embolie: 3 %. (Zdroj: WHO)