Mbekiho politika na první pohled postrádá logiku. Zatímco JAR s deseti procenty HIV pozitivní populace čelí největší pandemii v dějinách, prezident se obklopuje vědeckými disidenty, kteří zpochybňují axiom o spojitosti mezi virem HIV a nemocí AIDS. Jedním z takových šarlatánů je i americký biochemik David Rasnick, jehož světová vědecká elita označila za blázna a Mbekimu doporučila konzultovat důvěryhodné odborníky. Jeho vláda skandál bleskově opatřila akademickou fasádou: podle prezidentova mluvčího se Mbeki „jen zapojil do veřejné diskuse o příčinách AIDS“. Ekonomové Mbekiho kontroverzní prohlášení spojili s prezidentovým „pragmatickým“ postojem k hospodářskému růstu. Světová banka a Mezinárodní měnový fond Africe už desetiletí rezignovaně zdůrazňují potřebu zvýšit hospodářský růst nad úroveň přirozeného přírůstku obyvatelstva. Jelikož Mbekiho živelné zásahy do ekonomiky nejsou pro růst příliš slibné, prezident zahájil kúru na opačném konci. „Proč uplatňovat restriktivní fiskální politiku, když problém populační exploze za nás vyřeší AIDS?“ zeptal se s Mbekim jihoafrický týdeník Mail & Guardian. Mbeki tak do vládních komisí dosadil vědecké disidenty a na jejich doporučení zhruba šesti milionům HIV pozitivních odepřel přístup k retrovirálním lékům ve státních nemocnicích. Prý pro jejich drahotu a neúčinnost. To všechno v době, kdy se AIDS vlivem aktivní antiretrovirální terapie (HAART) transformuje ze smrtelné nemoci na chronickou, což dokazují farmaceutické hity ve formě tzv. koktejlů (kombinace léků jako Flucanazol, N evirapine a Combivir). A od té doby, co se pětice největších světových výrobců léků (GlaxoSmithKline, Boehringer Ingelheim, Bristol-Myers Squibb, Roche a Merck) dohodla na snížení cen retrovirálních přípravků z šestnácti na dva americké dolary pro afrického pacienta na měsíc, se už Mbeki nemůže vymlouvat ani na peníze. Prezident sklízí aplaus jen u pravicových extremistů, podle nichž to černoši s reprodukcí přehánějí. Mlčící většina k němu vzhlíží jako k vizionáři, který zabraňuje populační explozi a šetří peníze daňových poplatníků. Protestuje „jenom“ světová veřejnost, aktivisté za lidská práva, lékaři a samozřejmě oběti. Všichni se shodují na tom, že Mbeki se svým myšlením povážlivě přiblížil politickým špičkám z dob apartheidu, které černochům jménem sociálního darwinismu odepřely občanské svobody, aby nepřekáželi v rozvoji civilizované společnosti. Ostatně k obvinění z genocidy se má brzy vyjádřit i jihoafrický ústavní soud. Mbekiho „hospodářská“ politika přináší první ovoce. Poslední statistiky dokládají několikaprocentní náskok růstu HDP před přirozeným přírůstkem obyvatelstva, samozřejmě za cenu vysoké úmrtnosti. Pandemie HIV/AIDS, jak předpovídají odborníci, bude v zemi kulminovat kolem roku 2006, kdy se řady HIV pozitivních Jihoafričanů rozšíří na jednu čtvrtinu dospělé populace. Ale to už země bude vykazovat fenomenální hospodářský růst.
Roman Lipták, Pretoria, Týden, 22.4.2002