Studium medicíny nabízí sedm fakult. Všechny mají velice dobrou odbornou pověst, přesto se od sebe organizací studia dost liší. Některé uplatňují kreditní systém. Ten poskytuje více volnosti, ale nesmí se zapomenout, že některé zkoušky na sebe navazují a bezplatné studium medicíny může trvat maximálně sedm let.
Nejobávanějšími zkouškami na medicíně jsou anatomie, histologie a patologie. Na některých fakultách však zaznamenali, že studenti troskotají daleko častěji také na dalších předmětech, protože jsou špatně připraveni z fyziky a chemie ze středních škol.
Potkává to i studenty, kteří ze střední školy přišli s vynikajícími známkami. Rok co rok prý přibývá těch, kteří z předmětů souvisejících z fyzikou a chemií propadají, musejí kvůli nim opakovat ročník nebo ukončit studium.
Proto stojí za to věnovat fyzice a chemii na středních školách daleko větší pozornost. Jasnou výhodou pro studenty medicíny je, když na střední škole mají latinu nebo se seznámí alespoň s jejími základy. Na některých fakultách lze vystudovat stomatologii, nyní podle připravovaného zákona nově nazývanou zubním lékařstvím. Toto studium bude pětileté.
Nový bude také titul zubních lékařů - MDDr. Studentů stomatologie, v budoucnu zubního lékařství, je z finančních důvodů již po léta přijímáno méně, než by bylo třeba. Starosti o své budoucí uplatnění proto rozhodně mít nemusejí.
Po lékařích je hlad i v EU
Ani lékaři s praxí a atestacemi nemají problém s nezaměstnaností, v odborném tisku se neustále nabízejí volná místa. V několika odbornostech (například anesteziologie, patologie) lze dokonce hovořit o chronickém nedostatku pracovníků, dlouhodobě lékaři chybějí v některých regionech - především ve venkovských ordinacích, ale někde iv nemocnicích.
Protože s podobnými problémy se potýkají také okolní státy, mají již dnes naši jazykově vybavení lékaři možnost pracovat v zahraničí, například v Německu. Ta se ještě více rozšíří po vstupu do EU.
Lékaři, zubaři i farmaceuti budou moci díky novému zákonu od příštího roku pracovat v zemích Evropské unie bez speciálních povolení, která zatím potřebují, takže odpadnou zdlouhavé nostrifikace vysokoškolských diplomů.
Změní se také systém jejich dalšího odborného vzdělávání, takzvaných atestací. Na pracovním trhu jsou totiž žádáni především kvalifikovaní lékaři - bráno podle dosavadního systému vzdělávání jsou to ti, kteří mají alespoň první atestaci, ale ještě lépe druhou atestaci.
Problém s praxí snad zmizí
Léta se přitom čerství absolventi medicíny potýkají s problémy při získávání 2,5 roku trvající praxe nezbytné pro složení první atestace. Ta byla povinná a zaměstnavatelé o lékaře bez atestace neměli velký zájem.
Proto docházelo k potupným situacím, kdy byli mladí lékaři po létech těžkého studia vděčni za práci alespoň na 0,2 úvazku, podle čehož byli placeni, přestože ve skutečnosti odváděli výkon srovnatelný s plným pracovním úvazkem. Někteří dokonce byli ochotni pracovat zcela zadarmo a ještě si sami hradit zdravotní a sociální pojištění.
Současné a budoucí studenty medicíny by už tento problém trápit neměl. Nový zákon totiž do studia zavede více praxe, atestace bude jen jedna a nebude povinná.
Absolvent medicíny proto bude moci okamžitě začít pracovat jako lékař pod odborným dohledem a může v tomto postavení setrvat, bude-li chtít. To znamená, že může být zaměstnán v nemocnici i soukromé ordinaci u vzdělanějšího kolegy.
Pokud chce pracovat samostatně, případně si otevřít vlastní ordinaci, bude muset složit atestaci z příslušné odbornosti, kterých je více než osmdesát. Každý lékař samozřejmě musí počítat s tím, že se bude celoživotně vzdělávat.
Marie Klírová, Právo, 12.01.2004