Saúdskoarabská vláda začala před několika lety najímat lékaře a sestry ze zahraničí a nabídla jim velmi lukrativní posty. A právě tito zdravotníci, kteří se po několika týdnech, ale i letech vracejí zpět domů, představují podle infektologa Ameshe Adalji z Pittsburské univerzity z hlediska šíření MERS poměrně významné riziko. „Přesně takto se může koronavirus po světě rozšířit,“ říká dr. Adalja a zdůrazňuje, že trvá 5–14 dní, než nakažený jedinec začne vykazovat známky infekce, a je proto možné, že může letět na druhý konec světa, aniž by u něho byla nákaza zjištěna. „Zdravotníci mají ve srovnání s ostatními lidmi mnohonásobně vyšší pravděpodobnost, že se koronavirem MERS nakazí,“ upozorňuje Amesh Adalja.
Není mnoho možností
Právě první dva nakažení ve Spojených státech amerických byli zdravotníci, kteří onemocněli krátce poté, co se vrátili z pracovního pobytu v Saúdské Arábii. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) tvořili lékaři a sestry třetinu všech nakažených, kteří se léčili v nemocnicích v saúdskoarabské Džiddě.
I přes tyto informace zahraniční zdravotníci i nadále do nejvíce postižené země za prací cestují. Ani mezinárodní zdravotnické organizace zatím před touto praxí nevarovaly. „Není toho mnoho, co můžete udělat. Jistě, celníci se vás na hranicích mohou optat, zda jste pracovali v některé ze saúdskoarabských nemocnic, ale co dál, když bude odpověď znít ano?“ uvažuje infektolog Michael Osterholm z Minnesotské univerzity. „Zdravotníci navíc mají velmi dobré informace o tom, jak velké riziko MERS představuje a jak vypadají jeho symptomy,“ je přesvědčen dr. Osterholm.
Půl milionu ročně
Podle zprostředkovatelských agentur působí v saúdskoarabských zdravotnických zařízeních přibližně 15 % lékařů z Evropy či Ameriky, okolo 40 % sester pak pochází především z Malajsie a Filipín. Většina amerických zdravotníků získá v zemi smlouvu na 2 roky. Saúdskoarabská vláda totiž v posledních letech masivně investuje do výstavby zdravotnických zařízení (zatímco v roce 2008 vydala na zdravotnictví 8 miliard dolarů, v roce loňském to bylo 27 miliard) a potřebuje především sehnat personál. Lékaři v lukrativních oborech (jako je například kardiologie či onkologie) si mohou za 2 roky vydělat až milion dolarů, u sester ve velké míře záleží na zemi původu. Zatímco Američanky či Kanaďanky ročně vydělávají okolo 60 tisíc dolarů, mzda filipínských sester dosahuje asi 12 tisíc dolarů za rok. Zahraniční zdravotníci pak mají obvykle zajištěno ubytování, cestu zdarma domů a 10 týdnů dovolené ročně.
Zájem neopadá
Právě velmi výhodné podmínky jsou hlavním důvodem, proč zájemci o práci v Saúdské Arábii nechtějí tuto nabídku odmítnout. Podle vyjádření zástupců torontské agentury Helen Ziegler & Associates se jediný ze stovek zdraOd votníků, jimž tato společnost práci v Saúdské Arábii zprostředkovala, rozhodl vrátit zpět domů před vypršením kontraktu právě kvůli MERS a jedna ze zájemkyň o zaměstnání odmítla pozici v nemocnici v Džiddě. Obdobný postoj zaznamenávají i ostatní zprostředkovatelské firmy.
Zahraniční zdravotníci v saúdskoarabských nemocnicích jsou přesvědčeni, že zdejší úřady přijímají dostatek potřebných kroků, aby šíření MERS ve zdravotnických zařízeních zabránily. „Zrovna dnes někdo v naší nemocnici vyvěsil obří plakát s informacemi o MERS,“ říká pediatr Taher Kagalwala, který do země přijel z Bombaje a nyní pracuje na západě Saúdské Arábie. „Neznám nikoho a ani jsem neslyšel o nikom, kdo by se chtěl kvůli koronaviru vrátit zpátky domů,“ uzavírá lékař.
Univerzitní nemocnice krále Abdulazíze v Džiddě.