Ústí nad Labem - Pokud v Ústeckém kraji vzniknou záchytky, tak jenom v zařízeních, které spravuje. Podle informace zástupce hejtmana kraje Jaroslava Foldyny nyní úředníci jednají s nemocnicemi, zda budou činnost záchytky zatím suplovat.
„O dotaci žádáme resort vicepremiéra Špidly. Horizont, kdy bychom prostředky mohli získat, nelze nyní odhadnout,“ doplnil Foldyna. Bílinská záchytka byla podle něj soukromé zařízení, proto chce kraj vybudovat vlastní záchytné stanice. Jejich umístění v Ústí a v Mostě by prý vyřešilo i spádovost. „Třeba z Děčína či Chomutovska sem do Bíliny bylo sváženo minimum opilců. Navíc řada z nich později nezaplatila, takže náklady zůstaly na daňovém poplatníkovi,“ řekl zástupce hejtmana.
Příčinou nynějšího stavu, kdy v krajích chybí záchytky, je krach dosavadního systému jejich financování. Dosud na jejich provoz totiž přispívaly okresní úřady, změna rozpočtových pravidel ale letos přenesla tuto povinnost na kraje. Ty ale peníze nemají. Všechny dosavadní žádosti o dotace skončily tím, že ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla odkázal žadatele na ministerstvo financí, prostřednictvím jednotlivých krajů.
Nyní končí opilci často v nemocnicích. Například ústečtí městští strážníci se snažili řešit zásahy u opilců případ od případu. Podle zástupce ředitele městské policie Jana Novotného byli v případě hrozících zdravotních problémů předáni lékařům, jinak byli odváženi domů.
Například Moravskoslezskému kraji nyní přislíbil resort financí dotaci v částce 3,5 miliónu korun na provoz záchytek. Mluvčí Masarykovy nemocnice (MN) Kamila Němcová uvedla, že nemocnice nemá se zrušením záchytky problémy.
„Podle dostupných údajů nebyl v roce 2000 převezen na bílinskou záchytku žádný Ústečan. MN byla nyní požádána zástupci krajského úřadu o spolupráci na vypracování analýzy. Ta má rozhodnout, zda je záchytka v regionu potřebná, či zvážit možnost jejího otevření v MN,“ uvedla Mgr. Němcová. Přesto jsou opilci podle jejích slov v MN velkým problémem, hlavně v nočních hodinách a v období po výplatách. „Klient je dopraven na interní příjem nebo úrazovou ambulanci většinou záchrankou, často i v bezvědomí. Zde je řádně vyšetřen a než jsou vyloučeny zdravotní důvody k jeho přijetí, je často i draze léčen,“ uvedla mluvčí. I když je pobyt těchto „pacientů“ v MN jen několikahodinový, vznikají jí v této souvislosti nemalé náklady. Tito lidé přitom často demolují majetek MN, s jejich agresivitou se musí potýkat i personál. „Není také výjimkou, že tito lidé poté, co se jim uleví, utečou. My pak nemáme možnost zjistit jejich totožnost,“ doplnila Němcová.
TOMÁŠ PRCHAL, Ústecký deník, 27.8.2001