Skupina doktora Paula Spiegela prověřila 1989 žádostí o léčbu, které posuzovalo oddělení mimořádné péče UNHCR. Žádosti jsou z let 2010 až 2012 a pocházejí od uprchlíků v Jordánsku. Čtvrtina z nich (511) se týkala léčby rakoviny, většinou prsu nebo střeva. Úřad léčbu schválil pro asi polovinu z těchto 511 případů a musel ji odmítnout pro pacienty se špatnou prognózou nebo tehdy, jestliže léčba byla příliš nákladná.
Vůbec nejvyšší přiznaná výše individuální léčby byla v roce 2011 v přepočtu asi 93.000 korun a v roce následujícím 70.000 korun.
„Blízkovýchodní státy přijaly miliony uprchlíků z Iráku a Sýrie. Tento příliv běženců vyčerpává zdravotnické systémy. Péče je nedostatečná navzdory pomoci, kterou poskytují mezinárodní organizace a dárci. Břemeno hradit vysoké zdravotní výdaje je rozloženo nerovnoměrně. Jordánsko například v prvních čtyřech měsících roku 2013 zaplatilo za zdravotní péči pro uprchlíky 53 milionů dolarů (miliardu korun),“ sdělil serveru BBC Spiegel.
Jeho skupina doporučuje zlepšit preventivní a vyšetřovací metody v uprchlických táborech. Pomohlo by vybavit je mammografickým zařízením a zavést počítačové registry, které by pomohly zabránit přerušování léčby.
Spiegel řekl, že při vybavování zařízení pro uprchlíky se vychází ze zkušeností z táborů v subsaharské Africe, kde se řešily spíše případy infekcí nebo podvýživy. V 21. století jsou lidé na útěku i v zemích se středními příjmy a častějším výskytem chronických nemocí včetně rakoviny. Z toho vyplývají také vyšší finanční nároky na péči o ně.