Mikrobiomová vakcína pomůže zkrotit příliš silnou imunitu  

14. 6. 2020 10:03
přidejte názor
Autor: Pixabay
Mikrobiomová vakcína má za cíl upravit počet rizikových bakterií ve střevě, a tím zabránit tzv. cytokinové bouři. Jde o příliš silnou imunitní reakci, která pacientům s některými virózami ničí i zdravé tkáně. Na vývoji unikátní neinvazivní vakcíny spolupracuje Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně.


Příliš silná imunita může být na škodu. V České republice proto vznikl projekt, ve kterém brněnští vědci ze společnosti Medi Pharma Vision ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství, v.v.i. pracují na vývoji tzv. mikrobiomové vakcíny. Vědci při vývoji imunopreparátu vycházejí z aktuálního poznatku období pandemie, že velká část pacientů infikovaných koronavirem nezemře na vlastní infekci, nýbrž na důsledky silné imunitní odpovědi, tzv. cytokinové bouře. Ta vede k tomu, že imunitní systém nastartovaný a přestimulovaný přítomností viru začne ničit i zdravé tělesné tkáně. Důsledkem je pak např. selhání plic, kdy pacienti musí zůstat na podpůrném dýchaní. „Vzhledem k tomu, že až 80 procent imunitní odpovědi vzniká ve střevě, rozhodli jsme se pro regulaci imunitní odpovědi u rizikových skupin obyvatel zasáhnout do střevního mikrobiomu,“ vysvětluje šéf výzkumného týmu Petr Ryšávka.

Kapsle místo injekcí

Mikrobiologové nejprve u ohroženého jedince odeberou stolici a provedou u ní detailní analýzu střevních bakterií. Pokud se ukáže, že ve střevním mikrobiomu daného člověka převládá mikrobiom s prozánětlivými bakteriemi, pokusí se tento mikrobiom upravit. Cíleně a na míru pro daného jedince vyrobí bakteriální probiotický mix obsahující střevní bakterie, tlumící nebezpečně přehnanou reakci imunity. „Na základě výsledku analýzy se snažíme vybrat vhodné střevní bakterie, které v definovaném množství a poměrech naplníme do speciálních odolných kapslí, které se podávají pacientovi. Tyto bakterie jsou vybrány a zvoleny tak, aby cíleně zmírnily život ohrožující přemrštěnou reakci u pacienta s koronavirem i dalšími typy viróz,“ přibližuje Petr Ryšávka. „Naším úkolem bude především podílet se na výběru vhodných bakteriálních kmenů, které nejprve otestujeme ve vztahu k regulaci zejména buněčné imunity. Na základě našich výsledků se pak rozhoduje o vhodné kompozici tzv. imunomodulační kapsle,“ říká Martin Faldyna, vedoucí oddělení imunologie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně. Zde také plánují provedení studie na modelových organismech, nezbytné pro zahájení preklinického zkoušení.

Preparát možná již letos

I když se jedná o velmi nadějný postup, platí, že z důvodu velmi přísné legislativy se může imunopreparát dostat k pacientům nejdříve za pět až sedm let. Existuje však i možnost jeho registrace v kategorii speciální lékařské výživy, která by umožnila implementaci postupu již v letošním roce. Výhodou technologie je mimo jiné skutečnost, že se kromě koronaviru vztahuje na celou řadu dalších virových infekcí, například chřipky.

 

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?