ČSSD kritizovala tento projekt již před krajskými volbami. Přípravy považovala za uspěchané a měla obavy, aby privátní partner neměl v nemocnici příliš silnou pozici a transakce nebyla pro kraj nevýhodná.
„Žádný ze tří uchazečů, kteří se zúčastnili výběrového řízení, nepodal konkrétní nabídku na správu zdravotnického zařízení. Hlavním důvodem, kterým žadatelé argumentovali, je světová finanční krize,“ uvedl hejtman Radko Martínek (ČSSD).
„Zásadním způsobem ke krachu projektu přispěl také bývalý ministr zdravotnictví Julínek. Jeho verdikt o zrušení traumacentra a onkologického centra rozhodl o tom, že se projekt v pardubické nemocnici stal nerealizovatelný,“ zdůraznil Martínek.
Důvod krachu projektu vidí Martínek také v přeměně nemocnice z příspěvkové organizace kraje na akciovou společnost. Ta nemá žádný vlastní majetek, kraj by se proto za ni musel podle hejtmana zaručit vlastním několikamiliardovým jměním, což by jej při případných finančních problémech projektu zásadně ohrožovalo.
Přestože firmy přihlášené do výběrového řízení na strategického partnera nemocnice budoucí spolupráci nevylučují, nedá se předpokládat, že by další jednání v nejbližší době byla reálná. V této chvíli je však zcela jasné, že krajem vynaložených dvacet miliónů na přípravu projektu byly zcela ztrátovou investicí.
Nejzávažnějším důsledkem krachu PPP projektu je však skutečnost, že je nutné zastavit potřebnou a dlouhodobě připravovanou rekonstrukci nemocnice. První peníze z krajské pokladny by se tedy nyní mohla pardubická nemocnice dočkat až v polovině roku, kdy chce vedení kraje představit novou koncepci zdravotnictví. PPP projekt měl na investice měl během pěti až osmi let vynaložit 2,5 miliardy korun, z nichž by mu kraj po dobu platnosti smlouvy 1,5 miliardy korun splácel. Zbytek se měl investorovi vrátit z provozování servisních činností areálu nemocnice.
René Chvalina, Právo