Tři a půl miliardy, které vláda dala na oddlužení nemocnic, se rozpustily bez užitku.
Praha - Půl roku poté, co je stát oddlužil, se krajské nemocnice topí v takřka stejných dluzích. Dosud nepublikované údaje statistického ústavu ÚZIS říkají, že jim chybí 4,12 miliardy korun. Když vláda koncem roku 2002 předávala okresní nemocnice krajům, dala jim je i s dluhy ve výši jen o málo větší: 4,38 miliardy.
Způsob, jak vláda a kraje na přelomu loňského a letošního roku rozdělily tříapůlmiliardovou dotaci, je dalším důkazem, že zdravotnictví je nyní „černá díra“.
Krajské nemocnice navíc podle údajů ÚZIS neuhradily závazky za 419 miliónů, u nichž překročily lhůtu splatnosti prokazatelně ještě před oddlužením. Tím tedy porušily podmínku, se kterou jim vláda peníze poslala.
Vymyšlené dluhy
Koncem loňského roku vláda podlehla hejtmanům, kteří si stěžovali, že kraje dostaly nemocnice zatížené miliardovými dluhy. Ředitelé nemocnic pak mohli dotace rozpustit podle svého uvážení. „Vláda peníze poskytla na nátlak krajů. Ty odpovídají za kontrolu,“ říká mluvčí ministra financí Marek Zeman.
Ministr financí nakonec poslal víc peněz, než bylo třeba. Kraje totiž vypracovaly seznamy dluhů kuriózním způsobem. Sečetly všechny závazky nemocnic a takovou částku požadovaly po státu. Zcela přitom zanedbaly aktiva - pohledávky i peníze, které měly „zadlužené“ nemocnice uloženy v bankách.
Jako třeba nemocnice v Uherském Hradišti. Patří k nejúspěšnějším a proti 47 miliónům závazků měla pohledávky za 81 miliónů. Žádné přitom nebyly po lhůtě splatnosti. Přesto stát poslal krajským radním celých 47 miliónů.
Nemocnice, které na rozdíl od Hradiště byly skutečně v dluzích, nedostaly paradoxně peníze na všechny závazky. Stát jim podle složitého klíče strhával určitá procenta. „Tento způsob není ekonomicky přijatelný,“ hodnotí tehdejší dohodu hejtmanů a členů vlády senátorka Zuzana Roithová, která zasedala v koaliční komisi expertů.
Jak rozpustit miliardy
Hejtmani dnes tvrdí, že mimořádná dotace byla nutná. „Jinak by se systém o Vánocích zhroutil,“ tvrdí zlínský hejtman František Slavík.
Kraje dotaci ovšem přerozdělily podle svého. „Nevím, jak stát peníze přiděloval. My jsme je dali na závazky a na ztráty z minulých let,“ říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Carbol. Stejnou metodou se rozdělovalo i v dalších krajích, například Zlínském a Středočeském.
Dluhy podle takového výkladu byly nejen neproplacené faktury, ale také účetní ztráta z minulých let. Šlo o virtuální peníze, které nemocnice nikomu nedlužily. Pokud dostanou finance na pokrytí takových „dluhů“, mohou je použít podle vlastního uvážení: na opravy, investice, platy. Jaký podíl vládní dotace šel na úhradu závazků a jaká část na účetní ztráty, to se liší kraj od kraje. Zlínský hejtman Slavík upozorňuje, že ve finále rozhodovala zastupitelstva. „A jaké nemocnici se peníze přidělily, o tom se hlasovalo také podle místa bydliště,“ říká.
Krize prý přijde znovu
Krajští úředníci ze Zlína i Ostravy nevylučují, že finanční krize z loňska se bude letos znovu opakovat. „Zdravotnický systém snad ani nejde řídit, vždycky vám to proklouzne mezi prsty,“ varuje hejtman Slavík.
Petr Holub, Hospodářské noviny, 20.7.2004