Plán nákupu drahého operačního robota připomíná spíše riskantní komerční tah než promyšlenou investici státní nemocnice.
Nemocnice Na Homolce ohlásila, že si pořídí za 45 milionů korun operačního robota Da Vinci. Původně byl vyvinut americkou NASA pro použití v armádě a v kosmu.
Měl nahradit v případě akutní potřeby chirurgy specialisty, které není možné brát všude s sebou. Dokáže přenášet pohyby operatéra na dálku, a tak provést operaci, aniž by u ní musel být chirurg fyzicky přítomen.
AMERICKÝ VÝROBCE Intuitive Surgical vyrobil Da Vinciho pro nevojenské účely před čtyřmi roky. Důvod? Špičkové technologie vyvinuté pro americkou armádu se většinou rychle uplatňují v běžné praxi, protože náklady spojené s jejich vývojem se musejí rychle vrátit. Do České republiky dovezla robota na ukázku firma Hospimed.
Nemocnice Na Homolce pozvala na jeho předvedení odborníky, ale hojně i novináře a poslance. I to mělo dobrý důvod. Z propagačních materiálů se mohli všichni dozvědět, že robot je použitelný pro břišní a hrudní chirurgii, ale i pro gynekologické, neurologické, kardiologické i urologické operace.
Umožní nové výkony, které se dosud v České republice nedělaly. Operuje kratší dobu, bezpečněji, šetrněji a pacienti se po jeho zásahu rychleji uzdravují a dříve odcházejí domů z nemocnice. Výkony bude údajně plně hradit Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Všechny tyto informace se okamžitě objevily v tisku pod halasnými titulky: V nemocnici Na Homolce začne operovat robot nebo Žlučník vám už brzy vyřízne robot. Zkrátka marketing na jedničku.
Po takové prezentaci nemůže Homolka Da Vinciho prostě nemít, i když stojí 45 milionů. Běda tomu, kdo by se snad stavěl do cesty jeho nákupu. Ostatně poslanci už odklepli na jeho pořízení 10 milionů korun.
Podle vyjádření ekonomicko-obchodního náměstka Nemocnice Na Homolce Pavla Brůny chce nemocnice získat 6 až 8 milionů korun od sponzorů a zbytek, tedy 27 milionů korun, zaplatí bohatá státní nemocnice ze svého fondu investic.
Lavina se utrhla a o Da Vinciho už projevily zájem další nemocnice, dvě pražské a jedna mimopražská. Firma Hospimed teď objíždí další případné zájemce a těší se, kolik robotů v Česku prodá.
KDO A NA ZÁKLADĚ ČEHO rozhoduje o investici, která jde převážně z veřejných prostředků, a zvláště když operace budou podle vyjádření Nemocnice Na Homolce plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění?
Ekonomický náměstek Brůna tvrdí, že robot udělá první rok 100 až 120 operací. Polovina z nich bude v břišní chirurgii, třetina v gynekologii, zbytek na cévách a v kardiochirurgii. V dalších letech se bude dělat 600 operací ročně.
Jedna bude stát od 30 tisíc do 700 tisíc korun. V průměru nemocnice kalkuluje se 166 tisíci korun na jeden výkon. Jen pro ilustraci - za běžný laparoskopický žlučník platí zdravotní pojišťovny přibližně 12 tisíc korun. Jde tedy o propastný rozdíl v ceně.
Ze všeobecného zdravotního pojištění se vrátí Homolce investice vložená do nákupu Da Vinciho už za půl roku běžného provozu. Takovou návratnost kapitálu v žádné legální oblasti podnikání nenajdeme.
Co na to po uši zadlužená Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), o jejímž opětovném sanování se právě jedná ve vládě?
Tiskový mluvčí Jiří Suttner Ekonomu napsal, že žádost Nemocnice Na Homolce projednávala Komise pro schvalování změn v rozsahu sítě zdravotnických zařízení VZP ČR.
V žádosti nemocnice oznamovala, že hodlá přístroj koupit a žádala o příslib úhrady přibližně 20 milionů korun, a to bez jakéhokoliv dalšího věcného obsahu. Komise odložila rozhodnutí a doporučila svolat jednání s představiteli nemocnice, které proběhlo 6. dubna.
Bylo dohodnuto, že nemocnice zpracuje popis věcného rozdílu mezi přístupem laparoskopickým a přístupem s použitím nové technologie, protože bez toho není možné o záměru odborně jednat a zaujímat stanoviska.
Závěr předložený k rozhodnutí ředitelce VZP ČR obsahoval doporučení, aby se v daném případě jednalo o projekt na dobu určitou, který by byl předložen ke schválení zdravotní komisi Správní rady VZP. Takové rozhodnutí by bylo skutečně šalamounské.
Kdo se po roce odváží Homolce zastavit platby za robotovy operační výkony?
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ je, jak se zdá, mimo hru. Vedoucí oddělení komunikace Václav Šebor oficiálně sdělil, že odbor zdravotní péče nemá žádné konkrétní informace o projektu centra robotické chirurgie Nemocnice Na Homolce, jehož součástí má být robot Da Vinci.
Nikdo z ministerstva se k operačnímu robotu zatím nevyjadřoval ani po stránce odborné, ani po stránce ekonomické. V informačním systému programového financování resortu sice figuruje položka robotická chirurgie s částkou 10 milionů korun jako systémová dotace, ale ministerstvo tvrdí, že zatím nebyl potvrzen investiční záměr a neexistují pro to ani žádné ekonomické podklady.
A co na to odborníci od fochu? Česká chirurgická společnost sice ví o záměru Nemocnice Na Homolce koupit robota, i o tom, co Da Vinci dovede. Nikdo se jí ale na vyjádření o efektivnosti takové investice neptal.
Nevylévejme však s vaničkou i dítě jen proto, že se v našem zdravotnictví rozhoduje systémem „kdo si co urve“ aneb „berme, dokud je z čeho“. Podívejme se, jaký má Da Vinci přínos pro pacienty.
Zástupce primáře chirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Michal Toběrný říká, že robot umožní provádět laparoskopicky některé operace, u kterých to bylo dosud složité nebo nemožné.
Da Vinci má totiž „ohebnější prstíky“ než dosud užívané nástroje. Toběrný se domnívá, že robot bude užitečný zejména v plicní chirurgii. Zatím se však podle jeho vyjádření budou Na Homolce učit rok na běžných žlučnících, kýlách a apendixech. Bude to drahé učení za 20 milionů korun.
Možná by bylo levnější, kdybychom poslali české chirurgy na vyškolení do zahraničí. Ostatně v minulosti už se to dělalo před zahájením jiných finančně náročných programů, například transplantací. Ve světě už funguje 274 robotů, takže by to neměl být problém.
PŘEDNÍ SVĚTOVÁ PRACOVIŠTĚ, která Da Vinciho vyzkoušela, publikovala desítky studií, které hodnotí jeho přínos v jednotlivých oborech chirurgie. Odborníci z USA, Itálie, Německa, Belgie, Nizozemska i Británie srovnávají jeho umění s běžnými a standardně používanými laparoskopickými metodami.
Všichni Da Vincimu svorně přiznávají výhody kvalitnějšího třírozměrného zobrazení operačního pole, pružnější a citlivější instrumenty, možnosti dosáhnout pohodlně do úzkých a špatně přístupných míst, kam se běžný pevnější laparoskop dostává obtížně.
Z tohoto hlediska odborná literatura doporučuje použití robota u vybraných operací, u kterých je pro pacienta šetrnější. Platí to pro odstranění prostaty, některé operace v malé pánvi a pro vybrané kardiochirurgické výkony. Naopak v břišní chirurgii nebyl efekt prokázán. Jednoznačně pozitivně je hodnocen význam robota pro výuku studentů.
Da Vinci není rychlejší, nezaručuje rychlejší uzdravení pacientů, ani méně komplikací, alespoň to zatím žádná studie nepotvrdila. Všichni se shodují v tom, že doba operace je stejná nebo o něco delší, než u běžné laparoskopie. Problém však vidí mnohé nemocnice v tom, že podstatně delší je předoperační příprava pacienta a operačního sálu.
Všechny studie upozorňují na to, že Da Vinci je pro běžnou chirurgickou praxi drahý. Američtí odborníci dokonce označují cenu výkonů za astronomickou. Doporučují dobře spočítat a na dalších studiích ověřit, jaký je pro nemocnici poměr mezi efektem a náklady.
A to je jednoduchý recept na finanční rovnováhu ve zdravotnictví včetně toho českého. Než někdo někde rozhodne, že koupí drahé zařízení s nákladným provozem, měl by dobře vážit každou korunu z veřejných prostředků, protože jich není nazbyt. V opačném případě českému zdravotnictví žádná reforma ne-pomůže.
Ekonom, Světlana Rysková