Zdeněk Moldrzyk, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje: Ještě ani nyní, v polovině září, nevíme, jak se budou zdravotnická a sociální zařízení krajem přebírat. Konkrétní podklady jsme dosud ani z Ministerstva zdravotnictví (MZ), ani z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) neobdrželi. Zdá se mi téměř nemožné, abychom byli schopni dodržet původní termín a převzít kompetence a miliardové majetky nemocnic k počátku ledna příštího roku. Domnívám se, že také lhůta k červenci 2002 je v tuto chvíli velmi nejistá. Moravskoslezský kraj se připravuje převzít celkem 24 zdravotnických zařízení - bývalé okresní nemocnice, ale také záchranné služby, dětské domovy, odborné léčebné ústavy aj. s kapacitou 3 380 lůžek. Stát však dosud také ani nedefinoval jakousi základní, minimální síť zdravotnických zařízení. Není rovněž jasné, zda se zohlední specifika regionů s vyššími zdravotnickými riziky. Za této situace nemáme možnost zabývat se tím, jak to konkrétně bude v našem kraji vypadat, zda se nějaké nemocnice budou uzavírat. Přitom má zastupitelstvo projednat koncepci zdravotní péče v kraji během prosincového zasedání. Neméně složitá je situace v případě sociálních zařízení.
Kraj se nyní zabýval konkrétní nabídkou MPSV na převedení Ústavu sociální péče v Hrabyni, jehož dosavadním zřizovatelem je právě ministerstvo. Rada sice vyslovila souhlas, ovšem za podmínky, že bude vyřešeno financování. Podobně reagují, jak jsme si ověřovali, také starostové, jež MPSV oslovilo, zda by se obce a města chtěly stát zřizovateli domovů důchodců, domů s pečovatelskou službou a obdobných institucí. Naprostá většina reagovala negativně, byť by bylo logické, aby se zřizovateli těchto sociálních služeb skutečně staly. Důvod je obdobný, zatím nikdo oficiálně nesdělil, jak to bude s jejich financováním. Proto se samosprávné orgány velmi bojí zavazovat se k něčemu, co by obecní rozpočty nebyly schopny pokrývat.
Patrik Kamas, tiskový mluvčí Krajského úřadu Zlínského kraje: O způsobu předávání těchto zařízení nemáme zatím podrobné informace, neboť o této věci se bude teprve rozhodovat na úrovni vlády. Pokud se týká sociální oblasti, Zlínský kraj byl příslušným ministerstvem, stejně jako obce, osloven dotazem, která sociální zařízení by měl zájem převzít. Rada kraje již vyjádřila vůli převzít ústavy sociální péče na svém území a v tomto smyslu bylo také ministerstvo informováno. Pokud jde o zdravotnická zařízení, Ministerstvo zdravotnictví o této problematice s naším krajem prozatím jejich převzetí nediskutovalo.
Tomáš Kocych, tiskový mluvčí Krajského úřadu Olomouckého kraje: Pokud jde přechod zřizovatelských kompetencí ke zdravotnickým zařízením, nemáme z Ministerstva zdravotnictví České republiky doposud žádné konkrétní podklady. Zatím není zcela jasné, která zdravotnická zařízení mají přejít na kraj a ke kterému datu v roce 2002. Doposud chybějí kompetenční zákony na úseku zdravotnictví, a to zejména zákon o zdravotnické péči, dále zákon o zdravotnickém zařízení a zákon o státní správě a samo-správě ve zdravotnictví. Přijetí těchto zákonů je velmi naléhavé, neboť v rámci druhé etapy reformy veřejné správy je mimo jiné třeba jednoznačně vymezit kompetence ministerstva, krajů a obcí a také pravomoci v oblasti kontroly.
Petr Koutný, tiskový mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje: Situace kolem změny zřizovatelských kompetencí ke zdravotnickým zařízením a k zařízením z oblasti sociální sféry je v Jihomoravském kraji následující: Ministerstvo zdravotnictví doposud žádnou konkrétní představu nepředložilo, což patrně souvisí s dosavadní absencí několika zásadních kompetenčních zákonů pro oblast zdravotnictví, jejichž přijetí je již více než naléhavé. V rámci kraje jsme zahájili práce na přípravě koncepční představy účelné, efektivní sítě poskytovatelů zdravotní péče na námi spravovaném území. Co se týká sociální sféry, zde probíhá komunikace s Ministerstvem práce a sociálních věcí o konkrétních zařízeních, která by měla být převedena na kraj. Radou i Zastupitelstvem Jihomoravského kraje byly již schváleny převody zřizovatelských kompetencí, například k Ústavu sociální péče Kociánka, k Ústavu sociální péče Chrlice a k dalším sedmnácti vybraným zařízením typu domovů důchodců a ústavů sociální péče s tím, že současně apelujeme na nutnost dořešení financování těchto typů zařízení a garanci investičních prostředků na zajištění potřebných úprav.
Josef Janeček, radní Pardubického kraje zodpovědný za zdravotnictví a sociální věci: Do této chvíle Pardubický kraj nepřevzal žádné zdravotnické zařízení. Zatím známý termín přesunu zřizovatelských funkcí je k 1. červenci příštího roku. Panuje shoda v názoru, že na kraje by měly být převedeny nemocnice i ústavy sociální péče doposud zřizované okresními úřady. Předpokládáme, že s přesunem zřizovatelských funkcí dojde k přesunu části investičních dotací z centra na kraje.
Vladimír Pavelka, zástupce hejtmana Jihočeského kraje: Jediným zdravotnickým zařízením, jež kraj ze zákona přebírá, bude k 31. prosinci letošního roku Nemocnice České Budějovice, která disponuje miliardovým majetkem a s 2600 zaměstnanci je významným zaměstnavatelem. V kontaktu jsme jak s jejím vedením, tak s Ministerstvem zdravotnictví - a přestože jde o náročnou administrativní záležitost, všechno zatím probíhá bez velkých problémů. Pozitivní pro nás, jako nového zřizovatele, přitom je, že nemocnice s obratem 1,5 miliardy korun už několik let hospodaří se ziskem a její ekonomická situace se pokládá za stabilizovanou. Do budoucna není vyloučeno, že bychom poté, co příslušné materiály projdou vládou, převzali i nemocnice, jejichž zřizovateli dosud jsou zanikající okresní úřady. V našem případě by šlo o nemocnice v Písku, Strakonicích, Českém Krumlově, Prachaticích a Jindřichově Hradci a také psychiatrickou léčebnu v Červeném Dvoře. Myslím si, že vůle kraje tady je. Ale zároveň už v této fázi přemýšlíme, zda a jak by se do tohoto procesu mohla zapojit i města, v nichž tyto nemocnice sídlí. Protože zase jde o významné místní zaměstnavatele, bude se muset řešit jejich rozvoj, investiční činnost a tak podobně. Model se hledá a mám za to, že by to bylo užitečné. Složitější jsou přitom jednání kolem zařízení, která spadají pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože řada z nich má ryze místní význam, a proto se o ně zajímají také samotná města a obce.
Jaroslav Kadlec, radní Plzeňského kraje zodpovědný za sociální problematiku, zdravotnictví a zaměstnanost: Letos nepřejde na Plzeňský kraj žádné zdravotnické zařízení. Proces převodů by měl vypuknout v polovině příštího roku a měl by probíhat do konce roku 2002. Nejlépe by bylo, pokud by se majetek předával v několika etapách vzhledem k různému charakteru zařízení, jako jsou nemocnice, stanice rychlé záchranné služby, ale třeba i dětské domovy pro kojence apod. Čím déle bude ministerstvo zdravotnictví s převody otálet, tím větší budou dluhy nemocnic, které jsou už teď v kraji všechny v červených číslech. A vzhledem k nízkému rozpočtu krajů není jasné, z čeho se budou ztráty platit. Kdyby se dostaly včas pod kraj, ten by tyto problémy mohl začít řešit. Buď musí zajistit restrukturalizací zařízení jejich ziskovost, nebo část zařízení uzavřít. Ale tento přechodný stav, kdy se převody odkládají, není dobrý. Na kraj se budou převádět zdravotnická zařízení za miliardy korun. Z nemocnic to bude zařízení v Rokycanech, Stodě, Domažlicích, Klatovech, Plané. Nejmodernější nemocnice jsou v Klatovech a Plané, v dobrém stavu je i nemocnice ve Stodě. Neutěšený stav je možný konstatovat u zařízení v Domažlicích. Největší nemocnice v kraji - Fakultní nemocnice v Plzni - by měla zůstat pod Ministerstvem zdravotnictví. U plzeňské vojenské nemocnice není jasná její budoucnost. Navrhovalo se několik variant, například že se zruší či přejde pod složky Severoatlantické aliance. Nejméně schůdnou variantou byl návrh jejího začlenění pod plzeňskou fakultní nemocnici. Vznikly by tak totiž problémy, protože některá oddělení jsou v obou ústavech.
(šm, oba, rš), Hospodářské noviny, 17.9.2001