Novinářům to řekla šéfka odboru speciálního vzdělávání Renata Ježková s tím, že nově by měli mít prioritu těžce postižení. Změny by mohly začít platit od roku 2013.
„Zjišťujeme, že mnohdy finance na asistenta pedagoga jdou i k dětem, ke kterým třeba by asistent být nemusel, mohla by tam být jiná podpůrná či vyrovnávací opatření,“ uvedla Ježková. Úředníci teď proto jezdí do škol a zjišťují, jaké děti asistenty dostávají.
Individuální péče asistenta je velmi drahá, letos například rozdělilo ministerstvo mezi 460 asistentů 35 milionů korun. O tom, které dítě podporu dostane a které ne, rozhodují poradny. „Dneska každá poradna to dělá jinak,“ popsala Ježková. Toho prý využívají i rodiče, a když jedna poradna zamítne jejich žádost o asistenta, jdou do jiné. Ministerstvo chce proto sjednotit kritéria pro posuzování.
„Chceme opravdu klást důraz na těžce postižené, to znamená těžce zdravotně postižené. Mnohdy třeba u dětí se specifickými poruchami učení není potřeba role asistenta, je to zase případ od případu,“ upozornila Ježková.
„Každé to dítě by potřebovalo průvodce,“ myslí si Milana Remarová z pražské organizace Modrý klíč, kde je škola, stacionář a chráněná dílna pro těžce mentálně a zdravotně postižené. Mít asistenta pro každé dítě, byť potřebné, je ale finančně nesmírně náročné. Proto podle Remarové vypadá praxe tak, že asistenti ve třídách mají pedagogické vzdělání, ale zároveň se musejí dokázat o dítě postarat po zdravotní stránce a být zběhlí i v sociální problematice.