„V souladu s odůvodněním nálezu Ústavního soudu ze začátku července trváme na tom, že 60korunový poplatek musí být omezen maximálně na 30 dní v roce pro jednotlivého hospitalizovaného pacienta,“ požaduje stínový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Jenže na to ministerstvo nehodlá přistoupit. „Další omezení poplatku přestává dávat smysl. Prokazování doby hospitalizace by bylo administrativně náročné – zařízení by musela začít sdílet data neboby pacient musel někde vykazovat, jak dlouho byl během roku hospitalizován. Pro zařízení dlouhodobé péče a LDN by navíc zcela ztratil smysl.
Poplatek by přinesl částku kolem 500 milionů, což při současných problémech není moc,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek (TOP 09). Při stokorunovém poplatku přitom nemocnice vybraly 1,9 miliardy korun, při současném ministerském návrhu by šlo o 1,2 miliardy.
Pomohly by platby za státní pojištěnce
Že by při zavedení limitu poplatek ztratil smysl, potvrzuje i ředitel královéhradecké nemocnice Roman Prymula. „Monitorování poplatků by bylo administrativně složité. Pak je otázka, jestli poplatky nezrušit a nenajít jiný regulační mechanismus,“ říká s tím, že má nemocnice z poplatků asi 30 až 40 milionů korun. Pokud by o ně přišla, bylo by třeba najít jinou formu financování – například navýšením poplatků za státní pojištěnce.
Právě to je přitom věc, o kterou se Martin Holcát nyní snaží. Rusnokově vládě chce předložit návrh na zvýšení o 77 korun za člověka, což by pro zdravotnictví znamenalo 5,7 miliardy. Premiér v demisi se ale na návrh příliš netváří, raději by zvolil navýšení pouze o padesátikorunu.
Otázkou zůstává, jak se po volbách s problémem regulačních poplatků vypořádají sociální demokraté, kteří se proti nim nyní tak ostře staví. Sám ministr Holcát totiž ještě při nástupu do funkce v rozhovoru pro Deník řekl, že by limit na 30 dní hospitalizace zavedl. Po necelých dvou měsících v čele resortu byl ovšem nucen změnit názor.