Zaměstnavatelé musí identifikovat a vyhodnotit rizika pro zaměstnance, která jsou spojena s působením karcinogenů a v případě výskytu rizik musí jejich působení zabránit, píše se v dokumentu. Pokud je to technicky možné, musí firma nahradit rizikový postup bezpečnějším. Jestliže není možné rizika eliminovat, práce s nebezpečnými látkami musí trvat méně než čtyři hodiny za směnu v kontrolovaném pásmu.
"Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků k pohonu spalovacích motorů," uvádí návrh.
Kromě těchto prací uvádí směrnice jako rizikové také například práci s dehtem, smůlou nebo uhelnými sazemi, azbestem, některými sloučeninami chromu, minerálními oleji, vystavení prachu z tvrdého dřeva nebo oxidu křemičitého. Za rizikové považuje také zpracovávání černého uhlí nebo práci s některými cytostatiky, tedy léky na chemoterapii k léčbě rakoviny.
V případě některých látek, například benzenu, ethylenoxidu, prachu dřev či oxidu křemičitého a žáruvzdorných keramických vláken, má Česko podmínky přísnější než směrnice EU žádá a ty zůstanou na současné úrovni.
Poslední změnu v ochraně zdraví při práci, která také měla zapracovat nové evropské směrnice, vláda projednala v červnu loňského roku a v listopadu se jí zabývala Sněmovna. Zpřísňuje podmínky provozování solárií, a naopak usnadňuje prodej použitého dětského oblečení a bot. Snížit by měla administrativní zátěž firmám a podnikatelům, protože místo finančně nákladného měření fyzické náročnosti práce by mělo nově stačit hodnocení autorizovanou nebo akreditovanou osobou. Novela také odstraňuje časově náročné vypracování písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zdraví a životního prostředí.